Dilma Amazonii neochrání

Novinka - 12 června, 2012
Brazilská prezidentka Dilma Roussefová nevetovala špatný lesní zákon a nevyužila tak možnost významně přispět k záchraně amazonského deštného pralesa. Prezidentka tak mimo jiné ukázala, že jsou jí lhostejné hlasy stovek tisíců lidí z celého světa, včetně lidí z Česka, které ji po týdny vyzývaly, aby nebezpečný zákon odmítla.

Aerials south of Santarem and along the road BR163.Lack of governance is prevalent in the area surrounding the road with considerable deforestation, cattle ranchers and loggers invading protected areas, land grabbing, and social conflict between communities and migrant labour workers. Cutting through the Brazilian Amazon from north to south over a vastdistance of 1700 km is a federal highway called the BR 163.  For the past20 years, BR-163 was one of the major drivers of deforestation in theregion. In 2004, the Federal Government announced their intention to pavethis highway to allow greater accessibility to the huge number of trucksthat transport these agricultural products.  In 2006, the Governmentpromised to take a number of initiatives to mitigate the social andenvironmental impacts that paving the road would create.6 years later, nearly 80 percent of the highway has been paved at a cost ofnearly one million Reais per kilometre. Yet many of the social andenvironmental initiatives have not been implemented. Of the 6.8 millionhectares of protected areas created in 2006, many areas have now beenreduced, boundaries redefined and only a few have management plans.  Lackof governance is prevalent in the area surrounding the road withconsiderable deforestation, cattle ranchers and loggers invading protectedareas, land grabbing, and social conflict between communities and migrantlabour workers.Brazil is currently one of the biggest global climate polluters throughforest destruction and its leadership of forest protection is hanging by athread. Greenpeace is calling on President Dilma to veto the new ForestCode and support the Brazilian people

 

 

Veto – neveto

Brazilská prezidentka se po způsobu zkušených politiků snažila veřejnost přesvědčit, že nejhorší části nového zákona přece jen vetovala. Analýza Greenpeace však jasně dokládá, že tomu tak není a přijatý zákon situaci v Amazonii významně zhoršuje. Tady jsou základní důkazy:

Amnestie. V zákoně zůstala doložka o amnestii pro území, která byla odlesněna do roku 2008. Pachatel nejenom nemusí zaplatit pokutu, ale nemusí dokonce území ani znovu zalesnit.

Zákonná rezerva. Nový zákon v některých případech redukuje povinnost farmářů zachovávat alespoň 80% rezervu, neboli zachovat na svém pozemku nejméně 80 % zalesněné plochy. Na některých územích klesá úroveň rezervy dokonce na 50 %.

Ochrana říčních koryt.  Nový zákon přinese intenzívnější odlesňování na svazích a v korytech řek, protože na rozdíl od původní normy dovoluje farmářům tato území obsazovat.

Nevhodný registr životního prostředí. Nově vzniká povinný systém mapování a evidence venkovských nemovitostí, který nepracuje s jasným mapováním hranic nemovitostí. Pokud ovšem nejsou známy hranice pozemků, není ani možné kontrolovat, zda dotyční farmáři dodržují zákonnou rezervu a neodlesňují větší části svého území.

Další kroky

Nový lesní zákon povede k intenzivnějšímu ničení Amazonie. A to je věc, s níž se Greenpeace a miliony lidí po celém světě nehodlají smířit.

První příležitostí, jak brazilské prezidentce a celému světu toto stanovisko sdělit, budou jednání světového summitu Rio+20, který příští týden proběhne v Riu de Janeiro. Hlavním tématem této konference OSN je cesta k udržitelnému rozvoji, nastartování zelené ekonomiky a boj s chudobou.

Brazilská prezidentka Dilma Roussefová, hostitelka setkání nejmocnějších politiků světa, představitelů byznysu a nevládních organizací, však zatím bohužel nebere téma udržitelného rozvoje dostatečně vážně.