Greenpeace žádá zákaz „sebevražedného osiva“

Novinka - 23 února, 2006
Více než 300 organizací vyjadřuje obavu z důsledku hrozby zavedení geneticky manipulovaných rostlin, které byly změněny tak, aby jejich semena byla sterilní.

Americký biotechnologický gigant Monsanto, největší výrobce geneticky modifikovaného (GM) osiva,  změnil závazek z roku 1999, že neuvede na trh tzv. „sebevražedné osivo“.  Hrozba tzv. „sebevražedných“, sterilních semen pro využití v zemědělství nyní prudce narostla.

Agrochemická firma Monsanto se v roce v 1999 veřejně zavázala, že na trh neuvede tzv. „zabijáckou technologii“ terminátor- geneticky modifikované rostliny, které byly změněny tak, aby jejich semena byla sterilní(1). Nyní Monsanto prohlašuje, že tuto technologii rozhodně vyvine, a zmiňuje, že ji bude využívat u osiva bavlníku, tabáku, farmaceutických plodin a trávy, tedy nikoli u plodin určených pro výrobu potravin. Nevylučuje však do budoucna i další využití.

Greenpeace společně s více než 300 organizacemi z celého světa požaduje, aby existující moratorium na technologie pro genetickou sterilitu osiva bylo zachováno, protože použití sterilního osiva ohrožuje biologickou rozmanitost a má zničující dopad na živobytí a kulturu 1,4 miliardy lidí, kteří jsou existenčně závislí na plodnosti semen ze svých polí.
Znepokojující změna postoje  Monsanta  vychází na světlo v době, kdy tradiční pěstitelé i obyvatelé v zemích třetího světa vedou ostrý spor s biotechnologickými a osivářskými společnostmi na půdě OSN ohledně budoucnosti terminátoru.

„Světoví pěstitelé i místní obyvatelé nemohou Monsantu důvěřovat,“ řekla Magdalena Klimovičová, konzultantka genetické kampaně Greenpeace ČR, „Monsanto porušilo své sliby a vystavuje tím pěstitele i biodiverzitu velkému nebezpečí.“  

OSN v Úmluvě o biologické rozmanitosti (CBD) vyhlásilo v roce 2000 moratorium na technologie produkující sterilní osiva. Na nadcházejícím jednání CBD v brazilské Curitibě ve dnech 20. - 31. března 2006 se biotechnologický průmysl bude zřejmě snažit toto moratorium zrušit.

Monsanto totiž již dnes tvrdí, že se do budoucna nezříká možného dalšího vývoje a využití těchto technologií. Společnost hodlá pokračovat ve výzkumu rizik a výhod této technologie, a to případ od případu.
„Světové agrochemické korporace mají jasný a zřetelný cíl, aby se nic nesmělo pěstovat bez jejich licenčních povolení,“ vysvětluje Magdalena Klimovičová. Postupují ve své strategii krok za krokem či případ od případu, jak sami říkají. Pokud se však vlády na jednání CBD podvolí Monsantu a prolomí de facto moratorium na terminátor, tvrdě za to zaplatí a přinese to vedlejší dopady na životní prostředí.

„Nejvíce alarmující je to, že se už Monsanto nezříká komerčního využití této nebezpečné technologie,“ řekla Lucy Sharrat z Kampaně za zákaz terminátoru. „Obracíme se proto na širokou veřejnost a ekologická a  sociální hnutí s cílem získat podporu v boji proti terminátoru, o kterém se bude jednat příští měsíc v Brazílii“.
Kampaň za zákaz terminátoru zveřejnila jména více než 300 organizací z celého světa, které požadují zákaz této technologie.

(1)Terminátor
Největší obavy panují ohledně genových technologií, jejichž cílem je ničit. Nejnovější skandál vyvolala společnost Monsanto, která se nyní chystá rozšířit technologii tzv. „smrtících" genů. Ty mají posílit její monopol na světovém trhu s osivy. Gen zvaný terminátor způsobuje, že rostliny „zabíjejí" svá vlastní semena. Zemědělské plodiny, jako například obilí či kukuřice, se pak nemohou rozmnožovat a zůstávají sterilní. Nelze pak využít tradičních metod, kdy se část úrody ponechává na osivo pro příští léta.
Pokud bude terminátor povolen, mohlo by opravdu dojít ke katastrofě. V rozvojových zemích se totiž až 80 procent sadby bere z předchozí úrody nebo se získává výměnou s ostatními zemědělci. Drobní farmáři na celém světě by se tak mohli stát zcela závislí na několika málo nadnárodních firmách. Ty by jim pak prodávali geneticky pozměněná semena a diktovali si přitom vlastní ceny. Je příznačné, že filiálka agrochemického koncernu Monsanto, Delta & Pine Land, si zažádala o patent na „terminátorský" gen již v 87 zemích světa.


Tags