Je nepřípustné zprovoznit další zdroj znečištění v oblasti, kde imisní koncentrace řady znečišťujících látek jsou již nyní hraniční nebo překračují platné limity. Spalovna by byla významným zdrojem například prachových částic i tzv. prekurzorů pro jejich vznik (látky, z nichž částice vznikají později kondenzací). Její zprovoznění by tak zcela ignorovalo názor Světové zdravotnické organizace (WHO)1, která doporučuje o polovinu přísnější limity než ty, které jsou již dnes na Pardubicku obtížně dodržovány a někdy i překračovány.
Předložená dokumentace neobsahuje skutečné variantní řešení (posouzení různých technologií nakládání s odpady, nulová varianta, výstavba zařízení s rozdílnou technologickou kapacitou atd.). Plánovaná kapacita spalovny až 20 tis t/rok je nadbytečná. Stávající kapacita zařízení pro likvidaci nebezpečných odpadů v České republice je dostatečná a není důvod ji (s výjimkou komerčních zájmů předkladatele) nadále zvyšovat. Navíc vzhledem ke stávající nevyužité kapacitě zařízení pro likvidaci nebezpečných odpadů v České republice je velmi pravděpodobné, že ekonomické důvody mohou vést provozovatele spalovny k hledání lukrativních možností dovážet nebezpečné odpady z jiných členských států Evropské unie i států mimo ni, např. z Ukrajiny, Běloruska nebo zemí bývalé Jugoslávie2.
Dále považujeme za naprosto nepřípustné, aby se skutečné parametry provozu zařízení a jeho dopady na životní prostředí včetně emisí extrémně nebezpečných organických halogenovaných sloučenin řešily až formou experimentu v průběhu zkušebního provozu.
„Nedávný negativní příklad zkušebního provozu lihovaru nedaleko Ústí nad Labem by měl být pro orgány veřejné správy výstražným příkladem, aby nevydaly souhlasné stanovisko se záměrem, jehož technologické parametry by „dolaďoval“ až zkušební provoz zařízení,“ připomněl Jan Freidinger z organizace Greenpeace a dodal: “Pokud předkladatel dokumentace ani zpracovatel posudku nemohou vyloučit negativní dopady provozu zařízení a pokud se provozovatel chystá „dolaďovat“ parametry technologie až během jeho zkušebního provozu, staví okolní obyvatele do rolí laboratorních potkanů. Soukromý podnikatel na nich chce provádět nebezpečné pokusy za účelem svého zisku a se souhlasem ministerstva životního prostředí.“
Velmi nesystémové a rizikové se jeví i navrhované povolení dvou režimů pro spalování nebezpečných odpadů. Pro provozovatele spalovny bude na jedné straně ekonomicky výhodné likvidovat vysoce nebezpečné odpady s obsahem perzistentních organických látek (např. PCB, DDT, fluor- , brom -či chlororganické sloučeniny), ale na druhé straně bude jeho pochopitelnou snahou šetřit náklady provozem spalovny v benevolentnějším režimu. Bez nepřetržité nezávislé kontroly nelze zabránit tomu, aby např. vzorky pro orientační zkoušku obsahu chloru nebyly provedeny záměrně u odpadů s jeho nižším předpokládaným obsahem nebo aby se např. odpady s vysokým obsahem PCB neředily jinými odpady tak, aby je bylo možno spalovat v benevolentním režimu.
Kompletní připomínky Greenpeace k posudku modernizace spalovny v Pardubicích včetně komentářů jsou k dispozici ke stažení zde.
Poznámky pro editory:
1) Povolená koncentrace prachových částic v PM10 ČR je 40 µg/m3 , cílové hodnoty, kterých by mělo být dosaženo podle Světové zdravotnické organizace - WHO Air Qualiyty guidline (AQC) - je pro PM10 20 µg/m3 . To je nejnižší koncentrace, která (s více než 95% spolehlivostí) zvyšuje celkovou kardiopulmonální a plicní nádorovou úmrtnost (Poppe et al., 2002)
2) Legislativa Evropské unie ani mezinárodní právní normy nezakazují dovoz nebezpečných odpadů. Evropské právo v případě nebezpečných odpadů umožňuje orgánům České republiky schválit nebo odmítnout dovoz či vývoz nebezpečných odpadů. Pokud české orgány změní v budoucnosti svůj postoj (jak se to v současnosti děje v případě možnosti subvencování spaloven komunálního odpadu), není vyloučeno, že by v budoucnu mohl být povolen dovoz nebezpečných odpadů za zahraničí za účelem spalování. Zvláště dovoz odpadů obsahujících vysoce nebezpečné perzistentní organické látky (např. polychlorované bifenyly, hexachlor, DDT a další chlororganické pesticidy) může být pro provozovatel spalovny ekonomicky výhodný. Takový dovoz už by nepodléhal procesu posuzování vlivů na životní prostředí a veřejnost by neměla možnost účastnit se rozhodování o jeho případném povolení.V této souvislosti je třeba připomenout, že předkladatelská firma je součástí konsorcia pro státní zakázku na sanaci starých ekologických zátěží vedeného firmou PPF. Ta v současnosti ovládá mimo jiné i spalovnu komunálních odpadů v Liberci, jež vyhrála vleklý soudní spor o možnost dovozu zahraničních odpadů k jejich spalování.
Kontakty:
Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně, tel: 608 72 90 71, email: jan.freidinger@greenpeace.org
Lenka Boráková, tisková mluvčí, tel: 739 08 5118, email: lenka.borakova@greenpeace.org