Greenpeace zveřejnilo analýzu studie zdravotních dopadů radaru v Brdech

Kromě toho obsahuje i věcné chyby. Vládní brožura o radaru je tedy zavádějícím materiálem, v němž chybí řada podstatných informací a který neposkytuje žádné vodítko pro racionální veřejnou debatu o radaru v rámci vládní „informační“ kampaně.

 „Vládní zdroje v minulosti uvedly jiné, vyšší výkonové parametry radaru, konzistentní s tím, co bylo v zahraničí publikováno od konce 90. let. Autoři studie však použili data nižší a neúplná, prý „specifikovaná v rámci doprovodných technických konzultací“ s americkou stranou. Pokud mají pravdu, pak to však znamená, že došlo k poskytnutí chybných a zavádějících údajů. V každém případě považujeme za skandální, že materiál zpracovaný na základě podhodnocených dat je vydáván za seriózní vědecké zhodnocení možných zdravotních dopadů,“ upozornil Karel Dolejší, tiskový mluvčí Greenpeace ČR.
 „Údaje o intenzitě zářivého toku na různých vzdálenostech vyrobí běžný tabulkový kalkulátor po dosazení do jednoduchého vzorce během nějakých pěti minut – a i na střední škole by se asi málokomu podařilo uvést špatně jednotky, jak tomu bylo v první verzi vládní studie,“ doplnila jaderná fyzička Tereza Tušarová. „Opravdu nechápu, v čem se tu projevila kvalifikace autorů a jak je možné zjevně odbytou práci prezentovat coby zhodnocení zdravotních dopadů radaru,“ doplnila.

Věcných chyb ve studii je skutečně celá řada. Vládní server www.radarbrdy.cz nebo dubnová prezentace plukovníka Košnera v Senátu uvedly téměř třicetkrát vyšší údaj o maximálním výkonu a třikrát větší maximální dosah zařízení než autoři studie. Intenzita bočních vyzařovacích laloků je podhodnocena o dva řády a autoři se odvolávají na údajné konstrukční zvláštnosti, které označují nevídaným anglickým termínem „Ultra-low Side Loops Radar“. Hlavní hygienik Armády ČR použil ve svém vyjádření referenční hodnotu hustoty zářivého toku, která je tisíckrát vyšší než hodnota maximální dle vládního nařízení č. 480/2000 Sb. Nákresy sídel v okruhu plánovaného radaru, které tvoří převážnou část publikace, navíc neumožňují určit, které obce by byly během provozu zařízení skutečně vystaveny záření.

„Studie bohužel velmi dobře ilustruje dosavadní přístup vlády ke komunikaci s veřejností. Opravdu seriózní veřejná debata o radaru je zřejmě ještě hodně vzdálenou budoucností,“ uzavřel vedoucí radarového projektu Greenpeace Martin Kloubek.