O havárii ropné plošiny Deepwater Horizon se toho napsalo už mnoho - připomeňme si právě jeden méně známý příklad naprosté arogance – bezpečnostní plán těžařské firmy BP pro případ havárie. Hraničí s černým humorem.
Je to dokument, který má 582 stran a je naplněný detaily, které připomínají kombinaci cimrmanovského humoru a vhledu Václava Klause do environmentálních problémů. Profesor Univerzity v Miami, který byl v textu uveden jako odborník na ochranu volně žijících zvířat, v době vzniku textu na univerzitě nepracoval už dvacet let a navíc byl už čtyři roky po smrti.
Podle bezpečnostního plánu v případě havárie nehrozí nebezpečí mořským želvám a některým druhům mořských savců. Právě tyto druhy začaly umírat už pár dnů po katastrofě. Velkou starost naopak dokument projevoval o mrože, mořské vydry, tuleně a lvouny. Tedy o živočichy, kteří nikdy v oblasti Mexického zálivu nežili.
Plán obsahuje předpoklad, že je pouze 21% pravděpodobnost, že ropa při případném úniku dosáhne pobřeží během měsíce. Jak se později ukázalo, skutečnost byla následující: ropa se se 100% pravděpodobností dostala k pobřeží během devíti dnů.
A cestou způsobila smrt tisícům zvířat, zdevastovala mořské ekosystémy, zlikvidovala živobytí místních rybářů...
Můžeme po dvou letech konstatovat, že jsme se z této havárie poučili a Země má zase trochu větší šanci na udržitelnou budoucnost?
Krizový plán pro Arktidu
Ropné firmy v čele s firmou Shell se chystají na těžbu ropy v Arktidě. Přesto, že sama o sobě je tato oblast pro hlubokomořskou těžbu ropy ještě rizikovější než Mexický záliv, nezdá se, že by bezpečnostní plány přestaly být komickou formalitou.
Krizový plán společnosti Shell pro únik ropy při těžbě v Arktidě doslova proletěl schvalovacím procesem i přesto, že není o nic lepší než zmiňovaný plán BP. Spoléhá se v něm na ještě neexistující technologii. Shell otevřeně přiznává, že není schopen odstranit ropu z ledu, a zcela ignoruje rizika spojená s únikem ropy na konci těžebního období, než oblast na dlouhé měsíce úplně zamrzne. Kdyby však došlo k něčemu podobnému jako v Mexickém zálivu, ropa by v této ledové oblasti mohla unikat až dva roky.
Arktida je vzdálená těžko přístupná oblast a Shell odhaduje, že v případě havárie v oblasti Čukotského moře, kde chce zahájit těžbu letos, by mohl počítat s devíti záchrannými loděmi.
Pro srovnání. Po havárii Deepwater Horizon bylo nasazeno přes šest tisíc lodí a desítky tisíc lidí.
Jak potvrdila Pobřežní stráž Spojených států amerických, je zcela nemožné byť jen doufat, že by se na Aljašce podařilo mobilizovat tisíce lidí na odstraňování uniklé ropy. Tu potom bude možno pouze pozorovat...
Krizový plán Greenpeace pro Arktidu má proto docela jinou podobu: chceme ropným společnostem zabránit, aby tuto oblast zničily.
Zapojte se i Vy!
Pomozte zastavit Shell v expanzi do Arktidy.