Komplex elektráren Mělník (Mělník I. provozovaná společností Energotrans a Mělník II. a III provozované společností ČEZ, a.s.) je třetím největším tuzemským zdrojem emisí nejdůležitějšího skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2). Ročně ho vychrlí do atmosféry přes pět miliónů tun.




Změna klimatu je nepochybně nejvýznamnějším rizikem, ale i zároveň příležitostí, které lidstvo v současnosti čelí. Pokud bude změna klimatu (zejména nárůst průměrné globální teploty) pokračovat dosavadním tempem jako doposud, bude svět, který předáme našim dětem a vnukům, velmi odlišný od světa, do něhož jsme se narodili. Ve většině ohledů bude přitom mít tato odlišnost záporné znaménko.

V sázce jsou životy desítek milionů lidí, kvalita života miliard dalších, vyhubení desítek tisíc živočišných a rostlinných druhů, tropické pralesy i biologická rozmanitost života v oceánech. Vědci se přitom shodují, že za většinu dosavadního i hrozícího nárůstu teplot si může naše civilizace sama. Hlavní příčinou je spalování fosilních paliv, jako je ropa a uhlí, významnou roli ale hraje i likvidace světových pralesů a zemědělství či chemický průmysl.

Zastavení probíhající změny klimatu je proto v našich rukou. Záleží jen na nás, zda najdeme odvahu nahradit uhelné a jaderné elektrárny čistými zdroji energie, zvyšováním energetické účinnosti a zateplováním domů či zda zastavíme barbarské kácení pralesů sloužící převážně pro pěstování plodin určených pro export do vyspělých zemí. Technicky vyzkoušená a ekonomicky výhodná řešení, jak snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti současnosti, již existují. Jediné, co chybí, je ochota průmyslu i politiků ohrozit zájmy těch, kteří na současném stavu vydělávají.

Renomovaní ekonomové jako bývalý hlavní ekonom Světové banky sir Nicholas Stern přitom spočítali, že čím rychleji dokážeme emise snížit dnes, tím menší budou naše náklady na odstraňování škod způsobených klimatickými změnami v budoucnosti. Rychlý přechod na čisté technologie nás vyjde levněji než čekání na budoucí záplavy, snížení výnosů zemědělství, vlny klimatických uprchlíků a další dopady.

V souvislosti se změnami klimatu je Česká republika zároveň na straně viníků i obětí. Naše země má čtvrté největší emise CO2 na obyvatele v EU (12,5 tuny na hlavu včetně kojenců a starců), a to zejména v důsledku spalování uhlí. Také na našem území hrozí sucha snižující kvalitu a dostupnost vody, velké požáry a extrémní klimatické jevy (povodně, větrné smrště), stejně jako šíření některých exotických chorob. Opatření, jako jsou územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v Severních Čechách, tak nechrání jen místní obyvatele, ale zprostředkovaně i všechny občany České republiky.

Pro Greenpeace je ochrana klimatu prioritou. Důrazně prosazujeme snižování emisí skleníkových plynů na celosvětové i národní úrovni, zastavení kácení pralesů i férové financování adaptací na změnu klimatu. V České republice prosazujeme především rychlé nahrazení uhlí (které je odpovědné za většinu tuzemských emisí) čistými zdroji. Zároveň se snažíme zabránit, aby naše země torpédovala plány na účinnější ochranu klimatu na evropské úrovni, jak se bohužel v minulosti opakovaně stalo.

Už zmíněný komplex elektráren Mělník spaluje severočeské hnědé uhlí, jehož těžbě padlo za oběť přes 80 měst a obcí včetně královského města Mostu a která aktuálně ohrožuje Horní Jiřetín, Černice a nepřímo i Litvínov. Kromě elektřiny vyrábí mělnické elektrárny i teplo, kterým zásobuje část levého vltavského břehu Prahy. Když si doma pustíte ústřední topení, možná vás tak hřeje právě uhlí vytěžené v místě zbouraných vesnic a pumpující do atmosféry další skleníkové plyny.

Podle odborných studií „Chytrá energie“ a Čisté teplo“, na jejichž přípravě se Greenpeace podílelo, se přitom může vytápění českých domácností bez uhlí úplně obejít – chytrou kombinací zateplení a využití tuzemského potenciálu obnovitelných zdrojů je tak možné snížit emise spojené s výrobou tepla pro domácnosti k nule.

Detect language » Czech