Ano, jak v Evropě, tak v Americe panuje pořádné horko, díky čemuž snadno zapomínáme, jak jsme se v březnu klepali zimou. Vlna extrémního počasí na severní polokouli tak pokračuje a živí naše znepokojení z klimatických změn a obavy, kolik lidských životů to stojí.

Anglie se poprvé po sedmi letech potí kvůli výrazné vlně veder. S horky se pojí varování před zdravotními riziky, lesní požáry a měknutí silnic. I přesto rekord dosud drží léto v roce 1976, kdy se teploty pětkrát přešplhaly přes 35 °C.

Většinu území USA na druhé straně Atlantiku minulý týden přikryla dusivá deka veder a než horko zahnaly bouře, které přes víkend zuřily po celé zemi, způsobilo rekordní spotřebu energie v New Yorku.

Dopady sucha na kukuřičné pole v Iowě. 07/30/2012 © Karuna Ang / Greenpeace

Červencová vedra následovala ihned poté, co Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) a také NASA označily červen 2013 za jeden z pěti nejteplejších červnů, které kdy byly zaznamenány (záznamy sahají až do 19. století). NOAA označil tento červen za čtvrtý nejteplejší, NASA dokonce za druhý.

Vzpomenete si ale, jak se na jaře rozšířila ze Sibiře tlaková výše, ustálila se nad Skandinávií, a přinesla tak do celé Evropy rekordně nízké teploty? Také Čína se třásla v nejstudenější zimě za posledních 30 let.

V prosinci zasypala severní polokouli nevídaná sněhová pokrývka. Ještě v dubnu byla devátá nejmohutnější od roku 1967, ale jak přicházelo léto, propadlo se množství sněhu v květnu naopak na třetí nejnižší naměřené množství.

V posledních týdnech začal také rychleji odtávat mořský led v Arktidě, jehož plocha byla v roce 2012 nejmenší v celé historii měření.

Ačkoli není rozsah arktického mořského ledu v současnosti tak malý, jako byl v polovině července roku 2012, v průběhu posledních dvou týdnů odtával led o 61% rychleji, než je průměr. Není jasné, zda úroveň z roku 2013 bude odpovídat zatím nejnižšímu minimu z roku 2012, ale rychlost tání se rapidně zrychluje.

NSIDC - Rozsah mořského ledu

I doprava v Arktidě má letos překonávat rekordy. Správci lodní trasy v Severním moři, která kopíruje severní pobřeží Ruska, udělili letos povolení k plavbě 204 lodím. Minulý rok přitom proplulo celou trasou z Evropy do Asie pouze 46 loď.

Někteří vědci nyní naznačují, že extrémní počasí je způsobeno změnami tryskového proudění (jet stream), což je velmi rychle proudící vítr, který téměř neustále vane v horních vrstvách atmosféry. Místo toho, aby se hnal ze západu na východ, začíná se vlnit ze severu na jih, a vyvolává tak proměnlivější a extrémnější počasí – a spolu s tím přináší i obavy z trvalejších změn.

I když je vždy obtížné připisovat konkrétní vlnu extrémního počasí klimatickým změnám, vědci souhlasí, že globální oteplování bude spojeno s více případy extrémního a nepředvídatelného počasí. A času k nápravě stále ubývá.

Klima na celém světě se mění závratnou rychlostí, což sebou přináší stále větší nebezpečí, jako jsou parná léta, super bouře, lesní požáry, oteplování a okyselování oceánů, tání polárních ledových čepiček a zvyšování hladiny moří. Novinové titulky po celém světě také plní obava, že dojde k potravinové krizi.

Vládní výbor v Anglii vydal varování, že kvůli globálnímu oteplování čelí farmáři vážnému nedostatku vody.  A že tento nedostatek může vést ke zvýšeným nárokům na národní zdroje a může vyvolat vzrůstající závislost Británie na dovezených plodinách.

Ve Spojených státech narůstají obavy, jaký dopad budou mít klimatické změny na produkci potravin. Byla vydána varování, že současné vlny veder povedou ke snížení kvality i kvantity potravin, které pěstuje 17 západních států. Tyto státy přitom vytváří zhruba 40% čistého příjmu USA z farmaření.

Tohle vše se děje již nyní, kdy došlo k oteplení o pouhých 0,8 °C. Naše současná cesta nás však na konci století přivede k nárůstu o 4 °C.

Je naprosto nezbytné, aby došlo k rázné změně, která povede k redukci emisí uhlíku. Pokud vlády přijmou společné kroky, stále se můžeme nejhorším dopadům klimatických změn vyhnout. Greenpeace požaduje, aby se začalo jednat hned.

Graf: Copyrigh NSIDC