Jak si vede moratorium na ničení deštných pralesů a rašelinišť v Indonésii?

Novinka - 10 února, 2014
Indonéské pralesní moratorium, dokument usilující o ochranu plochy indonéských deštných pralesů o rozloze Japonska před průmyslovým a zemědělským využíváním, představuje jedno z nejambicióznějších opatření ochrany přírody ustanovených v této zemi. Je však skutečně účinným nástrojem pro napravení lesního sektoru?

Národní park Tesso Nilo na Sumatře

Moratorium vyhlásil v roce 2011 indonéský prezident Bambang Susilo Yudhoyono a svůj odvážný krok zopakoval v květnu 2013, když platnost moratoria prodloužil o další 2 roky, tedy do konce roku 2015. Moratorium zakazuje udělování nových povolení na průmyslovou či hospodářskou činnost na území původních primárních pralesů či rašelinišť a navrhuje množství reforem omezujících odlesňování a degradaci půdy. Tyto reformy zahrnují mj. způsob klasifikace půdy, udělování povolení k těžbě a produkci palmového oleje.

Rozšíření platnosti moratoria do roku 2015 by mělo umožnit plynulou redukci odlesňování a emisí skleníkových plynů a spolu s tím i příležitost pro Indonésii pokračovat v posilování její lesní politiky. Dlouhodobé pozitivní důsledky moratoria se budou odvíjet od toho, jestli Indonésie tuto příležitost využije a přemění ji v převratné reformy.

Oblasti v Indonésii pod ochranou moratoria (Zdroj: REDD+ Task Force, Vláda Indonésie, Mapa moratoria verze 4 | Květen 2013)

Výzkum provedený organizací WRI (World Resource Institute), který se snažil zhodnotit efektivitu moratoria, zjistil několik zásadních faktů.

Klíčová zjištění:

  • Většina místních úředníků a klíčových rozhodujících osob moratoriu dostatečně nerozumí.
    V Indonésii není státní správa centralizovaná, ale roztříštěna do okresů. To znamená, že efektivita moratoria závisí na jeho jasném pochopení, zavedení, kontrole a vymáhání jeho dodržování, a to již na lokální úrovni. Dotázaní úředníci však málokdy věděli, jaké oblasti v jejich správě moratorium chrání a jaké aktivity jsou v nich zakázány.
  • Indonéská vláda poskytla lokálním správním orgánům velmi málo informací a technické podpory ohledně moratoria.
    WRI došlo k zjištění, že některé místní správní orgány se o moratoriu dozvěděly jen prostřednictvím ministerských internetových stránek. Nejnižší správní činitelé, kteří mají nejblíže k dotčeným pralesům a rašeliništím, potřebují dostat kromě kompletních informací i zvláštní pokyny jak efektivně zavést moratorium a monitorovat a právně vyžadovat jeho dodržování.
  • Vládní reformy se zlepšují, i když pomalu.
    Indonéská vláda udělala velký krok směrem k zlepšení klíčových procesů získávání povolení, zrychlení územního plánování, lepšího propojení dat, jejich transparentnosti a přístupu k nim. I když tyto reformy mohly pokročit i bez platnosti moratoria, jeho rozšíření poskytuje podporu  pro jejich další klíčové změny.

STAŇTE SE OCHRÁNCI PRALESŮ...