Na trhu Evropské unie jsou dnes
desetitisíce chemických látek, z nichž jen u hrstky bylo dokončeno
testování vlivů na zdraví a životní prostředí. Právě to chce změnit
nový systém prověřování vlastností chemických látek (REACH). Prezident
Svazu chemického průmyslu Pavel Švarc však v rozhovoru pro Právo dne
23. února 2005 uvádí o chystané reformě chemické politiky EU řadu
nekorektních informací, které je třeba uvést na pravou míru.
Systém REACH pečlivě připravuje Evropská komise již od konce 90. let a
jeho principy odsouhlasil Evropský parlament i Evropská rada složená z
hlav členských státu. Zavedení REACH podle expertů každoročně zabrání
tisícům případů rakoviny a desetitisícům kožních a dýchacích nemocí z
povolání. REACH proto podporuje nejen široká koalice lékařů, ekologů,
spotřebitelů a odborářů, ale i významné firmy (TetraPak, Skanska, Euro
Coop, Marks and Spencer atd).
Nebezpečné chemikálie totiž nekontaminují jen pracovní prostředí, ale i
zboží denní potřeby. Laboratorní analýzy prokazují ve spotřebním zboží
nebezpečné chemikálie, jako např. těžké kovy, ftaláty, nitrosaminy či
formaldehyd. Odpovědní výrobci a prodejci však usilují o důvěru svých
zákazníků. Proto ze svých výrobků rizikové látky nejenom sami
dobrovolně vylučují, ale podporují i zpřísnění regulace chemikálií.
Přímé náklady na zavedení REACH podle Evropské komise představují méně
než tisícinu obratu chemického průmyslu. Bylo by naivní očekávat, že se
chemičky dobrovolně vzdají zisků z výroby a prodeje nebezpečných látek.
Celkově však společnost na vyloučení rizikových látek jednoznačně
vydělá. Podle studie prof. Davida Pearce může REACH v důsledku snížení
výskytu cukrovky, Parkinsonovy choroby, poruch štítné žlázy a poklesu
IQ přinést EU prospěch v celkové hodnotě přes 280 mld euro.
Náklady spojené s mentální retardací a autismem zaviněnými chemikáliemi
se jen v USA odhadují na 9,2 mld dolarů ročně! Tento vypočet však
nebere v potaz případy snížení IQ vlivem chemických látek jen o několik
bodů. Přitom američtí experti tvrdí, že snížení IQ o 1% vede k poklesu
průměrného celoživotní přijmu o 2,4 %. Dnes ale u 70 % chemikálií
vyráběných ve velkých objemech ani nevíme, zda mohou narušovat
inteligenci a jak, protože nejsou dostupná data o jejich vývojové
toxicitě či teratogenitě.
Přímé náklady zavedení REACH v ČR uvádí Pavel Švarc ve výši 5 až 7 mld
Kč, ale studie zveřejněná ministerstvem průmyslu a obchodu uvádí jen
1,8 až 5,6 mld během 11 let zavedení. Neuvěřitelně vysoké jsou i
Švarcem uváděné nepřímé náklady (50-70 mld Kč ročně), které odporují
závěrům řady zahraničních studií. Ty na základě standardních
ekonomických modelů dokazují, že součet přímých a nepřímých nákladů by
měl být 1,5 až 2,3 krát vyšší než náklady přímé.
Švarcův výrok o stonásobné výši nepřímých nákladů nápadně připomíná
humbuk vyvolaný v roce 2002 jeho německými kolegy. Firma A. D. Little
(ADL) na zakázku tamního svazu průmyslu došla k závěru, že REACH sníží
německé HDP o 0,4-6,4% a ohrozí 150 000 pracovních míst! Kritická
revize provedená mnichovským Institutem pro ekonomický výzkum (IfO) ale
došla k závěru, že ADL se dopustila řady vážných metodických chyb, jež
vedly k neodůvodněnému nadsazení nákladů (650-ti násobek přímých
nákladů) a podhodnocení přínosu REACH.
Pavel Švarc straší čtenáře Práva právě citací této staré, nevěrohodné
studie a zamlčuje význam nové chemické politiky pro ochranu zdraví,
bezpečnost práce, čistší životní prostředí. Lze však čekat ohledy na
přírodu a zdraví lidí u muže, který únik desítek tun chlóru ze Spolany
do Labe označil za příspěvek k lepší hygieně?
MUDr. Miroslav Šuta
(autor je členem Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost)
Tento text byl psán pro deník Právo jako reakce na rozhovor s
prezidentem Svazu chemického průmyslu a šéfem Unipetrolu Pavlem
Švarcem, který byl otištěn 23. února 2005. Právo text po mnoha
peripetiích neotisklo, ani jinak neuvadlo na pravou míru nepravdivé
informace obsažené v rozhovoru se Švarcem, který deník publikoval s
obrovským dramatickým titulkem na první straně.