Další den na naší DETOX plavbě po Labi nás čekal úsek mezi Přeloučí a Týncem nad Labem. Brzy ráno jsme vstali, spustili čluny na vodu a vydali se proti proudu řeky. Projeli jsme kolem hnědouhelné elektrárny Chvaletice, kde končí pro lodě splavněná část Labe. Přestože úsek byl splavněn hlavně kvůli transportu uhlí ze severních Čech do této elektrárny, překladiště bylo, až na jednu loďku s rybářem, prázdné.

Po chvíli začala být řeka divočejší. Dorazili jsme do asi 200 metrů dlouhého úseku – Hrčáky, který se nachází u města Přelouč. Přestože je DETOX tour zaměřena hlavně na monitorování množství nebezpečného nonylfenolu v našich řekách, není to jediný problém, který se k naší druhé nejdelší řece váže.  Již několik let je zde stále živý nesmyslný záměr na splavnění Labe až do Pardubic.

Místo, které by tomuto projektu mělo padnout za oběť, se nazývá Slavíkovy ostrovy – krásné louky, lesy a pole, vtěsnané mezi hlavní koryto Labe a jeho slepé rameno.  Kromě dalších cenných druhů hmyzu zde žije také modrásek očkovaný (Maculinea telleus) a modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Ti se nacházejí již jen na několika málo místech a od roku 2006 patří mezi zvláště chráněné, v kategorii „silně ohrožený“.

Každý živočišný druh má svoje místo v ekosystému a přispívá k velmi důležitému prvku životního prostředí – biologické rozmanitosti.  Biodiverzita rostlinných a živočišných druhů je právě to, co je naprosto nezbytné chránit. Každý vyhynulý druh organismu je nenahraditelnou ztrátou pro celý ekosystém.

Tito modrásci jsou jedineční tím, že je najdeme jen tam, kde se vyskytuje rostlina krvavec toten (Sanguisorba officinalis) a zároveň zde žije mravenec rodu Myrmica. Život modráska je totiž založen na velmi zajímavé životní strategii. Začíná tím, že samička v červenci vyhledá květy krvavce, své tzv. živné rostliny, a kromě toho, že nasává jeho nektar, do něho naklade drobná vajíčka. Z těch se pak vylíhne malá růžová housenka, která spadne na zem a speciálními epidermálními žlázami vypouští sekrety. Na základě toho ji najde mravenec, který si myslí, že je to jeho vlastní larva a odnese ji do mraveniště. Celou zimu mravenci v závislosti na prosperitě mraveniště larvu buď krmí, nebo se dokonce larva motýla živí larvami mravenců. Pak se zakuklí a vylétne ven v podobě krásného šedomodrého motýla.

Slavíkovy ostrovy představují právě takovou jedinečnou lokalitu, která by měla být zničena pouze kvůli záměrům stavební lobby. Jiný důvod není znám, neboť po vnitrostátní vodní dopravě v České republice není poptávka, kombinovaná doprava s využitím vodní cesty je spíše zbožným přáním, než realitou, role vodní dopravy je vyloženě směšná – stačí se podívat například do statistické ročenky ministerstva dopravy.

Modrásek si však nemůže sbalit krvavec a pár mravenišť a přestěhovat se o pár kilometrů dál. Kvůli nepřirozeným bariérám jsou dnes jednotlivé kolonie izolované a modrásci se nemohou jednoduše přesunout, jako tomu bývalo v minulosti.

Ve jménu pokroku vymýšlíme projekty, které nejenže nepotřebujeme, ale které mají fatální vliv na rovnováhu přírody. Ať už je to náš modrásek, australská koala nebo orangutan sumaterský, musíme něco udělat mnohem dříve, než bude pokácen poslední strom, otrávena poslední řeka nebo chycena poslední ryba…