Mnoho politiků, odborníků z různých oborů se potýká se zdánlivě neřešitelným dilematem – investovat do opatření k snížení hrozby změn klimatu, nebo do podpory růstu ekonomiky zasažené finanční krizí?
Ekonomická nestabilita může vyústit v sociální bouře a rozvrat systému, na kterém je založeno fungování naší západní společnosti, nicméně změna klimatu znamená ohrožení života v podobě, jak ho známe, a to na celé Zemi.
Je ale vůbec takovéto dilema založeno na reálném podkladě? Není to jen iluze, že si mezi ekologií a ekonomií musíme vybírat?
Západní Evropě je to jasné. Poslední dobou sílí hlasy, které tvrdí a dokládají, že si opravdu vybírat nemusíme, naopak. Klimatická politika a snižování emisí skleníkových plynů jdou ruku v ruce s růstem ekonomiky. Dochází k podpoře investic do zelených technologií, vznikají nová pracovní místa, snižuje se energetická závislost jednotlivých zemí.
Stále více států Evropy podporuje ambiciózní klimatické cíle. Svůj požadavek na evropské snížení emisí skleníkových plynů o 30 % do roku 2020 právě vyhlásila Belgie a přidala se tak k řadě zemí, které svoji podporu již v minulosti jasně deklarovaly, mezi jinými k Velké Británii či Německu.
Nejde ovšem jen o politiky, kteří vidí v zelené ekonomice příležitost pro národní i evropské hospodářství. Na straně progresivní ochrany klimatu stojí i velká řada korporací, které uvažují strategicky a snadno si dokáží spočítat, že zisky převažují nad náklady. Do špatných investic by se jistě nehrnuly.
Zdá se, že jen do regionu střední a východní Evropy informace o zelené ekonomice nedorazila, nebo zde spíše narazila. Politici jakoby nebyli schopni vystoupit ze zaběhnutého vlaku, který stále více kouří, skomírá a zpomaluje, a stereotypní myšlení jim brání přijmout jasné argumenty. Neustále opakují svoje mantry: snižovat emise je drahé a znamená ohrožení našeho hospodářství, obnovitelné zdroje energie jsou jen pokus…
Jakoby při tom věčném omílání ztratili schopnost racionálního uvažování. Až logicky přemýšlejícímu člověku zůstává rozum stát.
.jpg)
To se potvrdilo i na právě skončeném jednání ministrů životního prostředí zemí Visegradu, Rumunska a Bulharska, pod taktovkou České republiky. Jedním z témat bylo i navýšení evropského klimatického cíle a s ním spojené ekonomické příležitosti pro náš region.
Závěry jednání nepřinášejí nic nového, pouze potvrzení stále opakovaných nesmyslů: „…navýšení závazku ze strany EU, potažmo ČR, by mohlo mít za následek ohrožení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, zpomalení růstu evropské ekonomiky...“.
A to i přesto, že na Slovensku byla právě publikována nová studie Univerzity Karlovy a společnosti CE Delft, z níž je patrné, že navýšení klimatického cíle může být pro celou ekonomiku dokonce přínosem. To jenom potvrzuje závěry stále rostoucího množství studií zabývajících se dopady klimatické politiky na hospodářství.
Státy našeho regionu mají jasnou příležitost nebýt stranou a stát se plnohodnotnými členy Evropy.
Zůstaneme navzdory všem racionálním argumentům na cestě do energeticko-klimatického skanzenu, nebo se poučíme?