Biokuchařka: aby bio chutné bylo

Novinka - 22 listopadu, 2005
Právě vychází ojedinělá biokuchařka - určená všem, kteří chtějí žít zdravěji a nejsou lhostejní k přírodě.

Ojedinělá česká kuchařka vás naučí zařazovat biopotraviny do jídelníčku – zaměřuje se i na méně známé, ale běžně prodávané např. pohanku, cizrnu, špaldovou mouku, panenské oleje apod.  Bio není jenom zrní či vegetariánská strava, bio může být chutné, zdravé jídlo pro celou rodinu, nemusí být složité na přípravu. V knize najdete mnoho originálních receptů, fotografií a názorných ukázek (polévky, saláty, masové pokrmy, zelenina, zapomínané přílohy, moučníky) a velké množství osvědčených tipů. Určeno všem, kteří chtějí žít zdravěji a nejsou lhostejní k přírodě.

210x220, V8 – pevná vazba, 399 Kč, ISBN 80-903642-3-3

Právě vychází v nakladatelství Smart Press, s.r.o.

Více informací, ukázky z knihy a objednávky na: www.smartpress.cz 


Hana Zemanová, odbornice na biopotraviny a autorka právě vycházející biokuchařky, pro Vás připravila následující miniprůvodce po biopotravinách:

Jíte-li BIO… investujete do svého zdraví i do ochrany přírody!

Určitě jste už slyšeli o biopotravinách a o chemii v potravinářském průmyslu. Možná jste si položili otázku, jak to s nimi doopravdy je? Není bio jen marketingový trik? Dá se tomu vůbec věřit? A nenapadlo vás hned vzápětí,  že biopotraviny jsou zbytečně  drahé a  určitě  náročné na vaření a taky asi nejsou moc dobré…Hana Zemanová, odbornice na biopotraviny a autorka právě vycházející biokuchařky, pro Vás připravila miniprůvodce po biopotravinách.

Před sto lety bylo bio vlastně všechno. Nepotřebovali jsme zákony zakazující přidávání škodlivých chemických látek do potravin ani do půdy při pěstování zeleniny. Dnes je všechno jinak. Potravinářský průmysl začal úzce spolupracovat s chemickým průmyslem  a zemědělci a zpracovatelé vymysleli mnoho způsobů, jak nabídnout zákazníkovi co nejnižší cenu potravin. Výsledkem jsou levné potraviny zatížené škodlivými pesticidy, zničená půda i spodní voda a zvířata, která nemají nárok na přirozený život. Mnoho lidí se s tímto systémem neztotožnilo a právě proto vzniklo ekologické zemědělství a potraviny se značkou bio. 

Bio není jenom zrní

Téměř denně se setkávám s lidmi a často slýchávám: „Můj manžel nechce jíst biopotraviny, prý že není žádný králík…“, „Bio maso? Myslíte to sojové?“, „Víte, mně se ta myšlenka líbí, ale raději kupuji ty normální potraviny, nechceme být žádní extrémisti“,  „Já jsem zdravý, já nepotřebuji biopotraviny.“  Cítím a trápí mě, že značka bio je v Čechách stále vnímána jako synonymum pro extrémismus, vegetariánství nebo makrobiotiku. Kvalitu bio ale může mít jakákoli potravina, tedy samozřejmě obilniny, luštěniny, ale i mléko a sýry, kvalitní celozrnné i bílé těstoviny, maso, zelenina, ale i pochoutky jako je  biokečup, bio kukuřičné chipsy, biovíno z ekologické vinice nebo biošunka. Vždy jsou to potraviny zcela přírodní, které musí pocházet z ekologického zemědělství. Znamená to, že tyto potraviny neobsahují  škodlivé pesticidy, hormony, minerální hnojiva ani žádné chemické barviva,  vůně a konzervanty. Zvířata v ekologickém zemědělství jsou  chována v souladu se svými přirozenými potřebami. Nesmí se chovat ve velkochovech, musí mít dostatek prostoru a přirozenou potravu. Všechny biopotraviny jsou vyrobeny podle Zákona o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb. a Nařízení rady EHS č.2092/91. Biopotravina musí samozřejmě splňovat i všechny požadavky na bezpečnost a zdravotní nezávadnost podle Zákona o potravinách.

Bio a vaše zdraví

Na světě již existuje mnoho studií, které prokazují pozitivní dopad biopotravin na zdraví či vyšší obsah vlákniny, minerálů a vitaminů. Samozřejmě pozitivní je, že pokud člověk jí bio, nekonzumuje zbytečnou chemii – dle studií sní každý z nás průměrně ročně v běžných potravinách 2,5-4 kg chemických látek, což je velká zátěž pro celý organizmus, imunitní systém a zejména pro játra a ledviny. Je alarmující, že po 30 letech od zákazu DDT (DDT je prudce jedovatý pesticid, který se plošně používal a byl zakázán již před více než 30 lety), se stále vyskytuje v našem jídle - v mléce a mléčných výrobcích byly v roce 2002 pozitivní nálezy  pesticidů v 91,1% případů, zbytky DDT obsahovalo 71,4 vzorků mléka a 95% vzorků másla. Čím dál více mezinárodních studií poukazuje na to, že pesticidy  mohou vážně poškozovat zdraví (narušují hormony, nervovou činnost, přispívají ke vzniku rakovin, snižování plodnosti, Parkinsonově chorobě či chronické únavě). Zejména je neznámou oblastí jejich dlouhodobé používání a tzv. koktejlový efekt (více druhů působí na tělo najednou, což laboratorně nelze testovat).

