V Brně se až do 3. července koná
výstava fotografií nizozemského fotografa Roberta Knotha s názvem
„Poloviční život - Lidské osudy poznamenané jaderným odpadem z ruského
zařízení Majak“.
Výstava je v brněnském Kulturním centru Slévárna Vaňkovka otevřena každý den od 10:00 do 18:00.
Greenpeace ji posléze představí i v dalších místech Moravy a Čech, mj.
v Dukovanech, Budišově, Hodově, Třebíči, Temelíně, Českých Budějovicích
a Praze.
Černobílé fotografie Roberta Knotha zachycují běžný, každodenní život
obyvatel Musljumova a okolí. Výjevy z ulic a domovů nenápadným způsobem
dokumentují lidské osudy. Pozoruhodné jsou především portréty, které v
klasickém stylu staví svůj objekt přímo do centra snímku. Připomínají
tak slavné portréty německého fotografa počátku 20. století Augusta
Sandera. Lidé, které Knoth fotografuje však nežijí „normálním“ životem.
Dívka stojí před školní tabulí se svěšenýma rukama, protože jimi nemůže
pohnout. Zemědělec zachycený na svém poli sice pyšně vypíná hruď, musí
se však opírat o berle, bez nichž nedokáže udělat ani krok…
Vesnice Musljumovo, ležící asi 30 km od jaderného komplexu Majak, je
blízkostí jaderného průmyslu tragicky postižena. Naprostá většina z
jejích 2,5 tisíce obyvatel trpí nejméně pěti chronickými nemocemi, jako
jsou onemocnění srdce a oběhové soustavy, astma či artitida. Přibližně
polovina místních žen i mužů je sterilních. Třetina všech novorozenců
má fyzickou vadu a téměř deset procent dětí se rodí předčasně. Vesnice
zaznamenala dramatický nárůst leukémie a počtu úmrtí na rakovinu
zažívacího ústrojí, kůže, kostní dřeně či plic. Za těmito čísly jsou
skuteční lidé a jejich utrpení.
Majak leží v pohoří Uralu, přibližně 80 kilometrů severně od města
Čeljabinsk. Je to vůbec největší jaderný komplex na světě a
nejdůležitějším ruským zařízením zpracovávajícím vyhořelé jaderné
palivo. Jeho historie je jedním dlouhým řetězem jaderných katastrof,
ekologických havárií a hazardování s lidskými životy. V 50. letech
vypouštěl závod vysoce radioaktivní tekuté odpady přímo do nedaleké
řeky, kterou místní obyvatelé využívali jako zdroj pitné vody. V roce
1957 pak došlo k druhé nejhorší jaderné havárii na světě, při níž bylo
radioaktivitou zasaženo více než 23 tisích km² a postiženo na
270 tisíc lidí.
•
Stránky o putovní výstavě a o jaderném zařízení Majak