Nestává se až tak často, aby jedna z nejbohatších společností na světě nezískala, čeho se jí zachce. Ale právě dnes prohrála společnost Shell u holandského soudu spor o velkopansky pojatý soudní zákaz, o nějž soud žádala. Bylo jí navíc velmi důrazně řečeno, že musí přijmout důsledky svých zbrklých plánů na těžbu ropy v Arktidě.
Soudce doslova řekl: „Společnost, jako je Shell, která podniká kroky, jež ve společnosti působí kontroverzně, a proti nimž mohou lidé protestovat, může a měla by očekávat, že vůči ní budou činěny akce ve snaze změnit její názor.“
Před dvěma týdny přivedl Shell holandskou a mezinárodní pobočku Greenpeace k soudu. Požadoval neuvěřitelně široce pojaté soudní nařízení proti organizaci. Původně Shell žádal, aby jakákoli akce Greenpeace, legální i nelegální, která by se konala v okruhu 500 m od majetku firmy Shell, mohla být potrestána až milionovou pokutou. Přesně tak: podmínky takového nařízení by mohl klidně porušit i pouhý přátelsky vystupující aktivista, rozdávající na ulici letáky o těžbě ropy v Arktidě.
Soudce firmě Shell nařídil, aby tento požadavek přeformulovala. A ona se vrátila s novou žádostí o to, aby na jejím současném majetku byly okamžitě zastaveny všechny druhy protestu – dokonce i ty zcela legální.
Dnes jsme obdrželi rozhodnutí soudu. Soudce potvrdil, že přímé akce byly jak přiměřené, tak i opodstatněné, a potvrdil naši dřívější snahu o změnu požadavků firmy Shell. Také rozhodl, že v rámci daných mezí mohou akce pokračovat i v budoucnu. Takže vše, co z celé soudní pře Shell nakonec získal, byl jen velmi úzce vymezený výnos, který určuje, že dvě naše pobočky – holandská a mezinárodní – by pokutě čelily pouze v tom případě, pokud by přerušily běžný provoz benzínových stanic, kanceláří nebo jiného majetku Shell v Holandsku na dobu delší než dvě hodiny.
Shell prohlásil, že si necení aktivismu a jeho metod a lituje zejména toho, že aktivisté nevyužívají legitimní způsoby, jak proti těžbě ropy v Arktidě protestovat.
Zamysleme se tedy na chvíli nad tím, jak by mohl vypadat legitimní způsob protestu – nebo aspoň „legitimní z pohledu firmy Shell“. Možná, že by se mohli občané po celém světě spojit a zaslat petici vládám, aby začali chránit Arktidu a přišli s nějakým alternativním řešením k využití fosilních paliv v dopravě. Kolik podpisů by taková petice asi musela získat, aby byla pro Shell dost dobrá? Pomohly by třeba 2 miliony? No, to už se nám ale přeci povedlo…
Jako legitimní způsob protestu by snad mohly být brány například dotazy na platnost povolení k těžbě. Nebo žádost o podrobný pohled na neadekvátní plány firmy Shell ve věci ochrany proti ropným skvrnám (a jejich napadení a zpochybnění u soudu). Shell by zcela jistě vyšel vstříc takovýmto „legitimním“ způsobům vyjádření nesouhlasu, že?
Ve skutečnosti žaluje Shell v současné době Greenpeace USA a 12 dalších amerických ekologických a místních skupin, aby předešel legálním problémům s ropnými haváriemi. To znamená, že žádá o takový soudní příkaz, který by zabránil i zcela legálním formám protestů proti těžbě ropy v Arktidě.
Shell si rád hraje na oběť, ale pravdou zůstává, že není ochoten naslouchat, když kdokoli vážně diskutuje o těžbě ropy v Arktidě. Ať už je mluvčím Greenpeace, našim přívržencem, nebo kýmkoliv z celé řady dalších ekologických skupin.
Jak je vám určitě jasné, ani poslední úzce zaměřený soudní příkaz nedokáže zabránit tomu, abychom i nadále s tvořivostí a vášní oponovali bezhlavým plánům firmy Shell.
Autorka blogu Juliette je specialistka na digitální mobilizaci v Greenpeace International.