Dnes se v Praze představila nová česká komunitní koalice pro podporu obnovitelných zdrojů energie. Je složená z více než šedesáti měst a obcí, jejich asociací a expertů z oboru. Vznik koalice iniciovali kolegové z Hnutí Duha. Jsou v ní zastoupeny obce a města napříč Českou republikou, od drobných vesnic až po krajská města v čele s Brnem. Různorodé společenství spojuje jeden cíl - prosadit opatření k větší energetické soběstačnosti a nezávislosti. Decentrální komunitní obnovitelná energetika se úspěšně rozvíjí už v řadě zemí světa.
:. Instalace solárních panelů. Ilustrační foto Greenpeace
Nová koalice chce zlepšit české podmínky tak, aby obce, jejich občané, družstva, spolky či místní zemědělci nebo podnikatelé mohli provozovat obnovitelné zdroje energie. Tento model obecních a občanských OZE posiluje energetickou soběstačnost obcí a regionů, vytváří v nich nová pracovní místa, zlevňuje energii pro místní odběratele a zlepšuje vztah lidí k OZE. Také zapojením občanů posiluje sociální vazby v obcích i regionech a stejně tak decentrální ekonomiku i politiku.
Nová komunitní koalice na podporu OZE se zaměřuje především na zlepšení podmínek pro malé střešní fotovoltaiky a větrné elektrárny. Tyto dva zdroje mají u nás největší potenciál, přitom se ale potýkají i s největšími překážkami.
Podle západních zkušeností je hybatelem rozvoje obnovitelných zdrojů demokratizace energetiky: obnovitelné zdroje vlastní a provozují místní, nikoli velké energetické skupiny. Hlavním cílem takových projektů totiž není vydělat peníze, ale poskytovat výhodně odběratelům elektřinu. V mnoha případech tak za velkým růstem instalací obnovitelných zdrojů v západoevropských zemích stojí právě občanské či obecní iniciativy. Například v Německu patří dvě třetiny všech obnovitelných zdrojů přímo jejich uživatelům - domácnostem, obcím, zemědělcům a výrobním podnikům.
Například belgické družstvo Ecopower, patrně nejúspěšnější energetické družstvo v Evropě, má 48 000 členů, kteří se dělí o elektřinu z vlastních větrných turbín, fotovoltaických elektráren nebo malých vodních elektráren. Častá je spolupráce na komunitních projektech obcí a zemědělců, jako je tomu například u švédského města Falköping: tradičně zemědělská oblast nabízí ideální podmínky pro větrné elektrárny, o které se dělí město s místními farmáři.
I u nás už existují v této oblasti pionýři. Patří k nim například obec Kněžice, která provozuje vlastní bioplynovou stanici s kogenerační jednotkou a kotel na biomasu. Díky tomu dokáže obyvatele zásobovat teplem a dodávat elektřinu do sítě.
“Považujeme za zásadní, aby z výroby čisté elektřiny profitovali ti, kteří ji pak sami spotřebovávají: obce, jejich obyvatelé, místní malopodnikatelé, ale taky farmáři. A nikoliv anonymní firmy se sídly v daňových rájích. Místní si sami určí, zda a kde bude stát například nová větrná elektrárna, a pak se na ni společně složí, jako se to masivně děje už třeba v Německu,“ říká starosta Kněžic Milan Kazda.