Přítomnost zdraví škodlivých toxických látek v našem bezprostředním
okolí potvrdily chemické analýzy prachu odebraného ekologickou
organizací Greenpeace v domácnostech a kancelářích několika významným
osobností, mezi nimiž byli herec Jaroslav Dušek, hlavní hygienik ČR
Michael Vít a senátor Jaromír Štětina.
Analýzy provedené holandskou laboratoří TNO prokázaly přítomnost čtyř
skupin látek - ftalátů, bromovaných zpomalovačů hoření, alkylfenolů a
chlorovaných prafínů s krátkým řetězcem. Tyto nebezpečné chemikálie
jsou součástí běžných spotřebitelských výrobků (hračky, kosmetika,
podlahoviny, texilie, elektronika aj.), z kterých se nekontrolovaně
uvolňují během jejich používání. Greenpeace proto žádá, aby
připravovaná změna chemické politiky Evropské unie, tzv. REACH,
ukládala výrobcům povinnost náhradit nebezpečné chemikálie
bezpečnějšími alternativami.
Analyzované skupiny chemikálií mají několik společných vlastností,
které jsou důvodem pro rostoucí znepokojení z jejich používání: jsou
toxické, mají tendenci přetrvávat v životním prostředí (nesnadno se
rozkládají), uvolňují se ze spotřebních výrobků při běžném používaní a
byly prokázány jako kontaminanty v lidském těle. Ftaláty narušují
hormonální systém člověka, a jsou tak vysoce škodlivé pro reprodukci.
Také bromované zpomalovače hoření mají negativní vliv na hormonální
systém, mohou ovlivňovat vývoj kostry a mozku, což může vést k
nevratnému poškození nervového systému. Alkylfenoly jsou toxické pro
vodní organismy a při úniku z budov způsobují toxické znečištění
vodních zdrojů.
Nejvyšší koncentrace byly naměřeny u dvou nejnebezpečnějších ftalátů,
které byly zjištěny ve všech třech interiérech. Tyto toxické látky se
vyskytují například v syntetických podlahových krytinách, tapetách, v
kabelech k domácím spotřebičům, plastových hračkách a jiných předmětech
z měkkého plastu.
Rozbory prachu ukazují, že nebezpečné chemikálie zamořily nejen
chemičky jako Spolana, Spolchemie nebo Synthesie, ale nepozorovaně
pronikly až do soukromí každého z nás - do kanceláří i obývacích
pokojů. Kontaminace pracovny hlavního hygienika MUDr. Víta nebo
kanceláře senátora Štětiny jsou varováním i pro české politiky. Problém
se týká i jich, a právě oni ho mohou pomoci vyřešit. Nalezené
chemikálie lze nahradit bezpečnějšími alternativami, ale chemický
průmysl se zisku z jejich výroby dobrovolně nevzdá. Proto potřebujeme
brzké schválení nové regulace chemických látek (REACH), která bude
chránit zdraví lidí i životní prostředí.
Greenpeace už v minulosti provedlo podobné analýzy v řadě zemí Evropy,
kde nalezlo podobné koncentrace těchto nebezpečných chemikálií jak v
bytech, tak i v budovách několika národních parlamentů členských zemí
EU. Greenpeace také řadou analýz prokázalo přítomnost těchto a dalších
nebezpečných chemikálií v kosmetice, dětském textilu, v dešťové vodě i
v těle ryb z alpských jezer, ale také v krvi člověka.
-----
Stručná charakteristika analyzovaných skupin chemikálií
Ftaláty představují jeden z běžných kontaminantů ovzduší v interiérech
vzhledem k jejich širokému využívání ve stavebních materiálech a
výrobcích pro domácnosti. Často jsou používány jako změkčovadlo v
aplikacích PVC - hračky, podlahoviny, stavební materiály, zařízení pro
bytové, kancelářské i automobilové interiéry, kabely apod. Dalšími
aplikacemi jsou např. složky nátěrů, adhezivních a těsnících materiálů
a materiálů pro povrchovou úpravu. Ftaláty narušují hormonální systém
člověka, a jsou tak vysoce škodlivé pro reprodukci.
Bromované zpomalovače hoření se používají jako přísada např. v
elektrických a elektronických zařízeních, dopravních prostředcích,
osvětlovacích tělesech a elektrických vodičích, nábytku, kobercích a
bytových textiliích, v balících a izolačních materiálech (zejména v
polystyrénu). Zvířecí studie ukazují, že chronická expozice (zejména
během nitroděložního vývoje) může vést k ovlivnění vývoje mozku a
kostry, což by následně mohlo vést k trvalé poruše nerovového
systému. Tyto látky také interferují s vazbou hormonů štítné žlázy, což
zvyšuje pravděpodobnost jejich rozmanitých účinků na růst a vývoj.
Chlorované parafíny byly nalezeny nejen v těle řady sladkovodních
organismů (měkkýši, ryby), mořských (ryby, tuleni, velryby) i
suchozemských živočichů (králíci, los), ale i u člověka. Bylo
prokázáno, že chronická expozice způsobila u potkanů poškození jater,
ledvin a štítné žlázy, ale informace o důsledcích dlouhodobého působení
nízkých dávek jsou velmi omezené. V evropské směrnici byly
klasifikovány jako karcinogeny kategorie a jako látky nebezpečné pro
životní prostředí.
Alkylfenoly jsou mj. využívány jako průmyslové detergenty, emulgátory,
pro povrchovou úpravu textilií a kůže, jako přísada pesticidů a dalších
agroproduktů, barviv na bázi vody, šampónů a výrobků osobní hygieny aj.
Deriváty NP se používají též jako antioxidanty v některých plastech.
Rizikové jsou především pro vodní organismy. Pro půdní organizmy a pro
vyšší organismy pak skrze sekundární kontaminaci, která je důsledkem
akumulace v potravinovém řetězci.
-----
Některé hlavní připomínky Greenpeace k návrhu Evropské komise na novou chemickou politiku EU (REACH)
- povinná náhrada nebepečných chemikálií
- autorizace nebezpečných látek - jen pokud neexistuje náhrada, časově omezená
- povinné sdílení dat (jedna látka - jedna regsitrace)
- rozšíření testování látek v kategorii 1-10 tun (ekotoxicita)
- stejné povinnosti i pro výrobky dovážené ze zemí mimo EU
- důsledné uplatnění práva na informace ve smyslu Aarhuské úmluvy
- bez výjimek pro průmyslové lobby jednotlivých odvětví
- bez dalšího zdržováním a odkladů