Chci, aby bylo vidět, že existují lidé, kteří vnímají již natolik vážnost situace, že jsou schopni ve snaze s ní něco dělat a kvůli upozornění na ni riskovat následnou represi státu, ať už fyzickou či finanční. Vážnost jaké situace? Toho, že přes všechnu znalost, kterou máme o změně klimatu a jejích potenciálních zhoubných důsledcích pro lidstvo a také o spalování fosilních paliv jako její hlavní příčiny, není stát schopen omezovat razantně těžbu uhlí v ČR a naopak ještě prolamuje limity těžby, aby se mohlo těžit a spalovat víc.
Lom Bílina patří ČEZu, který je převážně ve vlastnictví státu. Stát má chránit své občany. Proto praktiky, které vedou jednoznačně k ohrožení budoucnosti nás i našich potomků a které zároveň jsou nějakým způsobem nahraditelné (postupným přechodem k obnovitelným zdrojům, investicemi do nich atd.) jsou napadnutelné. K vlastnictví patří i povinnosti: neohrožovat jím nepřiměřeně ostatní, nenechat ho chátrat atd. O silném těžařském lobbingu a nevyrovnanosti sil už tu psát nebudu. I kdyby to byl důl soukromníků (dva takové doly zastavily těžbu preventivně), argumenty zůstávají podobné.
Zákony jsou zásadně důležité pro fungování státu, ale nejsou svaté. Někdy zastarají, někdy nedokážou zachytit probíhající změny, někdy jsou špatné. Někdy je legitimní je překročit, aby člověk poukázal na něco důležitějšího.
Zkrátka, we are not defending nature, we are nature defending itself!