Arktická dohoda proti ropným katastrofám: jedna velká katastrofa

Novinka - 5 února, 2013
V květnu 2013 chce Arktická rada schválit závaznou mezinárodní dohodu popisující opatření v případě ropné havárie v Arktidě. Avšak detaily plánované smlouvy, které unikly na veřejnost, jasně ukazují, že Arktická rada selhala.

Vágní formulace a nekonkrétní doporučení nezajišťují v případě havárie dostatečnou ochranu pro citlivý arktický ekosystém. 

Z návrhu znění, který Greenpeace získalo, vyplývá, že výsledkem téměř dvouletého jednání arktických států je neúčinná smlouva s neadekvátními opatřeními a nedostatkem účinných sankcí. Předložená dohoda pro případ ropné katastrofy je tak spíš sama jednou velkou katastrofou.



Nikde se například nestanovuje, jakým způsobem se při havárii zabrání největším škodám. Vágním jazykem jsou zde pouze jednotlivé země požádány, aby při úniku ropy přijaly “náležitá opatření”, ale již se neurčuje jejich minimální úroveň. Dokument dále vykazuje řadu významných opomenutí, např. projednání závazků těžařů – pokud by k ropné havárii opravdu došlo, neměly by ropné společnosti, které ji způsobily, žádné konkrétní závazky ani povinnosti.

Je Arktická rada1) schopna ochránit křehký polární region v případě, že dojde k nejhoršímu? Tímto dokumentem rozhodně přílišnou důvěru nevzbuzuje. Navzdory slibům, že se jedná o první právně závaznou dohodu tohoto druhu, není schopna popsat ani základní havarijní vybavení, metody pro zastavení úniku ropy z vrtů nebo čištění zamořených oblastí. A ani nevede k odpovědnosti ropných společností za dopady svých chyb – nestanovuje žádné podmínky, které by zajišťovaly jejich odpovídající kapacitu v případě ropné havárie. I přes celosvětovou pozornost není Arktická rada v současné době podrobena pečlivému dohledu.

Tato dohoda chce po Kanadě, Dánsku, Grónsku a Faerských ostrovech, Islandu, Norsku, Rusku, Švédsku a USA tak málo, že je v podstatě úplně zbytečná.

Nabízí se rovněž otázka, v jaké míře se na tvorbě návrhu této dohody podílely samy ropné společnosti. Z fotografií na Flickru Arktické rady je patrné, že zástupci ropného průmyslu se účastnili pracovních skupin i závěrečné schůzky, kde byl dokument dokončován.

Kulluk v Arktidě

Nedávná nehoda vrtné lodi Kulluk společnosti Shell, která se v lednu 2013 během bouře utrhla a najela na mělčinu u pobřeží Aljašky, jasně ukázala, že těžba ropy v Arktidě nemůže být bezpečná. Ještě žádné ropné společnosti se nikdy nepodařilo dokázat, že umí zlikvidovat ropnou skvrnu na ledu. Tato dohoda nenabízí žádné řešení, jak zastavit a vyčistit havárii typu Deepwater Horizon.

Greenpeace požaduje vyhlášení světové rezervace v Arktidě. Jen takovým způsobem bude možné ochránit tuto jedinečnou a křehkou oblast před těžbou ropy či jiným průmyslovým využíváním a uchovat ji i pro příští generace.

Přidejte i Vy svůj hlas za ochranu Arktidy!

Pomozte nám zachránit Arktidu

1) Arktická rada byla ustavena Otawskou deklarací v roce 1996 jako mezivládní fórum. Mezi její hlavní úkoly by mělo patřit zajištění spolupráce a koordinace arktických států se zapojením původních obyvatel pro potřeby arktických témat s hlavním důrazem na udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí v Arktidě.

Členské státy Arktické rady jsou: Kanada, Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Rusko, Švédsko a USA. Dalšími stálými členy jsou organizace sdružující původní obyvatele jako například: Arctic Athabascan council (AAC), Aleut International Association (AIA) , Russian Arctic Indigenous Peoples of the North (RAIPON)