Bio alespoň občas

Moje filozofie je, že každá, i sebemenší, změna má smysl a to v každém věku. Optimální je jíst bio, ale vím, že ne vždy je to možné. Stejně zásadní změna je, když místo instantní polévky uvaříte čerstvou z opravdových surovin, nebo když místo polotovarů a dováženého exotického ovoce budete kupovat opravdové suroviny a českou sezónní zeleninu a ovoce.   A když k tomu přidáte občas bio, vašemu tělu to jen prospěje.

Zjistilo se totiž, že pokud kojící maminka jí 80% ze své stravy biopotraviny, její mléko obsahuje významně nižší obsah pesticidových reziduí a když jí alespoň 50% biopotravin, v mateřském mléce byl prokázán významný nárůst nenasycených mastných kyselin (zdraví  velmi prospěšných látek s preventivními účinky). Existuje i dánský výzkum prokazující o polovinu vyšší výskyt spermií u mužů konzumujících biopotraviny. Navíc - když kupujete biopotraviny, neinvestujete jen do zdraví, ale i do ochrany přírody.

Jíst bio znamená chránit přírodu a venkov

Všechno, co děláme má nějaké souvislosti. Čím více zatěžujeme životní prostředí cizorodými látkami, tím více porušujeme ekosystém celé planety. Každý rok je na světě vyrobeno a aplikováno na zemědělské rostliny 2,5 milionu tun pesticidů a jejich spotřeba se zvyšuje. Dnešní konvenční zemědělství přispívá ke  znečištění ekosystému, k  půdní erozi, k zániku některých rostlinných a živočišných druhů. Zbytky hnojiv a postřiků zůstávají dlouhodobě v půdě a hromadí se  v potravinách. Britská ornitologická společnost zjistila, že na ekofarmách se vyskytuje o 40% více ptáků, 2x více motýlů a 5x více planých polních rostlin.

Kvalita má svou cenu

Nelze srovnávat cenu opravdového ovoce s pouhým ovocným aroma nebo cenu chemicky rafinovaného oleje s cenou za studena lisovaného oleje z těch nejlepších biosurovin. Veškerá výroba na ekofarmách vyžaduje více ruční práce. Do ceny konvenčních potravin nejsou promítnuty veškeré náklady, které vznikají při jejich výrobě, jako např. energeticky náročná výroba hnojiv a pesticidů, znečišťování spodních vod a přírody, zvyšující se náklady na lékařskou péči, kterou lidi potřebují, když svou stravu odbývají. Produkce biopotravin také vyžaduje více ruční práce, bez konzervantů  hrozí ekofarmářům větší riziko ztrát, atd.  Ve výsledku jsou biopotraviny dražší řádově o 20-40%. Často, zejména v Německu, se mluví o tzv. spravedlivé ceně biopotravin, což znamená, že v této vyšší ceně je zohledněna i ochrana přírodních zdrojů  a lidského zdraví.

Dnes je dle lékařů  základním problémem české populace přejídání. Lednice přetékají levnými nekvalitními potravinami. Kdybychom kupovali méně  jídla, mohli by mít většinu v biokvalitě. Jakmile se živíme denaturovanými a chemicky upravovanými potravinami, naše tělo stále potřebuje doping. Pak kupujeme deset sušenek místo dvou kvalitních, bez umělých aromat a bílého cukru. Navíc roste naše nemocnost a objevují se alergie a další tzv. civilizační nemoci. Kvůli levnému jídlu a nezdravému životnímu stylu navíc utrácíme stovky korun v lékárnách. Farmaceutický průmysl a současné potravinářství jdou ruku v ruce. Vzájemně si vyměňují klienty. Pokud máte stále pocit, že utrácet za biopotraviny si může dovolit jen málokdo, pak vás možná zaujme, že za plastické operace se dnes v ČR ročně utratí přes 1,5 miliardy Kč a za prostředky na hubnutí téměř 2 miliardy Kč ročně.

Králík pozná biomrkev

Mnoho lidí s jemnými chuťovými buňkami tvrdí, že bio má lepší chuť. Zajímavé je, že i pokusy bylo prokázáno, že například biomaso a biobrambory mají výraznější  chuť. I bez pokusů lze to samé říci o dalších skupinách biopotravin, zejména ovoci či mléku. Důvodem je vyšší obsah sušiny a menší obsah vody a dusíku. Z krmných a polních pokusů rovněž vyplývá, že potkani i divoká zvěř jasně preferují ekologické produkty. Stejně tak i slepice a králíci na Institutu biologického zemědělství Ludwiga Boltzmana v Rakousku potvrdili, že jsou schopni vybrat si mezi bio a nebio a že ve většině případů preferují ekologickou variantu.

Bio je v celé Evropě velký hit

Ve vyspělých zemích EU se za biopotraviny utratí ročně cca 800 Kč na hlavu, u nás je to zatím jen 27 Kč!!! Značku bio lidé v zahraničí chápou  jako označení pro vysokou kvalitu potravin, která se vyznačuje skvělou přírodní chutí. Bio jí zejména vzdělanější a lépe situovaní lidé. Tzv. „junk food“ (nekvalitní potraviny a rychlé občerstvení) konzumují ve vyspělých zemích spíše sociálně slabší vrstvy. V Česku je hamburger a fast food stále ještě  moderní. Ale lidí, kterým záleží na tom, co dávají do úst, přibývá.

Biokuchařka na stránkách vydavatelství