Genetický průmysl vkládá lidské geny do rýže

Novinka - 5 května, 2005
Vědci začali do zemědělských plodin vkládat už i lidské geny. Již dříve odsoudilo genetické modifikace mnoho lidí jako vytváření nepřirozených kombinací ze živoucích organismů.
Vědci začali do zemědělských plodin vkládat už i lidské geny, píše Geoffrey Lean v britském deníku Independent. Tento počin vzbudil u mnoha lidí silný odpor. Již dříve odsoudilo genetické modifikace mnoho lidí, včetně britského prince Charlese, jako hru na Boha a vytváření nepřirozených kombinací ze živoucích organismů.

Environmentalisté říkají, že jídlo obsahující lidské geny nebude chtít nikdo jíst, protože by to zavánělo kanibalismem. Naopak příznivci genetických modifikací tvrdí, že tento vývoj s sebou nepřináší žádné etické problémy a naopak by mohl životnímu prostředí pomoci.

První genetická modifikace tohoto druhu proběhla v Japonsku. Vědci vložili gen z lidských jater do rýže, aby rostlině umožnili zpracovat pesticidy a průmyslové chemikálie. Tento gen vyrábí enzym, nazvaný CPY2B6, který slouží k odbourávání škodlivých chemikálií v těle. Současné geneticky modifikované plodiny obsahují geny z bakterie, které je činí odolnými proti herbicidům, proto jim nevadí postřiky aplikované na pole za účelem hubení plevelu. Mnoho geneticky modifikovaných rostlin je však rezistentních jen proti jedinému herbicidu. To v praxi znamená, že tento přípravek musí být užíván stále dokola, a tak se mu plevel po čase přizpůsobí. Vědci z Národního institutu pro agrobiologické vědy v Tsukubě zjistili, že přidáním lidského genu získá rýže odolnost proti 13 různým herbicidům. Plevel by tak mohl být huben různými chemikáliemi.

Profesor Richard Meilan (Purdue University, Indiana, USA), který pracoval s podobným, ale králičím genem, řekl, že takto modifikované rostliny by mohly být užívány k odstraňování toxinů z kontaminované půdy. Jsou totiž schopné toxiny odbourávat tak účinně, že plodiny vypěstované na kontaminované půdě by bylo možno i jíst. Avšak on i ostatní vědci varují, že pokud se vnesený gen nepodaří uhlídat a dostane se do divokých druhů rýže, mohl by vzniknout zvláště zákeřný superplevel, rezistentní proti mnohým herbicidům. Profesor Meilan dodává: „Nevidím ve vnášení lidských genů do rostlin žádný etický problém,“ a domnívá se, že odpor, který mají Evropané ke geneticky modifikovaným plodinám, vyvolávají hlavně zemědělští lobbisté.

Sue Mayerová, ředitelka organizace GeneWatch UK, však řekla: „Nemyslím si, že by si někdo chtěl koupit takovou rýži. Lidé již svou nechuť k používání lidských genů vyjádřili, biotechnologický průmysl však jejich obavy stále ignoruje. To naruší jejich důvěru ještě více.“ Pete Riley, vedoucí skupiny Five Year Freeze zaměřené proti genetickým modifikacím, řekl: „Nepřekvapuje mě to. Průmysl je schopný všeho a tento vývoj zavání Frankensteinem.“