Hranice Vojenského újezdu Brdy
Stavba " Mostu setkání" , jeho následný křest a kulturní program ve společnosti Moniky Načevy a Justina Lavashe. Za poslední dny kóta 718 žila ve víru neutuchajícího zájmu médií stejně jako místních obyvatel.
/Monika Načeva a Justin Lavash na kótě 718/ Foto: Štepán Kotrba
Křest Mostu setkání
Přestřižení vojenské pásky a pokropení šampaňským otevřelo Most setkání, na kterém pracovali aktivisté Greenpeace za pomoci místních lidí déle než týden. Mezi stovkou návštěvníků, kteří se na slavnostní otevření přišli podívat, se objevili i zástupci zvířecí říše. Divoký kanec Jonáš Foto: Štěpán Kotrba
Kóta 718 se stala přechodným domovem pro nejednoho aktivistu Greenpeace a další se na ni teprve chystají. Foto: Zbyšek Jakubowicz
Dění na politické scéně za poslední týden
Vláda zatím odložila podpis smluv o radaru. Původně měla hlavní smlouvu o umístění radaru podepsat americká ministryně zahraničí Condoleeza Riceová počátkem května v Praze, její návštěva se však údajně kvůli časové tísni zatím odkládá. Dalším důvodem odkladu mohla být i skutečnost, že nejsou doposud uzavřena jednání o tzv. Smlouvě SOFA upravující podmínky pobytu amerických vojáků na českém území. Vláda by přitom chtěla obě smlouvy podepsat najednou a společně je také předložit parlamentu. Další možný termín návštěvy americké ministryně zahraničí a podpisu smluv vláda zatím neoznámila, hovoří se však o červnu či červenci.
Mezitím se zpožďují i jednání mezi Polskem a USA kvůli polskému naléhání, aby jakákoli dohoda zahrnovala širší obrannou pomoc USA Polsku. Přestože česká vláda v minulosti opakovaně prohlásila, že bude své jednání koordinovat s Polskem a že radar bez antiraket nemá smysl, nyní česká vláda připouští, že se nebude na Polsko ohlížet a smlouvu s USA uzavře i bez něho.
Minulé pondělí proběhla na půdě ministerstva zahraničních věcí konference o protiraketové obraně. I vzhledem ke skutečnosti, že účastníci byli vybráni pouze z řad příznivců protiraketové obrany, konference nepřinesla nic nového. Za pozornost stál snad jen výrok premiéra Topolánka na adresu těch, kteří vystupují proti radaru. Podle premiéra tím "útočí na samotné základy, na kterých stojí naše civilizace."
Premiér rovněž minulý týden předstoupil před Poslaneckou sněmovnu s informací o postupu vyjednávání o umístění radaru na našem území. ČSSD se při té příložitosti pokusila prosadit usnesení sněmovny, aby vláda přerušila vyjednávání s USA o radaru do doby, než budou známy způsoby, jak propojit systém protiraketové obrany s NATO. S usnesením však neuspěla. Důvodem může být mimo jiné skutečnost, že v době jednání o tak závažné věci bylo z 200 poslanců v sále přítomno pouhých 80. Ostatní poslanci si již asi užívali prodlouženého víkendu. Je znepokojivé, že ti samí lidé, které tato věc evidentně příliš nezájímá, mají za „neinformované“ občany o radaru odpovědně rozhodnout.
Jeden z panelů Kongresu USA doporučil minulou středu pozastavení skoro třetiny částky, kterou požaduje Bushova administrativa na své plány evropské protiraketové obrany. Panel oznámil, že schvaluje o 232 milionů amerických dolarů (150 milionů) méně než žádá prezident, protože projekt ještě pořád potřebuje schválení Polska a České republiky, kde chce administrativa instalovat systém. Tento tah podvýboru Výboru pro ozbrojené síly Sněmovny reprezentantů je pouze jedním z kroků ve složitém procesu schvalování fondů.
"Podvýbor provedl tyto škrty tak, aby se mohlo pokročit se třetím stanovištěm (vedle již existujících protiraketových základen v Kalifornii a na Aljašce - pozn. překl.) tak daleko, aby bylo možné určit, jestli je to správná platforma pro ochranu amerického lidu," řekla předsedkyně panelu Ellen Tauscher, reprezentantka za Demokratickou stranu. "Ale ne tak daleko, abychom se dlouhodobě angažovali v nevyzkoušeném systému, který nemá požehnání hostitelských zemí." Doporučila také, aby se rozpočet pro souhrnný program protiraketové obrany USA včetně jeho prostředků v jiných částech světa soustředil na bezprostřednější hrozby kratšího dosahu. Evropský systém by měl čelit balistickým střelám dlouhého doletu a nebyl by schopen provozu před rokem 2012. Ještě týden před tím schválil senátní Výbor pro ozbrojené služby celý požadavek Bílého domu na 712 milionů dolarů (461 milionů). Návrhy Senátu a Sněmovny reprezentantů budou muset být v dalším řízení uvedeny v soulad a podpesány prezidentem, aby vstoupily v platnost.