Patnáct motorových člunů s logem Greenpeace po obou stranách se řítí proti proudu Labe. Na stožáru vlaje vlajka s nápisem Planet Earth First. Když se potkáváme s naší lodí Beluga II., už nám nad hlavou krouží 4 policejní vrtulníky a dělá nám společnost říční policie. Naším cílem je budova Elbphilharmonie, kde se mají již za pár hodin setkat na koncert představitelé a představitelky dvaceti největších světových ekonomik.

Naše protesty doplňují pestrou směsici různých nenásilných akcí a demonstrací, které v době sumitu G20 v Hamburku probíhaly. Lidé z celé Evropy se sem vydali z různých důvodů. Ať už je trápí lidská práva, zbrojení a válečné konflikty, sociální nespravedlnost, klimatická krize, nebo jen prostá touha po lepším a svobodnějším světě, všichni se zde sešli, aby na vodě, ve vzduchu i na souši “ředitelům zeměkoule” připomněli, že svět jim ve skutečnosti nepatří.

Greenpeace již tradičně upozorňuje hlavně na ochranu klimatu a nutné ukončení naší závislosti na fosilních palivech. Představitele dvaceti zemí, kteří v Hamburku jednali, mají na ochranu klimatu různé názory. Někteří už ratifikovali Pařížskou dohodu, jiní masivně ruší plány na stavbu uhelných elektráren nebo navyšují podíl čistých zdrojů v síti. Bude to ale stačit?

Spolu s naší lodí a čluny vyplouvá na Labe i sedm metrů vysoká plastika na pontonu. Uřvané batole s plenkami plnými ropy sedící na zeměkouli nemá zosobňovat nikoho jiného než amerického prezidenta Trumpa. Trumpův názor na změny klimatu popírá vědu tak vehementně, že od něj dávají ruce pryč dokonce i velké americké ropné společnosti.

Proto celý ponton s Trumpem v plenkách táhneme blíž a blíž pod okna Elbphilharmonie, kam skutečný Trump zanedlouho přijede. Kolem nábřeží se shromažďují lidé a mávají na nás, na řece zase policejní lodě, z nichž některé mají i vodní děla. Malé i velké čluny zaujímají pozice před obřím železným řetězem, který přehrazuje řeku a vyznačuje tzv. červenou zónu, kam už nikdo nesmí. Všechny naše čluny se v jeden okamžik otáčejí a plnou rychlostí se řítíme přímo k bariéře, která má oddělovat protestující od těch, kterým jsou adresovány naše sdělení a kteří si nepřejí být rušeni. Proto překračujeme tuto bariéru. Hledáme mezery mezi hradbou policejních člunů a několik desítek nás vyskakuje do vody přímo do červené zóny a plaveme směrem ke sto metrů vzdálené budově, abychom zprávu doručili pokud možno osobně.

GP0STQIZZ_Web_size.jpg

Za svoje rozhodnutí jako již tradičně neseme odpovědnost, když nás policisté na člunech pochytají a až do půlnoci zadržují v autobuse přestavěném na mobilní cely. Jakou odpovědnost však ponesou za nedostatečné kroky pro ochranu klimatu představitelé zemí G20?

Dlužno poznamenat, že Trump zůstal se svými tmářskými názory v Hamburgu jako pověstný kůl v plotě (opatrnou společnost mu dělal pouze turecký prezident Erdogan). Pokud si americký prezident myslel, že jeho vycouvání z Pařížské dohody povede k dominovém efektu a rozpadu toho, co se v Paříži domluvilo, opravdu se přepočítal.

Vůle zbylých zemí stále ještě je spravedlivě snižovat emise, a dostát tak svým klimatickým závazkům. Zoufale pomalu, ale přece. Milióny lidí po celém světě trpí důsledky klimatických změn a žádají ukončení éry uhlí, ropy a plynu. A už kvůli nim se musíme lidem jako je Trump postavit a zároveň se nenechat uchlácholit sliby těch, kteří se k ochraně klimatu staví zatím pozitivně a stále vyžadovat reálné řešení.

GP0STQVM7_Web_size.jpg

A kolik že jsme v Hamburku zapálili aut a rozbili výloh? Nula, ostatně jako naprosto drtivá většina lidí, kteří na sumit G20 přijeli protestovat. Greenpeace od samého počátku přistupuje k protestům i změně, které se snažíme dosáhnout, striktně nenásilnou formou a do budoucna se na tom nic nezmění. Stejně jako desítky a desítky tisíc demonstrantů a demonstrantek v Hamburku, tak i my vidíme nenásilné kampaně a kreativní konfrontační protesty jako nejefektivnější prostředek k dlouhodobé společenské změně v demokratické společnosti a od násilí se distancujeme.

GP0STQWMJ_Web_size.jpg