Vědci začali do zemědělských plodin
vkládat už i lidské geny, píše Geoffrey Lean v britském deníku
Independent. Tento počin vzbudil u mnoha lidí silný odpor. Již dříve
odsoudilo genetické modifikace mnoho lidí, včetně britského prince
Charlese, jako hru na Boha a vytváření nepřirozených kombinací ze
živoucích organismů.
Environmentalisté říkají, že jídlo obsahující lidské geny nebude chtít
nikdo jíst, protože by to zavánělo kanibalismem. Naopak příznivci
genetických modifikací tvrdí, že tento vývoj s sebou nepřináší žádné
etické problémy a naopak by mohl životnímu prostředí pomoci.
První genetická modifikace tohoto druhu proběhla v Japonsku. Vědci
vložili gen z lidských jater do rýže, aby rostlině umožnili zpracovat
pesticidy a průmyslové chemikálie. Tento gen vyrábí enzym, nazvaný
CPY2B6, který slouží k odbourávání škodlivých chemikálií v těle.
Současné geneticky modifikované plodiny obsahují geny z bakterie, které
je činí odolnými proti herbicidům, proto jim nevadí postřiky aplikované
na pole za účelem hubení plevelu. Mnoho geneticky modifikovaných
rostlin je však rezistentních jen proti jedinému herbicidu. To v praxi
znamená, že tento přípravek musí být užíván stále dokola, a tak se mu
plevel po čase přizpůsobí. Vědci z Národního institutu pro
agrobiologické vědy v Tsukubě zjistili, že přidáním lidského genu získá
rýže odolnost proti 13 různým herbicidům. Plevel by tak mohl být huben
různými chemikáliemi.
Profesor Richard Meilan (Purdue University, Indiana, USA), který
pracoval s podobným, ale králičím genem, řekl, že takto modifikované
rostliny by mohly být užívány k odstraňování toxinů z kontaminované
půdy. Jsou totiž schopné toxiny odbourávat tak účinně, že plodiny
vypěstované na kontaminované půdě by bylo možno i jíst. Avšak on i
ostatní vědci varují, že pokud se vnesený gen nepodaří uhlídat a
dostane se do divokých druhů rýže, mohl by vzniknout zvláště zákeřný
superplevel, rezistentní proti mnohým herbicidům. Profesor Meilan
dodává: „Nevidím ve vnášení lidských genů do rostlin žádný etický
problém,“ a domnívá se, že odpor, který mají Evropané ke geneticky
modifikovaným plodinám, vyvolávají hlavně zemědělští lobbisté.
Sue Mayerová, ředitelka organizace GeneWatch UK, však řekla: „Nemyslím
si, že by si někdo chtěl koupit takovou rýži. Lidé již svou nechuť k
používání lidských genů vyjádřili, biotechnologický průmysl však jejich
obavy stále ignoruje. To naruší jejich důvěru ještě více.“ Pete Riley,
vedoucí skupiny Five Year Freeze zaměřené proti genetickým modifikacím,
řekl: „Nepřekvapuje mě to. Průmysl je schopný všeho a tento vývoj
zavání Frankensteinem.“