Ministři hospodářství nechtějí nahradit nebezpečné chemikalie

„Výrobci chemikálií budou povinni „zhodnotit“ i náhradní látky za nebezpečné chemikálie, avšak autorizace bude muset být i nadále udělena i nebezpečným látkám, i když za ně  existuje bezpečnější alternativa. Ministři svým rozhodnutím brání uplatnění bezpečných a moderních výrobků na trhu,“ řekl asistent kampaní Greenpeace ČR Martin Kloubek. Firmy, jako je např. DEZA Valašské Meziříčí,[2]budou patrně moci i nadále vyrábět nebezpečné ftaláty, ačkoli za ně existuje ve většině případů bezpečnější náhrada. A přestože ftaláty nacházíme např. v dětském oblečení, v prachu z domácností, v dešťové vodě a dokonce i ve štědrovečerních kaprech,“[3] dodal Kloubek.

Rada ekonomických ministrů posílila pravidla substituce pro látky persistentní (přetrvávající v životním prostředí) a bioakumulativní (hromadí se v životním prostředí a v živých organismech), které však představují pouze malou část všech nebezpečných látek. Členské státy však nechaly otevřené dveře pro karcinogeny, látky toxické pro reprodukci (např. ftaláty) a látky narušující hormonální systém (např. bisfenol A). Ty mohou dále setrvat na trhu i v případě, že k nim existují bezpečnější alternativy.

Rada také odhlasovala drastickou redukci množství informací, které je výrobce povinen o látce poskytnout, zvláště pak v případě látek vyráběných v menších množstvích. Tisíce chemikálií by tak mohlo zůstat na trhu, přestože bychom neměli žádné informace o jejich vlivu na lidské zdraví. Značně by se tak snížila i možnost identifikace bezpečnějších náhradních látek.

Greenpeace považuje za nezbytné, aby Evropský parlament příští rok ve druhém čtení podpořil „povinnou náhradu“ nebezpečných chemikálií. REACH by tak, kromě mnoha dalších přínosů, mohl v příštích 30 letech přinést úspory 90 miliard Euro v léčbě nemocí z povolání zaviněných kontaktem s chemickými látkami. Po čtyřech letech neustálých snah chemického průmyslu o co největší oslabení nové chemické legislativy, je povinnost náhrady nebezpečných látek jedinou zbývající možností, jak se vypořádat s rostoucí chemickou kontaminací a zajistit lidem a přírodě odpovídající ochranu.