8 důvodů, proč se nedá Shellu v Arktidě věřit

Novinka - 11 ledna, 2013
Shell chce letos v létě vrtat v nedotčených arktických vodách u Aljašky, ale vypadá to, že tato ropná společnost nedokáže bezpečně operovat se svým zařízením ani mnohem jižněji. K dlouhé řadě průšvihů, které plány Shellu doprovázejí, se minulý týden přidalo další fiasko – ve větrné bouři ztratila společnost kontrolu nad jednou ze svých vrtných plošin.

Kulluk

Plošina, kterou Shell táhnul z Arktidy, se utrhla z lana v důsledku špatného počasí. Po opakovaných záchranných pokusech byla situace už příliš nebezpečná a společnost byla nucena nechat plošinu volně plout. Ta potom narazila na mělčinu poblíž ostrova Kodiak. Teprve po šesti dnech od ztroskotání byla plošina znovu vytažena na moře, ale nikdo netuší, jak velké je její poškození.

Jenže tento případ není prvním nezdarem, který komplikuje plány společnosti těžit v Arktidě ropu. Ve skutečnosti je důvodů, proč se nedá Shellu v Arktidě věřit, minimálně osm.

Tady jsou:

1. Shell netuší, kolik by likvidace úniku ropy stála

V březnu 2012 v reakci na dotaz britského parlamentního výboru pro environmentální audit přiznal Peter Velez, vedoucí krizového řízení v Arktidě, že Shell neposoudil náklady na likvidační práce v Arktidě, což pro akcionáře znamená možnost obrovské finanční ztráty.

2. Loď Shellu jménem Arctic Challenger nepovažuje americká vláda za bezpečný

V červenci loňského roku oznámily americké úřady, že klíčová složka havarijní flotily pro likvidaci úniku ropy nemá povolení plavit se do Arktidy, protože nesplňuje bezpečnostní standardy Pobřežní stráže Spojených států. Arctic Challenger je 36 let stará loď, která se používala k dopravě bezpečnostního vybavení přes mořský led. Avšak americké úředníky to, co viděli na její palubě, rozhodně nepotěšilo a nenabyli přesvědčení, že Arctic Challenger by mohl odolat extrémně drsnému arktickému prostředí. Shell původně souhlasil, že loď bude schopna ustát stoletou bouři, ale jeho inženýři nyní tvrdí, že „již není nutné“, aby loď splňovala tak přísné podmínky.

3. Pobřežní stráž Spojených států „není přesvědčena“ o disperzantech Shellu v případě úniku ropy

rozhovoru pro Bloomberg News vyjádřil velitel Pobřežní stráže Spojených států pochybnosti o dopadu disperzantů na Aljašce v případě úniku ropy. Uvedl: „Nejsem přesvědčen, co to udělá ve studenějších vodách na Aljašce.“ Shell uvedl využívání disperzantů jako hlavní část svého havarijního plánu pro Arktidu.

4. Vrtná loď Shellu ztroskotala při „prudkém vánku“

15. července najela na mělčinu vrtná loď Shellu Noble Discoverer v chráněném a relativně klidném přístavu Dutch Harbour při rychlosti větru 56 km/h. Jak Noble Discoverer, tak Kulluk jsou stárnoucí rezavé lodě a nikoli nejmodernější plavidla, kterými se Shell chlubil. Kulluk (posledních 13 let zakonzervován) a Noble Discoverer (dříve Frontier Discoverer) byla postavena v roce 1966.

5. Vrtná loď Shellu hořela

V listopadu hořel motor vrtné lodi Noble Discoverer poté, co se vrátila do aljašského přístavu Dutch Harbour. Požár hasily speciální hasičské jednotky.

6. Bezpečnostní systém na zachycení ropy se během testování poškodil

V prosinci vyšlo najevo, že systém na zachycení uniklé ropy, který měl mít Shell k dispozici přímo v Arktidě, byl vážně poškozen při zářijovém testování. Zástupce federálního úřadu pro bezpečnost a ochranu životního prostředí prozradil, že podvodní zařízení na zachycování bylo „rozmačkané jako plechovka od piva“.

7. Viceprezident Shellu na Aljašce přiznává: „Úniky budou."

rozhovoru pro BBC přiznává Pete Slaiby, že únik ropy je to, čeho se lidé nejvíce obávají. „Jestli se mě ptáte, jestli někdy dojde k úniku, dovedu si představit, že dojde,“ prohlásil.

8. Arktická ropná plošina Shellu naráží na skály

31. prosince 2012 najela ropná plošina Kulluk na mělčinu u pobřeží Aljašky, když byla tažena zpět do přístavu v Seattlu. Několik dní předtím přišlo do Aljašského zálivu nepříznivé počasí, způsobilo přetržení lana, které plošinu táhlo, a plošina tak volně plula po moři. Remorkér zvládl Kulluk znovu přivázat, ale 80 km jižně od ostrova Kodiak „zaznamenal četné výpadky motoru“. V důsledku této situace plošina znovu volně plula v desetimetrových vlnách a při větru 65 km/h. V pondělí, po dalším pokusu ji přivázat, nakonec narazila na mělčinu. Kulluk měl na palubě 526 172 litrů nafty a 45 425 litrů hydraulického oleje, ale dosud nebyl pozorován žádný únik. Trvalo šest dnů, než byla plošina vyproštěna a zatím nikdo netuší, k jak velkému došlo poškození.

Kulluk

Zdá se ale, že nic z toho nepřimělo Shell zastavit se a přemýšlet. Společnost má stále v úmyslu pokusit se i v roce 2013 najít arktickou ropu a o tom, jestli k tomu dostane příležitost, se rozhoduje právě teď. Toto je naše šance zastavit plány Shellu na těžbu ropy v Arktidě v příštím roce i potom.

Zapojte se do naší kampaně za ochranu Arktidy. Napište prezidentu Obamovi, aby odebral Shellu povolení k vrtům. Formulář k odeslání e-mailu najdete ZDE.

Napište Obamovi

Přidejte se ke kampani za ochranu Arktidy a pomozte nám zastavit bezohledné ropné společnosti, aby nezničily křehkou arktickou přírodu.