Upřímně řečeno – tenhle blog píšu pod vlivem půl lahve těžkého červeného vína, přičemž do večera to není rozhodně konečná bilance. Pít půl hodiny před koncem pracovní doby sice vyžaduje zatraceně dobrý důvod, ale já ho dnes mám.
Zkuste si představit, že šest let vcelku usilovně pracujete na něčem, o čem velká část Vašich bližních pochybuje. Že šest let posloucháte nekonečné řeči o tom, že Vaše práce je zbytečná, že Horní Jiřetín a Černice se stejně nakonec zbourají a uhlí pod nimi vytěží.
A pak vláda, od které v zásadě čekáte jen to nejhorší, udělá rozhodnutí, které by mohlo během pár měsíců zajistit, že to dopadne přesně obráceně. A že tak nádavkem k Hornímu Jiřetínu a Černicím bude zachráněno i karvinské Staré Město, Trojanovice a všechny další obce v Čechách, na Moravě a ve Slezsku ohrožené těžbou.
Jestli tohle neuznáte jako důvod k porušení pracovní kázně, zkuste zapřemýšlet nad tím, jestli náhodou nejste suchaři.
Takže: vláda dnes rozhodla, že z horního zákona mají zmizet čtvrt století staré komunistické vyvlastňovací paragrafy. Kabinet uložil premiéru Nečasovi, aby návrh změny horního zákona předložil poslanecké sněmovně.
Pravda, ještě jsme nevyhráli. Dnešní rozhodnutí je "pouze" důležitým předposledním patníkem na cestě k záchraně obcí a měst ohrožených těžbou. Čeká nás ještě maličkost: přimět koalici, aby vládní návrh schválila v parlamentu. To by sice vzhledem k počtu vládních poslanců neměl být teoreticky problém, ovšem poslanecký klub Pavla Tykače a Zdeňka Bakaly se, žel, skládá i z poslanců a senátorů nominálně vládních. Nicméně u teď vám můžem slíbit, že je budeme bedlivě hlídat.
Naši milí uhlobaroni udělají nepochybně všechno možné i nemožné, aby o dosavadní privilegium vyhánět nepohodlné vlastníky nepřišli. Chápu je: až parlament vládní vyškrtnutí vyvlastňovacích paragrafů schválí, mohou na bourání Horního Jiřetína, Černic či Karviné nadobro zapomenout.
Čeká nás pravděpodobně docela epické parlamentní dobrodružství.
Ale až po prázninách. Dnes je čas slavit.