:. Starosta Milan Kazda před hromadou štěpky. (c) Greenpeace - Petr Zewlakk Vrabec
Kde se vzal nápad postavit v Kněžicích bioplynovou stanici?
To už si nevzpomínám přesně, stojí za tím tým lidí. Chtěli jsme původně mít kotelnu na biomasu, kterou bychom kupovali od zemědělců. Zjistili jsme ale, že je lepší přidat k tomu ještě bioplynovou stanici, protože v Kněžicích bylo potřeba vyřešit i zpracování odpadů
Jak si může malá obec dovolit tak velkou investici?
Náklady se pohybovaly kolem 100 milionů korun, což je hodně. A i když dostanete od někoho dotaci, ta spoluúčast je pořád vysoká. Nejdřív jsme proto museli ukázat, že jsme schopní rozumně hospodařit a že si půjčku zasloužíme. Nejdříve jsme postavili dům s pečovatelskou službou, který se nám po čase zaplatil a začal vydělávat, pak se teprve našla banka, která nám půjčila peníze. Návratnost je u nás vypočítaná na 15 let, nyní máme již jedenáctý rok a vypadá to, že bioplynku do té doby splatíme. A i přesto, že musíme splácet úvěr, dokážeme našim obyvatelům dodávat nejlevnější teplo v celé republice.
V zimě bývá zejména na venkově vzduch cítit kouřem z lokálních topenišť. Stačí jeden kouřící komín a může zamořit vzduch v celé obci. Projevila se obecní výtopna na kvalitě zdejšího ovzduší?
Nám tam nekouřil jen jeden komín, nám tam kouřily všechny. Nejenže se nedalo ve vsi pořádně dýchat, ono tam občas nebylo ani pořádně vidět. Nyní odebírá 90 procent lidí teplo z centrální výtopny a ten zbytek si nedovolí pálit žádný binec či odpadky, protože to sousedi dobře vidí. Takže ten vzduch máme nyní mnohem čistější.
Levné teplo, čistší vzduch... Jaké jsou další výhody, které bioplynka Kněžicím přinesla?
Dostali jsme za náš projekt řadu ocenění, ale to je hlavně o prestiži obce. Některé další výhody jsme si zpočátku ani neuvědomovali. Ale například s čím dál častějšími suchy vyšlo najevo, že při zpracování mokrého odpadu můžeme získat tekuté hnojivo, které se používá na polích. Takovým způsobem se dá zadržet v krajině až 23 tisíc metrů krychlových vody, docela zajímavé množství. Další výhodou je, že nyní vlastníme i různá vozidla a techniku, kterou můžeme používat pro potřeby obce. Dřív, když jsme potřebovali něco přestěhovat, přivézt, odvézt, museli jsme chodit za zemědělci a prosit je, jenže oni buď ořou, nebo sejí a nikdy nemají čas. Nyní si už vozíme věci sami. A stanice také zaměstnává na plný úvazek pět lidí, tedy 1 procento našich obyvatel. Také tím výrazně vzrostl majetek a hodnota obce.
:. Exkurze lidí z Horního Jiřetína v bioplynové stanici v Kněžicích. (c) Greenpeace - Petr Zewlakk Vrabec
Energeticky soběstačná obec je v Česku zatím unikát. Jezdí se k vám na exkurze?
Ano, pořád provádíme různé starosty, zastupitele, ale i studenty z celého světa. Dokonce k nám už přijelo i několik jihokorejských zájezdů. Vtipné je, že tu byl i náměstěk ministra životního prostředí, který přijel jako obyčejný turista, a česká vláda v tu chvíli neměla tušení, kdo se jim toulá po Kněžicích. I my jsme to zjistili až zpětně.
Jaké jsou největší překážky, které mohou starosty od podobných investic do obnovitelných zdrojů odradit?
Je to běh na dlouhou trať, který není na jedno volební období. U nás v zastupitelstvu panovala shoda, tekže jsme se snadno domluvili, ale jinde to může být předmětem hádek. Navíc je s tím spousta práce a administrativní zátěž a byrokracie je neuvěřitelná. Pokud víte, kolik papírů potřebujete ke stavbě rodinného domku, vynásobte si to stokrát. Navíc nyní se množství potřebných povolení a smluv ještě zvýšilo v porovnání s dobou, kdy jsme bioplynku stavěli my. A občas narazíte na nesmysl, že nemůžeme použít kabel, který má někde natažený polostátní ČEZ, ale my si musíme natáhnout vlastní. Ale když myslíte do budoucna a chcete něco dělat, vše se dá vyřešit. Protože jinak je to jen o lenosti.
Jaké další projekty chystáte v budoucnosti?
Vizí máme spoustu, mnohé se přímo týkají současného projektu, na nějž se dá navázat prakticky cokoli. Můžeme například rozšířit zpracování bioodpadu, vytvořit první lokální distribuční síť, natáhnout další teplovody, investovat do fotovoltaiky… Zatím ještě pořád splácíme úvěry, dělá to tři miliony ročně, takže nemůžeme investovat teď hned. Ale datum splacení se blíží. Domlouváme se se čtyřmi dalšími obcemi z okolí, pro které také nemá smysl stavět čističku, že bychom zpracovávali i jejich bioodpad. Zajímavá myšlenka je třeba i pyrolýza, tedy tepelný rozklad komunálního odpadu. Ta je v České republice zatím v plenkách, bylo by fajn, kdyby s ní někdo na obecní úrovni začal ještě před námi, aby to průkopnictví zas nespadlo na nás. (smích)
Lukáš Hrábek