Novinka - 27 listopadu, 2008
Přes 40 neziskových organizací a sdružení z deseti nových zemí Evropské unie včetně České republiky a Slovenska včera vyzvaly Evropskou unii k bezodkladnému přijetí energeticko-klimatického balíčku. Podle aktivistů tento balíček musí obsahovat i to, aby si elektrárenské společnosti od roku 2013 nakupovaly 100 procent povolenek na vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší. Proti této možnosti se ale bohužel staví Česká republika, která chce pozvolnější tempo.
Aktivisté Greenpeace z Belgie protestují proti výstavbě uhelné elektrárny společnosti E.ON
Se stoprocentním nákupem od roku 2013 počítá návrh Evropské komise. Ten vznikl v reakci na loňský unijní závazek, ve kterém se všech 27 členských států kromě jiného zavázalo, že do roku 2020 sníží objem emisí skleníkových plynů o 20 procent.
Komise poté přišla se souborem opatření, jak toho dosáhnout. Jedním z nich je změna v systému obchodování s povolenkami. Ty jsou nyní ve velké většině rozdělovány zdarma mezi státy, jež je pak rozdělují mezi firmy. Jedna povolenka představuje tunu oxidu uhličitého (CO2), kterou mohou vypustit. Tento systém ale definitivně skončí v roce 2012. Pak by si je měly jednotlivé firmy nakupovat, přičemž u energeticky náročných sektorů by to bylo postupně, zatímco třeba u elektrárenských společností by to mělo být už v roce 2013 rovnou 100 procent.
Proti tomu se ale postavily některé země, mezi nimi i Česká republika. Praha spolu s některými dalšími státy chce prosadit pozvolný náběh - tedy to, aby si elektrárenské firmy nemusely hned nakupovat 100 procent povolenek.
Bohužel se zdá, že Česko a další země si chtějí prosadit určité výjimky. Naznačuje to kompromisní návrh francouzského předsednictví, o němž se nyní jedná a jehož text je dostupný na stránkách serveru
EurActiv.com. Připouští se tam totiž možnosti určitých výjimek. Podle něj by si 100 procent povolenek musely elektrárenské společnosti nakupovat nejpozději v roce 2016.
Greenpeace a další neziskové organizace se ale staví proti možnosti výjimek a chtějí, aby se 100 procent vztahovalo na všechny členské země již od 2013. Otevřený dopis podepsali aktivisté z unijních zemí, které bývaly součástí bývalého komunistického bloku. "EU má historickou odpovědnost za to, aby hrála vůdčí roli v boji s globální změnou klimatu. Státy střední a východní Evropy se musí rozhodnout, zda chtějí patřit ke skupině vůdců či k těm, kteří zůstávají v závěsu," uvedla sdružení neziskových organizací ve svém dopise.
Celý energeticko-klimatický balíček bude jedním z hlavních témat prosincového summitu EU. Francie by chtěla, aby se EU na souboru opatření dohodla ještě za jejího předsednictví, tedy ještě letos. Francii pak v roli předsednické země vystřídá Česká republika a nelze tak vyloučit, že hledání řešení bude úkolem až českého šestiměsíčního předsednictví.