Karel Schwarzenberg s Václavem Havlem a britskou královskou rodinou
Pan Schwarzenberg se však krutě
mýlí: Žádná země na světě nemá a ani v budoucnu nebude mít důvod
odpálit raketu na neutrální Rakousko. A v případě, že by to někdo přece
jen udělal, protiraketový systém v Polsku a ČR by Rakušany neochránil,
protože je k tomu technicky nezpůsobilý.
V argumentaci příznivců
protiraketové základny se opakovaně objevuje Írán jako původce možné
raketové hrozby. Tato země však nemá žádný zájem a ještě dlouhá léta jí
budou chybět i technické prostředky k tomu, aby útočila na Evropu.
Jisté naopak je - informoval o tom americký a izraelský tisk - že
Spojené státy chytají na Írán vlastní útok. Několik ambasád v Teheránu
již zpracovává evakuační plány, protože země, které zastupují, čekají
americké nálety ještě před koncem roku 2007.
Američané chtějí
údajně nálety zastavit kontroverzní íránský jaderný program a
očekávají, že útok povede ke změně režimu. Většina analytiků však
předpokládá, že útok by naopak posílil zastánce tvrdé linie v íránském
vedení a ve svých důsledcích způsobil katastrofální nestabilitu na
Středním Východě. Válka v oblasti, kde se nachází podstatná část
světových zásob ropy a zemního plynu, by však každopádně vedla k
extrémnímu růstu cen těchto surovin na světovém trhu a ohrozila by
jejich dodávky do celého světa.
V takovém případě by celá
Evropa - včetně Rakouska i České republiky - byla mnohem závislejší na
ruských dodávkách energetických surovin než kdykoliv v minulosti.
Taková situace by významně ohrozila schopnost Evropské unie vést
samostatnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Evropa, která plánuje
postupně reformovat svou energetiku a dopravu tak, aby zvýšila podíl
obnovitelných zdrojů, teď ze všeho nejméně potřebuje uměle vyvolanou
ropnou a plynovou krizi, která by prohloubila její závislost na Rusku.
České
Greenpeace, které podporuje plány EU na snižování emisí skleníkových
plynů a naopak zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetice a
dopravě, se rozhodně nedomnívá, že by Rakousko mělo ČR děkovat za
základnu. Ačkoliv aktivity, jako jsou opakované blokády hraničních
přechodů kvůli Temelínu, nepokládáme za šťastné ani užitečné,
považujeme Rakušany za dobré sousedy a chápeme jejich obavy z problémů,
které by mohla způsobit příliš úzká vazba České republiky na velmi
problematickou politiku Bushových Spojených států. Stejně tak chápeme
obdobné obavy Německa a dalších členských států NATO a EU. Vlastní
pochybnosti ohledně případného souhlasu s výstavbou radaru jsme
ministru Schwarzenbergovi sdělili v odpovědi na jeho dopis, ve kterém
nám zaslal neoficiální překlad americké žádosti o umístění
protiraketového radaru.
Odpověď na dopis ze dne 23. března 2007
Věc: Nóta USA k radarové základně a závazky České republiky
Praha, 27. března 2007
Vážený pane ministře,
děkujeme za Vaši odpověď na žádost o poskytnutí nóty USA ohledně
umístění protiraketového radaru v ČR ze dne 14. března. Tato žádost
byla vedena zájmem o problematiku mezinárodní bezpečnosti, jíž se naše
organizace zabývá od svého vzniku v roce 1971. Od té doby jsme měli
mnohokrát možnost zjistit, že v podmínkách mezinárodního napětí a
závodů ve zbrojení se ochraně přírody a zdravého prostředí zpravidla
příliš nedaří.
Jsme velmi potěšeni, že jsme se mohli seznámit
s textem neoficiálního překladu předmětného dokumentu, ačkoliv nám není
zřejmý důvod, proč jsme nemohli obdržet originální anglický text. Vámi
poskytnutý dokument sice není úplný, neboť postrádá obě přílohy
evidované v režimu vyhrazené, umožňuje však učinit významné závěry o
charakteru a dosahu probíhajících jednání mezi Spojenými státy a Českou
republikou. Na základě jeho studia musíme konstatovat, že obavy, jimiž
byla vedena naše první žádost, se jeví jako do značné míry oprávněné.
