Rizika ukládání jaderného odpadu jsou příliš vysoká

Dvacet aktivistů Greenpeace vylezlo na protest proti jaderné energii na těžební věž bývalého dolu v německém Gorlebenu, který se má stát úložištěm jaderného odpadu. Aktivisté rozvinuli transparent, který poukazoval na nebezpečí uložení radioaktivního materiálu v této lokalitě. Protestní akce se také účastní koordinátorka energetické kampaně Greenpeace v České republice Hana Gabrielová.

Celkem sedmdesát účastníků protestu s černými stuhami na rukávech současně připomnělo tragickou smrt jedenadvacetiletého aktivisty, který zemřel při protestu proti transportu jaderného paliva na území Francie o dva dny dříve.

Greenpeace se protestní akcí v Gorlebenu snaží poukázat na to, že jaderná lobby nemá žádný ohled na přání a obavy veřejnosti ani ve Francii, kde je pravidelně přepravován vysoce nebezpečný radioaktivní materiál, ani v Německu, kde má být jaderné palivo uloženo v propustném solném dole, ani v jiných zemích.

Dvanáct kontejnerů s jaderným palivem má být v Gorlebenu uloženo nejprve v nadzemním úložišti po dobu čtyřiceti let. Greenpeace přitom považuje toto úložiště za nevhodné a riskantní. Podle odborníka na nukleární energii Greenpeace Německo Thomase Breuera je uložení radioaktivního odpadu v tak nevhodných podmínkách stejným hazardem, jako vybudování jaderné elektrárny v tektonických zónách.

Protestní akce se konají v Gorleben od roku 1977, kdy bylo oznámeno, že tato lokalita byla vybrána jako místo pro vybudování trvalého úložiště jaderného odpadu, aniž by došlo k dohodě s místním obyvateli a byla provedena vědecká analýza celého projektu. Gorleben bylo vybráno z politických důvodů, protože se v té době se nacházelo blízko hranic s tehdejší NDR. Gorleben je zemědělský region, kde žije pouze málo lidí, a proto politici a zástupci jaderného průmyslu věřili, že zde nevznikne žádné opoziční hnutí vůči plánům na vybudování trvalého úložiště.

Při geologickém průzkumu oblasti Gorleben na počátku osmdesátých let bylo zjištěno, že zde existuje pouze jedna geologická bariéra, která by chránila jaderné úložiště. To, znamená, že Gorleben není vhodné a ani bezpečné jako místo, protože pravidla jaderného průmyslu stanoví, že při budování trvalého úložiště je nutné využívat „vícečetné bariéry“, které tak bezpečně oddělí radioaktivní látky. Pokud budeme brát v úvahu, že jaderný odpad je nutné chránit po sta tisíce let, je zcela jistě nezodpovědné používat tak nevhodné místo jako je Gorleben.

První transport v roce 1995 se setkal s odporem desítek tisíc aktivistů, kteří zablokovali transport jaderného odpadu na řadu hodin, a stal se nejdražší policejní operací v německých dějinách. Transport urazil poslední část cesty z města Dennenberg do Gorleben za 5 hodin a doprovázelo ho 6 500 policistů, v to nepočítaje další policisty střežící trať. Celá operace stála v přepočtu 40 milionů USD. Přestože v posledních letech protesty proti transportům, které se nyní ze strategických důvodů konají na jaře a na podzim, poněkud oslabily, neztratily nikdy zcela na intenzitě.