Tuto otázku si s pozoruhodnou jasnozřivostí položil hlavní právník společnosti Shell už v roce 2012. Pozoruhodnou proto, že přesně popisuje způsob, jakým se nyní tato společnost pokouší umlčet hlas milionů lidí, kteří odmítají těžbu ropy v Arktidě.
Shell požádal americké soudy na Aljašce o vydání drakonického předběžného opatření proti Greenpeace USA, které by nařídilo našim aktivistům opustit ropnou plošinu Polar Pioneer a ukončit tak probíhající akci #TheCrossing uprostřed Tichého oceánu. Firma je očividně nervózní z globální mediální bouře, kterou akce Zoe, Miriam, Andrease a spol. vyvolala. Rozhodla se proto použít již dříve vyzkoušené velké právní kladivo, kterým chce rozdrtit protesty proti ropným vrtům plánovaným na letošní léto v Arktidě.
Aby to všechno bylo ještě podivnější, právník Shellu si na otázku položenou v úvodu sám odpověděl. Dospěl k závěru, že pokud si nebudeme dávat pozor, můžeme se ocitnout ve světě, ve kterém budou platit pravidla, která neslouží dobru. Doufejme, že soudy na Aljašce si toto varování vezmou k srdci, a naloží s pokusem Shellu umlčet své kritiky odpovídajícím způsobem.
Může se ropný gigant před americkými soudy domáhat rozhodnutí, které by zakázalo jedné lodi plující pod holandskou vlajkou obtěžovat jinou loď plující taktéž pod holandskou vlajkou v mezinárodních vodách tisíce mil od amerického pobřeží? Tato otázka v tuto chvíli nabývá pro pokračování protestní akce značného významu.
Surově řečeno: vypadá to, že tým korporátních právníků placený Shellem epicky zbabral výběr příslušného soudu – pokouší se žalovat nesprávnou pobočku Greenpeace v nesprávné zemi. Jejich žaloba, dožadující se vcelku bizarních opatření, jako je ochrana před „přestrojenými ninji“ (upozornění pro Shell: ne, toto opravdu není nový díl Opičího krále, ale protest proti těžbě ropy v Arktidě), je zjevným pokusem o zneužití amerického práva.
Legitimní protesty a svoboda slova v Shellu zjevně vyvolávají strach a nevolnost. Pokouší se je zahnat návrhem na vydání předběžného opatření, které by excesivně překročilo hranice amerického právního systému. Když firma ve svém podání píše o bezpečnosti provozu na volném moři, projevuje přitom jen zřídka vídanou bohorovnost – zejména vezmeme-li v potaz její zvláštní slabost pro ztroskotané vrtné plošiny a pro subdodavatele s trestním rejstříkem dlouhým jako zima v Arktidě.
Shell ostentativně ignoruje Článek 92 Úmluvy OSN o mořském právu. Podle něj loď na volném moři podléhá výlučné jurisdikci státu, pod jehož vlajkou pluje. Jak Esperanza (loď Greenpeace), tak Blue Merlin (obří loď, která ropnou plošinu Polar Pioneer přepravuje) se nalézají na volném moři a obě plují pod holandskou vlajkou. Jsou to proto výhradně holandské soudy, kdo může případně nařídit ukončení protestu.
Ben Ayliffe, vedoucí arktické kampaně Greenpeace International