Děti jsou vystaveny negativním
účinkům velkého počtu toxických chemikálií již v plodovém stadiu, v
samotné děloze matky. To je závěr vědecké studie, kterou vypracovala
nizozemská laboratoř TNO pro Greenpeace a Světový fond na ochranu
přírody (WWF). Studie přináší výsledky analýz krve 27 novorozenců a 42
těhotných žen a potvrzuje skutečnost, že nebezpečné chemikálie se
samovolně dostávají z těla matky do organismu dítěte prostřednictvím
pupeční šňůry.
Studie s názvem Dárek do života: Nebezpečné látky v krvi pupeční šňůry
upozorňuje na skutečnost, že děti jsou dnes vystavovány účinkům
toxických látek v nejcitlivější fázi svého vývoje. Laboratorní analýzy,
z nichž studie Greenpeace čerpá, potvrdily přítomnost osmi prokazatelně
či potenciálně nebezpečných skupin chemických látek v pupeční krvi –
jedná se o syntetická pižma, alkylfenoly, bisfenol-A, bromované
zpomalovače hoření, perfluorované sloučeniny , ftaláty,
organochlorované pesticidy a triclosan. Tato zjištění ukazují, jak
naléhavě je zapotřebí účinné kontroly produkce a použití chemikálií,
které mohou poškodit zdraví dětí i dospělých.
Ještě nenarozené děti jsou ohroženy chemickými látkami, které pocházejí
z předmětů tak běžných, jako jsou čistící prostředky, kosmetika,
oblečení, elektronické součástky a mnoho dalších předmětů z umělých
hmot. Je zarážející, že toxické chemikálie jsou přítomny v organismu ve
všech stádiích života, a to zejména ve stadiu prenatálním, kdy je dítě
nejvíce zranitelné.
Laboratorní analýzy potvrdily nebezpečné látky ve všech vzorcích krve
matek i dětí. U každé zkoumané osoby bylo navíc zjištěna přítomnost
hned několika chemických látek. Mnoho z nich je spojováno s vážnými
zdravotními problémy od vrozených vad u dětí po určité druhy rakoviny.
Všechny vzorky krve z pupečních šňůr obsahovaly nejméně 5 z 35
testovaných látek, v některých případech bylo nalezeno i 14 chemikálií.
V krvi dvou z testovaných matek se nacházelo dokonce 17 hledaných
chemických látek.
Obzvláště znepokojivá je přítomnost látek narušující hormonální systém.
Během prvních fází života v děloze, kdy dochází k rychlému dělení
buněk, mohou tyto látky způsobit závažné poruchy. I malé poruchy v rané
fázi vývoje mohou mít velmi vážné následky v pozdějším životě. V
případě PCB a dioxinů jsme se již přesvědčili, jak závažně může lidský
organismus poškodit dlouhodobé vystavení nebezpečným chemickým látkám.
Přesto chemický průmysl i nadále vyrábí mnoho dalších látek s podobnými
vlastnostmi.
V Evropské unii se dnes obchoduje s desítkami tisíc chemických látek,
avšak pouze u hrstky z nich bylo dokončeno testování vlivů na zdraví a
životní prostředí. Chemický průmysl vyrábí a používá milióny tun
chemikálií, u nichž nejsou dostupné informace o ohrožení zdraví lidí a
životního prostředí. V minulosti již Greenpeace laboratorními testy
prokázalo přítomnost nebezpečných chemikálií v dešťové vodě, ve
vysokohorských jezerech, na dnech moří i v polárních oblastech
vzdálených lidské civilizaci.
Situace je bohužel kritická a také česká vláda na ni musí reagovat a
podpořit přijetí přísné reformy chemické politiky v rámci EU, známé
jako REACH. Ta je nyní projednávána na půdě Evropského parlamentu a
Rady.
Greenpeace a WWF žádají, aby byla zakázána výroba a používání
nebezpečných chemikálií, kdykoliv je k dispozici bezpečnější náhrada.
Průmysl by měl vyvinout daleko větší úsilí v hledání bezpečnějších
alternativ všude tam, kde ještě neexistují. REACH by měl právě
požadavkem na substituci nebezpečných látek podnítit průmysl k inovacím.