Novinka - 5 dubna, 2009
Obří transparent s nápisem „BAIL OUT THE CLIMATE“ (Zachraňte i klima, nejen banky) vyvěsili dnes ráno aktivisté Greenpeace na Nuselském mostě naproti Kongresovému centru, kde se setká americký prezident Obama se svými evropskými protějšky. Jedním z hlavních témat jejich jednání má být právě koordinace postupu EU a USA proti změnám klimatu před prosincovou klimatickou konferencí v Kodani.
Greenpeace tak chtělo účastníkům summitu EU-USA připomenout, že poté, co nalili stovky miliard do krachujících bank, přišla nyní řada na klima. Již v prosinci má na konferenci v Kodani dojít k dohodě o společném mezinárodním postupu proti změnám klimatu. Předběžná jednání však postupují jen velmi pomalu kvůli neochotě vyspělých průmyslových zemí předložit konkrétní finanční návrhy na pomoc rozvojovému světu se snižováním emisí a zastavením odlesňování. Jelikož planeta není banka ani automobilka, peníze na její záchranu se zatím hledají těžko.
„Čas k odvrácení katastrofálních dopadů klimatických změn nebezpečně ubíhá. Je třeba podniknout rázné a rychlé kroky k řešení obou krizí – ekonomické a klimatické – najednou. EU a Spojené státy mají šanci dosáhnout silné mezinárodní dohody v Kodani, která může nejen chránit životní prostředí a lidi v ohrožených oblastech, ale může rovněž významně podpořit ekonomický růst, vytvořit milióny zelených pracovních míst a zajistit bezpečné dodávky energie. Evropská unie zatím nebyla schopna dostát své deklarované pozici lídra v boji proti klimatickým změnám klimatu. Proto vyzýváme Baracka Obamu, aby se této role ujal sám. Rok 2009 musí být rokem činů,“ prohlásil Jan Rovenský, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace ČR.
“Politici jako by zatím stále nechápali, že ekonomická prosperita není v žádném konfliktu s ochranou životního prostředí, naopak na ní závisí. Z dlouhodobého hlediska nestojíme před dilematem, zda upřednostnit „špinavá“ nebo „zelená“ pracovní místa, volba je pouze mezi zelenou ekonomikou či ekologickým a sociálním kolapsem. Pokud hlavy států neučiní z klimatické krize centrální téma své agendy a nezmíní ji na předním místě společného komuniké, podají tím důkaz nejen o své ignoraci vědeckých důkazů, ale také o své negramotnosti ekonomické,“ dodal Rovenský.
Vědci podali už bezpočet důkazů o neustále se zrychlujícím postupu klimatických změn a o souvislosti mezi udržením ekonomické a ekologické stability. Případná klimatická krize bude mít totiž za následek masovou migraci a hladomory, nedostatek pitné vody v mnoha oblastech světa atd. Chudoba se v rozvojovém světě stane permanentní záležitostí a jakýkoli růst v rozvinutých zemích bude nemyslitelný.
Jak uvádí Sternova zpráva, dosud nejpropracovanější dokument o ekonomických dopadech klimatických změn, mohou se budoucí náklady související se změnami klimatu pohybovat kolem 20% celkového světového HDP. To je více než náklady na Velkou krizi v 30. letech a dvě světové války dohromady, nepočítáme-li navíc lidské životy a zánik mnoha druhů.
Současné investice do nízkouhlíkových technologií by byly pouhým zlomkem těchto nákladů, přibližně 1% až 2% HDP – číslo uváděné Programem Spojených národů pro životní prostředí ve studii A Green New Deal.
Greenpeace v této souvislosti apeluje na rozvinuté průmyslové státy, aby:
- Investovaly alespoň 1% HDP do ozelenění svých ekonomik a zastavily dotace a jiné finanční stimuly do činností, jež přispívají ke změnám klimatu
- Zajistily, že všechna ostatní stimulační opatření nebudou v rozporu s těmi, jež mají zajistit zelenou a udržitelnou energii
- Celkově snížily své emise o 40% do roku 2020
- Investovaly v rozvojovém světě do čistých zdrojů energie, zastavení odlesňování a adaptačních opatření celkem 110 miliard euro ročně (Evropská unie by se na nich měla podílet 35 miliardami ročně). Tyto prostředky musejí být vyčleněny nad rámec dosavadní rozvojové pomoci