Novinka - 28 srpna, 2015
V závěru srpna končí akce, při níž mohli lidé vytvářet obrázky a vzkazy na bílé tkaniny u stánku Greenpeace. Malířská plátna vzniklá z odřezků a odpadu textilního průmyslu sešíváme dohromady v jeden velký patchwork. Vytváříme tak největší hadr na světě, který se zapíše do Guinessovy knihy rekordů. Vzniklý produkt daruje Greenpeace firmě Shell, která v těchto dnech zahajuje riskantní těžbu ropu v panenské přírodě Arktidy. Poslední povolení, které potřebovala, již minulý týden dostala. Lidé tvořili své vzkazy naposledy včera, na pražské náměstí Republiky se za nimi podívala i Paula - lední medvědice v životní velikosti.
„Podle našich odhadů vytvořili lidé v České republice zatím zhruba pět set různých malých hadříků,“ řekl tiskový mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek s tím, že další stovky vzkazů zanechávají lidé pomocí jednoduché aplikace na internetu. „Pokud se lidé připojí k akci prostřednictvím počítače, nebude to jen virtuální podpora. Naši zahraniční kolegové jejich díla vytisknou na textil a přidají k ostatním,“ dodal. Pomalované tkaniny z různých zemí putují postupně do Německa, kde bude kompletace největšího hadru na světě probíhat.
Akce je namířená proti ropné společnosti Shell, která má v tuto chvíli připravenou těžební flotilu v Čukotském moři a zahájila přípravné práce k průzkumným vrtům. „Akce má upozornit na naprostou nepřipravenost firmy Shell řešit ropnou havárii v arktických vodách. Na ropnou skvrnu v místních extrémních podmínkách totiž nestačí vzít hadr a kbelík. A nestačí na to ani největší hadr na světě, který bude mít firma brzy k dispozici,“ sdělil Petr Kucka, vedoucí arktické kampaně Greenpeace ČR.
Společnost Shell vzbudila svými plány na těžbu v Arktidě kontroverzi a po světě se již konaly desítky protestních akcí včetně blokád, které měly zdržet flotilu společnosti na její cestě na sever. Významnou akcí byla například blokáda ledoborce Fennica na začátku měsíce, při níž se 26 lezců spustilo z mostu v americkém Portlandu a zdrželo vyplutí lodi, a tím i start těžby o 40 hodin. „Každá vteřina kdy Shell nemůže těžit, se počítá,“ řekla Annie Leonard, výkonná ředitelka Greenpeace US. Oproti původním plánům má společnost téměř dvouměsíční zpoždění. Doba, po kterou je možné v arktických podmínkách těžit nerostné suroviny, přitom skončí někdy na přelomu září a října podle toho, kdy začne voda opět zamrzat.