Novinka - 21 dubna, 2008
Vyjádřil tak své obavy, že sám ve vlastní chmurné předpovědi publikované ve významné zprávě o budoucích dopadech globálního oteplování podcenil rizika a že klimatická změna představuje mnohem významnější hrozbu, než se původně domníval.
Podle Sterna nové vědecké objevy dokazují, že skleníkové plyny způsobují mnohem větší škody než jaké předvídal v roce 2006, kdy vypracoval pro vládu svou studii. Poukázal přitom na loňskou zprávu Mezivládního panelu pro klimatické změny IPCC a výsledky nového výzkumu, které poukazují na mnohem nižší schopnost oceánů a lesů vázat oxid uhličitý než se předpokládalo.
Řekl: “Emise rostou rychleji a absorbční kapacita planety je nižší, než jsme mysleli, rizika plynoucí z emisí skleníkových plynů jsou větší než byly naše nejchmurnější obavy a klimatické změny nabírají na rychlosti.”
Stern uvedl, že nové poznatky potvrzují správnost jeho zprávy, kterou kritizovala řada klimaskeptiků a některých ekonomů jako přehnanou. “Lidé, kteří tvrdili, že panikařím, se ukázali být pomýlenými,” řekl na londýnské konferenci.
Zdůraznil, že ochota řady zemí snížit emise musí být teď převedena na činy. Prezident IPCC Rajendra Pachauri řekl, že nepřijmou-li zejména rozvojové země patřičná opatření, může to odložit uzavření dohody o klimatu na klíčovém setkání v Kodani, které se má uskutečnit příští rok.
Sternova zpráva byla odborníky vysoce hodnocena právě pro posunutí celé debaty o klimatu od ryze environmentálního hlediska směrem k ekonomikým důsledkům. Zdůraznila, že očekávaný nárůst extrémních jevů počasí spojený s náklady na zemědělská selhání, spolu s nedostatkem vody, šířením nemocí a masovou migrací bude znamenat, že globální oteplování spolkne až 20% světového HDP, přičemž nejhůře budou zasaženy chudé země. Náklady na řešení tohoto problému by se přitom omezily v případě, že by patřičné kroky byly zahájeny do 10 až 20 let, na pouhé 1% HDP.
Sternova zpráva vycházela hlavně z údajů předchozí zprávy IPCC z roku 2001. Vloni ale vyvolal panel IPCC rozruch, když konstatoval, že chceme-li zabránit nejhorším dopadům globálního oteplování, musí přijít opatření na snížení emisí do roku 2015. V posledních měsících řada polárních expertů varovala, že na Arktidě i Antarktidě ubývá led mnohem rychleji, než se předpokládalo, a že hladina moře může vystoupat výše než naznačil panel IPCC.
Řada jiných studií, zaměřených na průběh výměny skleníkových plynů mezi pevninou, mořem a atmosférou naznačuje, že vědci podcenili právě rychlost a sílu, s jakou změna klimatu udeří.
V říjnu loňského roku vědci varovali, že globální oteplování bude mít důsledky mnohem silnější a propukne dříve, než se očekávalo. Své tvrzení založili na nové studii, která jasně prokázala, že v atmosféře dochází k mnohem rychlejší akumulaci oxidu uhličitého, než naznačovaly dřívější alalýzy.