Veřejnost byla dosud informována v tom smyslu, že Vláda České republiky
přijala rozhodnutí zahájit jednání o základně, a že z něj neplynou
žádné závazky. V textu nóty se však píše o „prozatímním rozhodnutí s
výhradou vnitrostátních postupů“ umístit radar v ČR.
Článek 43
Ústavy České republiky uvádí, že vláda rozhoduje o pobytu cizích vojsk,
pokud trvání tohoto pobytu nepřekročí 60 dnů. Jestliže naopak pobyt
vojsk stanovenou lhůtu překročí, musí s ním vyslovit souhlas Parlament
ČR. Výraz „prozatímní rozhodnutí“ se v celém textu ústavy nikde
nevyskytuje a je podle všeho příležitostnou inovací. Podobně
„kreativní“ přístup bohužel poznamenává rovněž zacházení současné
americké administrativy s řadou významných mezinárodněprávních
dokumentů – například Úmluvou o zákazu použití, skladování, výroby a
přepravy protipěchotních min z roku 1997, Smlouvou o zásadách činnosti
států při výzkumu o využívání kosmického prostoru z roku 1967 nebo
Smlouvou o nešíření jaderných zbraní z roku 1970.
Obáváme se
tedy, že jakékoliv „prozatímní“ rozhodnutí exekutivy přijaté „s
výhradou vnitrostátních postupů“ hrozí překročením pravomocí vlády a
obcházením Parlamentu České republiky metodou fait accompli.
Jsme dále přesvědčeni, že pokud by mezi dvěma rovnoprávnými zeměmi
probíhalo standardní vyjednávání, nemohlo by proběhnout jinak než bez
předběžných podmínek. Greenpeace velmi znepokojuje skutečnost, že text
americké nóty obsahuje formulace typu „za účelem co možná
nejrychlejšího uzavření dohody o radaru Spojených států“ a hovoří se v
něm o platnosti dohod o spolupráci v oblasti obrany a o umístění radaru
„prozatímně prováděných“ ode dne podpisu. Ze zpravodajských údajů, na
něž se odvolávají informační materiály ministerstva obrany i Vašeho
úřadu, nevyplývá existence bezprostřední hrozby útoku balistickými
raketami na naše území; tím méně z nich plyne existence bezprostřední
hrozby útoku mezikontinentální rakety na Spojené státy americké. Pokud
hrozba není a ani v nejbližších letech nebude aktuální, neshledáváme
sebemenší důvod k přijetí tak závažného rozhodnutí, jakým rozhodnutí o
protiraketovém radaru jistě je, „co možná nejrychleji“ a způsobem,
který bezprecedentně vychyluje ústavou rozdělené pravomoci ve prospěch
exekutivy. Pozorujeme navíc, že některé evropské země, jako například
Německo a Rakousko, jsou možností umístění protiraketového radaru v ČR
bez spolupráce s EU a NATO silně zneklidněny.
Greenpeace je
proto přesvědčeno, že celý komplex bezpečnostních otázek týkajících se
národní obrany, energetické bezpečnosti a ochrany životního prostředí
by Česká republika měla řešit uvážlivě a přednostně v evropském
kontextu – nikoliv tedy formou exkluzivních dvoustranných jednání,
jejichž výstupy podléhají utajení a u nichž existuje tlak na co
nejrychlejší akceptování z naší strany. Vámi zaslaný text nóty
implikuje riziko platnosti dohod o výstavbě radaru a exkluzivní
spolupráci v oblasti obrany od okamžiku odeslání odpovědi. To je však
ve zjevném rozporu s Vaším tvrzením obsaženým v doprovodném dopisu, že
„Žádná rozhodnutí v uvedených oblastech nebyla přijata a vše bude v
průběhu roku 2007 předmětem vyjednávání mezi oběma státy“. Uvedl jste,
že „zveřejňování diplomatické korespondence je v mezinárodní politice
vysoce nestandardní krok“. Nezbývá nám tedy než vyjádřit politování nad
tím, že jednání o zahraničněpolitické otázce významem srovnatelné s
naším vstupem do NATO a EU je realizováno právě formou neveřejných
odpovědí na neveřejnou diplomatickou korespondenci. Tento nedostatek
transparentnosti příkře kontrastuje s procesem vstupu ČR do obou výše
uvedených mezinárodních organizací, jejichž základní podmínky a klíčové
dokumenty byly publikovány s velkým předstihem a staly se též předmětem
intenzivní veřejné diskuse.
