Novinka - 15 února, 2005
Evropská komise ve svém zhodnocení vyjádřila pochyby o tom, že jaderná energetika pomůže vyřešit otázku pro novou cestu energetiky při plnění snižování emisí. K jaderné energetice se prý však vyjadřovat nemůže. Jak si tedy můžeme vysvětlit její závěry?
Na nedávné tiskové konferenci o stanovisku Evropské komise ke
klimatické strategii na období po roce 2012 se novinář z Euroactivu
velmi podivoval, proč Komise neklade větší důraz na jadernou
energetiku. Komisař pro životní prostředí na toto odpověděl, že EU
komise jako celek se nikdy nebude vyjadřovat ani negativně, ani
pozitivně k jadernému průmyslu a že taková rozhodnutí plně spadají do
kompetence jednotlivých členských států EU.
Technický dokument, který byl na tiskové konferenci veřejně představen,
však obsahuje jasně negativní odstavec o jádru (viz str. 43 v
dokumentu
Evropské komise), v němž se uvádí:
„Pokud hledíme na problematiku jaderné energie pouze z
pohledu klimatických změn, zdají se výhody jádra velmi jasné: jaderná
energie neprodukuje CO2 a již v současnosti poskytuje velkou část
energie vyráběné ve světě. Jen v samotné EU nahradí jaderné elektrárny
cca 300 miliónů tun CO2, které odpovídají 7% emisí CO2 v EU
předpověděných pro rok 2010 a které by jinak vyprodukovaly tepelné
elektrárny. O využívání jaderné energie se však vedou velké debaty,
především o její bezpečnosti a problematice odpadů pocházejícího z
celého jaderného řetězce, od zahájení těžby až po její útlum a konečné
uložení odpadů. Některé země EU se rozhodly jaderné programy vyřadit,
jiné si nechaly tuto možnost otevřenou. Finsko se rozhodlo investovat
do nové elektrárny. Co se týče rozvojových zemí, otázky bezpečnosti a
možného šíření jaderných zbraní jsou tam ještě naléhavější než jinde.
Bez ohledu na širší otázku udržitelného rozvoje by ekonomika
nové jaderné energetiky neměla na evropský liberalizovaný trh s
elektřinou
pozitivní dopad. Jaderné reaktory mají na dynamickém a liberalizovaném
trhu velkou nevýhodu: jejich výstavba je příliš dlouhá, příliš dlouho
se splácejí a nejsou v souladu s rostoucí tendencí směrem k
decentralizované výrobě elektřiny. Ačkoliv je možné, že v budoucnosti
by jaderný výzkum ještě mohl pozměnit konkurenceschopnost jaderné
energie."
Evropská komise ve svém výše uvedeném zhodnocení jasně
vyjádřila pochyby o tom, že jaderná energetika pomůže vyřešit otázku
směru energetiky při plnění snižování emisí. Obnovitelné zdroje energie
zcela jasně konkurují jaderné energii při plněním požadavku
decentralizace, který nákladně vybudovaná zařízení velkých producentů
energie nemůžou nikdy dosáhnout. Do ceny jaderné energie nejsou
započítávány další náklady (tzv. externality) například: znečištěné
životní prostředí po těžbě uranu či provoz úřadů dozorujících
bezpečnost jaderné energetiky. Provozovatel jaderných elektráren neručí
v plné výši za škody způsobené případnou jadernou havárií, stát navíc
platí policejní a vojenskou ochranu. Jaderné technologie v zemích OECD
(Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) obdržely mezi lety
1972-2002 sedmkrát vyšší podporu na vědu a výzkum, než obnovitelné
zdroje. Nevýhodu centralizovaných zdrojů představují také občasné
výpadky výroby energie, které mohou být kryty pouze stejně velkými
zdroji, např. u JE Temelín je to několik uhelných elektráren. Jan Vande
Putte, koordinátor jaderné kampaně z Greenpeace International, v
rozhovoru pro časopis Reflex (ze dne 17.2.) uvádí: „V současné době
jaderná energie představuje pouze dvě procenta konečné spotřeby z
primárních zdrojů. Pokud bychom chtěli nahradit celkovou spotřebu
fosilních paliv uranem, pak bychom vyčerpali jeho zásoby za tři roky.
Takže už samotná myšlenka, že uran by mohl nahradit fosilní paliva, je
směšná. Musíme najít jiné řešení, nemáme jinou volbu“.
Jaderná energie klima nezachrání. Obnovitelné zdroje energie
současnou energetickou potřebu nejsou schopny plně nenahradit a proto
významnou součástí úspěchu rodící se energetické revoluce bude využití
vysokého potenciálu energetických úspor. Pokud by vláda investovala
více prostředků do rekonstrukce dosavadních obytných i neobytných
prostor, bylo by možné dosáhnout až 30% úspory energie v domácnostech
zateplováním budov a rekonstrukcí otopných systémů. U průmyslu by
úspory energie dosahovaly 30% u tepla a 20% u elektrické energie.
Nejlepší je přece ta energie kterou nemusíte vyrobit! No jestliže už
nějakou musíme vyrobit tak pokud možno při minimálních dopadech na
životního prostředí a požadavků na budoucí generace, které se ještě ani
nenarodili. Věřme proto, že se tento pátek již definivně ve sněmovně
shodnou na schválení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů a
otevřou tím lepší podmínky pro rozvoj čisté enegie a zmírňování
příspěvku českého energetického sektoru ke globálnímu oteplování.
• Stránky jaderné kampaně Greenpeace