Arctic

Dne 18. listopadu prohlásil norský ministr zahraničních věcí Jonas Gahr Støere, že těžba ropy v Arktidě představuje „projekt jedné generace“. Není mi zcela jasné, čí generace to je, ale mohu ho ubezpečit, že moje tedy ne.

Pan Støere prezentoval dvacetiletý plán těžby ropy v Arktidě, který je součástí nové 134 stránkové Bílé knihy norské politiky a plánů pro nejsevernější oblasti.

Během loňského února najela islandská loď Godafoss na mělčinu u  národního parku Hvaler a začala z ní unikat ropa. Stalo se to v jižním Norsku, hodinu cesty od Osla, daleko od nejsevernějších oblastí a blízko veškeré čisticí techniky, kterou je možné nasadit. Ale nakonec se stejně museli uchýlit k použití speciálního rypadla, aby dostali ropou pokrytý led z moře.

Vládní Bílá kniha je plná dobrých úmyslů a výmluvných slov o „řízení založeném na ekosystému“. (Jak si mimochodem představit, že bychom skutečně mohli řídit ekosystém?). Žádná z těch 134 stránek se nezmiňuje o absenci jakéhokoliv plánu na odstranění ropy z mořského ledu.

Arktida se rychle mění. Norsko mělo tu drzost představit svoji Bílou knihu v tentýž den, kdy IPCC zveřejnilo zprávu opětovně zmiňující nevyhnutelný fakt, že změny klimatu vedou nejen k extrémním jevům počasí, ale také zesilují dopady na lidi i ekonomiku.

Znamená to snad, že Norové - ropný národ, který se těší mezinárodnímu respektu díky své mezinárodní iniciativě v ochraně klimatu - chtějí využít mizející mořský led k těžbě ještě většího množství ropy a do budoucna svoji zemi uvěznit v systému založeném na závislosti na fosilních palivech?

Peter Wadhams, přední vědec zabývající se mořskými ledovci, uvedl, že už v roce 2015 může být Arktida v létě zcela bez ledu. Loni v létě jsem měl během plavby s Greenpeace to štěstí stát na 82. rovnoběžce na ledu. Je to zvláštní pocit vědět, že už za několik let to třeba nebude možné.

Myslím si, že při tak rychlé změně je potřeba:

• zpomalit změny, tedy snažit se zabránit klimatickým změnám

• v kritických obdobích chránit biologickou rozmanitost

• rozšiřovat úroveň vědeckých poznatků  

Proti tomu tady máme představy obsažené v norské Bílé knize. Kromě krásných slov o míru, diplomacii a řízení ekosystému vytyčuje následující cíle:

• militarizovat Arktidu vybudováním nového stíhacího letectva

• industrializovat Arktidu vybudováním infrastruktury pro fosilní paliva v severním pevninském Norsku

• prohloubit vědecké znalosti tím, že se zavážeme podporovat výzkum v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu

Alespoň na tom posledním se shodneme.

Pokud jde o pana ministra Støerea (pozn. ministr zahraničních věcí Norska) navrhuji, aby si v případě ropné havárie v Arktidě stopnul novou stíhací letku, po které tak volá Bílá kniha, a zablikal stěhovavým ptákům toto poselství: „Tady je váš manažer ekosystému. Byli byste tak laskavi a nesedali si do té ropné skvrny? Opravdu nevíme, jak ji odstranit.”

Henning Reinton

Henning Reinton je tiskovým mluvčím Greenpeace Nordic se sídlem v Oslu.