Podle našeho názoru z ústavy
jednoznačně vyplývá, že vláda sama má možnost rozhodnout pouze o
takovém pobytu amerického radaru na území ČR, jehož trvání nepřekročí
60 dnů. S dočasností pobytu cizích vojsk však má tato země z dob
nedávno minulých velmi negativní zkušenosti.
V naznačené souvislosti si Vám dovolujeme položit několik doplňujících otázek:
1)
Zveřejňování diplomatické korespondence je podle Vás nestandardním
krokem. Text americké nóty však předpokládá, že samotná odpověď na nótu
by již mohla mít za následek „prozatímní“ práce na výstavbě radaru. Jak
se tedy díváte na uzavírání mezinárodních závazků formou diplomatické
korespondence? Považujete takový postup za standardní diplomatický
úkon? Domníváte se, že odeslání odpovědní nóty za takových podmínek je
v zájmu stability ústavního uspořádání České republiky?
2)
Uvádíte dále: „připravovanou odpovědní nótu americké straně Vám nemohu
poskytnout dříve, nežli s ní bude seznámena americká strana.“ My jsme
však v žádosti ze 14. března nežádali o nevlídný akt vůči USA, ale
pouze o zveřejnění základních podmínek odpovědní nóty. S tímto
upřesněním tedy naši žádost opakujeme.
3) Jaký český ústavní
dokument - nebo alespoň mezinárodní diplomatická usance – umožňuje
hovořit o „prozatímním rozhodnutí“ v oblasti mezinárodních vztahů?
4)
Které konkrétní státy se chovají vůči Evropské unii nebo ČR
nepřátelsky, takže z jejich strany hrozí napadení balistickými raketami?
5)
Považujete skutečnost, že členové zahraničního výboru Poslanecké
sněmovny ČR dosud – stejně jako my - neobdrželi jiný dokument než
neoficiální překlad americké nóty bez obou příloh, za slučitelnou s
Vaším tvrzením, že „Parlament ČR je průběhu vyjednávání mezi ČR a USA
pravidelně informován a má v rámci Ústavy ČR dostatečnou řadu
kontrolních mechanismů nad činností vlády a jednotlivých ministerstev“?
6)
Jaký je Váš názor na vztah případné exkluzivní dvojstranné dohody s USA
o radarové základně k následujícím pasážím klíčových bezpečnostních
dokumentů?
Aliance má „Sloužit, v souladu s článkem 4
Severoatlantické smlouvy, jako základní transatlantické fórum pro
konzultace spojenců o jakýchkoli problémech dotýkajících se jejich
životních zájmů, včetně možného vývoje představujícího ohrožení
bezpečnosti členských států, a pro odpovídající koordinaci jejich úsilí
v oblastech společného zájmu“ (Strategická koncepce NATO, článek 10,
http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=1112)
„Jakýkoli útok na
území spojenců z jakéhokoli směru bude pokryt články 5 a 6
Severoatlantické smlouvy.“ (Strategická koncepce NATO, článek 23,
http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=1112)
„Aliance se hlásí k
širokému pojetí bezpečnosti, které vedle nepostradatelného obranného
rozměru uznává důležitost politických, ekonomických, sociálních a
ekologických faktorů.“ (Strategická koncepce NATO, článek 25,
http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=1112)
„Členské státy aktivně
a bezvýhradně podporují zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v duchu
loajality a vzájemné solidarity. Členské státy spolupracují na
rozšiřování a rozvoji své vzájemné politické solidarity. Zdrží se
jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie nebo může snižovat
účinnost jejího působení jako soudržné síly v mezinárodních vztazích.“
(Amsterodamská smlouva Evropské unie, článek J.1,
http://www.senat.cz/evropa/legisleu/XV_AMSTERDAM_TEU_CSa.doc)
