Jaderná energie: ani EU nemá jasno!

Novinka - 15 února, 2005
Evropská komise ve svém zhodnocení vyjádřila pochyby o tom, že jaderná energetika pomůže vyřešit otázku pro novou cestu energetiky při plnění snižování emisí. K jaderné energetice se prý však vyjadřovat nemůže. Jak si tedy můžeme vysvětlit její závěry?
Na nedávné tiskové konferenci o stanovisku Evropské komise ke klimatické strategii na období po roce 2012 se novinář z Euroactivu velmi podivoval, proč Komise neklade větší důraz na jadernou energetiku. Komisař pro životní prostředí na toto odpověděl, že EU komise jako celek se nikdy nebude vyjadřovat ani negativně, ani pozitivně k jadernému průmyslu a že taková rozhodnutí plně spadají do kompetence jednotlivých členských států EU. Technický dokument, který byl na tiskové konferenci veřejně představen, však obsahuje jasně negativní odstavec o jádru (viz str. 43 v dokumentu Evropské komise), v němž se uvádí:

„Pokud hledíme na problematiku jaderné energie pouze z pohledu klimatických změn, zdají se výhody jádra velmi jasné: jaderná energie neprodukuje CO2 a již v současnosti poskytuje velkou část energie vyráběné ve světě. Jen v samotné EU nahradí jaderné elektrárny cca 300 miliónů tun CO2, které odpovídají 7% emisí CO2 v EU předpověděných pro rok 2010 a které by jinak vyprodukovaly tepelné elektrárny. O využívání jaderné energie se však vedou velké debaty, především o její bezpečnosti a problematice odpadů pocházejícího z celého jaderného řetězce, od zahájení těžby až po její útlum a konečné uložení odpadů. Některé země EU se rozhodly jaderné programy vyřadit, jiné si nechaly tuto možnost otevřenou. Finsko se rozhodlo investovat do nové elektrárny. Co se týče rozvojových zemí, otázky bezpečnosti a možného šíření jaderných zbraní jsou tam ještě naléhavější než jinde.


Bez ohledu na širší otázku udržitelného rozvoje by ekonomika nové jaderné energetiky neměla na evropský liberalizovaný trh s elektřinou pozitivní dopad. Jaderné reaktory mají na dynamickém a liberalizovaném trhu velkou nevýhodu: jejich výstavba je příliš dlouhá, příliš dlouho se splácejí a nejsou v souladu s rostoucí tendencí směrem k decentralizované výrobě elektřiny. Ačkoliv je možné, že v budoucnosti by jaderný výzkum ještě mohl pozměnit konkurenceschopnost jaderné energie."

Evropská komise ve svém výše uvedeném zhodnocení jasně vyjádřila pochyby o tom, že jaderná energetika pomůže vyřešit otázku směru energetiky při plnění snižování emisí. Obnovitelné zdroje energie zcela jasně konkurují jaderné energii při plněním požadavku decentralizace, který nákladně vybudovaná zařízení velkých producentů energie nemůžou nikdy dosáhnout. Do ceny jaderné energie nejsou započítávány další náklady (tzv. externality) například: znečištěné životní prostředí po těžbě uranu či provoz úřadů dozorujících bezpečnost jaderné energetiky. Provozovatel jaderných elektráren neručí v plné výši za škody způsobené případnou jadernou havárií, stát navíc platí policejní a vojenskou ochranu. Jaderné technologie v zemích OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) obdržely mezi lety 1972-2002 sedmkrát vyšší podporu na vědu a výzkum, než obnovitelné zdroje. Nevýhodu centralizovaných zdrojů představují také občasné výpadky výroby energie, které mohou být kryty pouze stejně velkými zdroji, např. u JE Temelín je to několik uhelných elektráren. Jan Vande Putte, koordinátor jaderné kampaně z Greenpeace International, v rozhovoru pro časopis Reflex (ze dne 17.2.) uvádí: „V současné době jaderná energie představuje pouze dvě procenta konečné spotřeby z primárních zdrojů. Pokud bychom chtěli nahradit celkovou spotřebu fosilních paliv uranem, pak bychom vyčerpali jeho zásoby za tři roky. Takže už samotná myšlenka, že uran by mohl nahradit fosilní paliva, je směšná. Musíme najít jiné řešení, nemáme jinou volbu“.

Jaderná energie klima nezachrání. Obnovitelné zdroje energie současnou energetickou potřebu nejsou schopny plně nenahradit a proto významnou součástí úspěchu rodící se energetické revoluce bude využití vysokého potenciálu energetických úspor. Pokud by vláda investovala více prostředků do rekonstrukce dosavadních obytných i neobytných prostor, bylo by možné dosáhnout až 30% úspory energie v domácnostech zateplováním budov a rekonstrukcí otopných systémů. U průmyslu by úspory energie dosahovaly 30% u tepla a 20% u elektrické energie. Nejlepší je přece ta energie kterou nemusíte vyrobit! No jestliže už nějakou musíme vyrobit tak pokud možno při minimálních dopadech na životního prostředí a požadavků na budoucí generace, které se ještě ani nenarodili. Věřme proto, že se tento pátek již definivně ve sněmovně shodnou na schválení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů a otevřou tím lepší podmínky pro rozvoj čisté enegie a zmírňování příspěvku českého energetického sektoru ke globálnímu oteplování.

Stránky jaderné kampaně Greenpeace