„Bezpečnostní
politika se provádí pomocí zahraniční, obranné a hospodářské politiky a
politiky v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejné informovanosti, které
jsou rovnocenné, soudržné a navzájem provázané. Při zajišťování
bezpečnosti je důležité aktivní a preventivní působení v celém spektru
bezpečnostní politiky. Především jde o prohlubování mezinárodní
spolupráce a účast ČR ve spojeneckých svazcích, zapojování občanského
sektoru do dílčích aktivit při zajišťování bezpečnosti, ale nutně také
o vytváření podmínek pro uvědomělé konání občanů ČR.“ (Bezpečnostní
strategie ČR, článek 6,
http://www.army.cz/files/8492/Bezpe_nostn__strategie__R_-_prosinec_2003.pdf)
„Na
základě členství v NATO se ČR těší bezpečnostním zárukám, jež jsou
ukotveny v Severoatlantické smlouvě. ČR se zároveň aktivně zapojuje do
Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) EU a v jejím rámci
do Evropské bezpečnostní a obranné politiky (ESDP).“ (Bezpečnostní
strategie ČR, článek 11,
http://www.army.cz/files/8492/Bezpe_nostn__strategie__R_-_prosinec_2003.pdf)
„ČR vychází z předpokladu, že v dohledné budoucnosti lze vyloučit možnost rozsáhlého
přímého vojenského útoku proti jejímu území i území jejích spojenců. Zároveň dochází
k prohlubování integračních a demokratizačních procesů v euroatlantickém prostoru. Na
straně druhé se však na globální úrovni, především mimo euroatlantický prostor,
v posledních dvou letech zhoršilo bezpečnostní prostředí. Vzrostlo riziko realizace hrozeb
asymetrického
charakteru – zvláště v podobě teroristických útoků.“ (Bezpečnostní
strategie ČR, článek 12,
http://www.army.cz/files/8492/Bezpe_nostn__strategie__R_-_prosinec_2003.pdf)
„Životním
zájmem je zajištění existence ČR, její suverenity, územní celistvosti a
politické nezávislosti; dále pak je životním zájmem obrana demokracie a
právního státu a ochrana základních lidských práv a svobod obyvatel.
Ochrana životních zájmů státu a jeho občanů je základní povinností
vlády ČR.“ (Bezpečnostní strategie ČR, článek 14,
http://www.army.cz/files/8492/Bezpe_nostn__strategie__R_-_prosinec_2003.pdf)
Vážený pane ministře, vzhledem k Vašemu laskavému vyjádření, že
„Ministerstvo zahraničních věcí je… připraveno v rámci možností daných
zákony a diplomatickými zvyklostmi poskytovat české veřejnosti maximum
informací“, doufáme v brzkou odpověď na výše položené otázky - zejména
však v poskytnutí základních podmínek odpovědní nóty. Zároveň Vás s
ohledem na utajování přílohy A americké nóty, v níž se hovoří o
„prozatímním rozhodnutí“ ohledně radarové základny v ČR, vyzýváme,
abyste v souladu s článkem 14 Bezpečnostní strategie ČR zabránil
odeslání odpovědního dokumentu avízovanému na konec března 2007. Podle
našeho názoru jste povinen odeslání pozdržet až do doby, kdy bude zcela
jasné, že tento akt nezpůsobí vznik zahraničněpolitických závazků ČR
bez příslušné legislativní procedury. Jako evropský politik jistě
dokážete zvážit všechny důležité souvislosti případného souhlasu s
takto formulovaným dokumentem.
Spoléháme na Vás,
Ing. Jiří Tutter
Výkonný ředitel Greenpeace ČR
pan
Karel Schwarzenberg
Ministr zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí
Loretánské náměstí 5
118 00 Praha 1
•
"Österreich sollte uns dankbar sein"•
Exclusive: Embassies in Teheran prepare escape plans•
Greenpeace odsuzuje jednostranné kroky směřující k jadernému zbrojení•
MDA: Základna v Evropě má bránit radary v Británii a Grónsku