Senát odepřel občanům právo spolurozhodovat o GM potravinách

Novinka - 1 srpna, 2005
Senát nedal právo účastnit se schvalovacího řízení o GM potravinách občanským sdružením věnujícím se ekologii nebo ochraně spotřebitelů. Nový zákon je tak v rozporu s koaliční smlouvou vlády, se směrnicemi EU a Aarhuskou úmluvou.
Senát, stejně jako již dříve Poslanecká sněmovna, nedal právo účastnit se schvalovacího řízení o geneticky upravených potravinách občanským sdružením, která se věnují ekologii nebo ochraně spotřebitelů. Ponechal právo být účastníky řízení krajům, když beze změn přijal vládní novelu zákona o geneticky modifikovaných organismech. Nový zákon se tak dostal do rozporu s koaliční smlouvou vlády, která ručí za práva na ekologické informace, se směrnicemi EU a Aarhuskou úmluvou.

Senátem schválená norma se týká podmínek povolení pěstovat rostliny s upravenými geny a prodeje potravin, které z těchto rostlin budou vyrobeny. Vláda ji připravila v návaznosti na tři předloňská evropská nařízení o geneticky modifikovaných potravinách. Novela ukládá pěstitelům geneticky upravovaných rostlin, aby nejpozději do 60 dnů oznámili ministerstvu životního prostředí zahájení této činnosti. Ministerstvo má zveřejnit tyto informace jen "na základě prokázání odůvodněného zájmu".

Greenpeace se do poslední chvíle snažilo přesvědčit senátory o důležitosti účasti veřejnosti při schvalovacím řízení. Kromě osobních setkání s některými senátory jsme všem členů horní komory parlamentu předali informační materiál obsahující jasné a pádné argumenty.

Opakovaně jsme zdůrazňovali, že není nejmenší důvod GM organismy před lidmi utajovat a že se nejedná o žádné státní, ani komerční tajemství. Zatajování experimentů na polích v sousedství je naopak dalším receptem na nedůvěru veřejnosti. Návrh, aby občané museli úředníkům vysvětlovat, proč chtějí o GM polích vědět, nebo aby úředníci rozhodovali, zda občan svůj zájem dostatečně nebo správně zdůvodňuje, považujeme za naprosto nepřijatelný.

Evropská komise doporučuje pravý opak: zveřejňovat přesnou polohu polí s GM plodinami na internetu. Má k tomu konkrétní, praktický důvod: Aby se předešlo křížení, nesmí se ve vzdálenosti několika set metrů od pole s GM plodinami pěstovat stejné druhy v konvenčním nebo ekologickém zemědělství. To samozřejmě není možné, pokud je utajena poloha GM polí. Aby ve stejné zemi mohlo zároveň existovat GM, ekologické i konvenční zemědělství, je snadná dostupnost informací nezbytná.

Evropská komise proto doporučuje: "Registr zřízený podle článku 31(3)(b) směrnice 2001/ 18/EC může být užitečným nástrojem monitorováni vývoje pěstování GM rostlin a pomoci koordinovat místní produkci a monitorovat vývoj s ohledem na různé typy plodin. To může být doprovázeno celosvětovým lokačním systémem založeným na zmapováni GM, konvenčních a ekologických polí. Tyto informace mohou být veřejně dostupné přes Internet a další komunikační média.

Uvolňování geneticky modifikovaných organismů do krajiny může znamenat riziko. Vědci se například obávají, že vinou odolnosti GM plodin vůči herbicidům a křížení s příbuznými druhy plevelů mohou vzniknout těžko odstranitelné tzv. superplevely, na které nebudou platit žádné přípravky [1]. Výsledky výzkumů zadané britskou vládou prokázaly, že na polích s GM řepkou a cukrovou řepou a kolem nich rapidně klesá biologická diverzita – bohatství rostlinných a živočišných druhů [2].

Velmi vážná je také ekonomická zátěž, která dopadne na české konvenční i ekologické zemědělce. Ti totiž ponesou následky kontaminace své produkce GM příměsí z okolní krajiny. Produkce tak bude více kontaminovaná, než připouští zákon, a nezbude, než ji prodat hluboko pod cenou. Na evropských trzích totiž není o GM produkty zájem. Výzkum Evropské unie ukázal, že náklady budou až o desítky procent vyšší [3].

Občané (např. zemědělci) by měli mít při rozhodování o návrzích na uvolňování GM organismů do krajiny, v níž žijí, stejná práva jako biotechnologické společnosti. Není možné, aby jedna strana v diskusi – biotechnologický koncern – měla možnost požádat o přezkoumání, zatímco druhá strana – občané – nikoli. Proto je návrh seškrtat občanská práva nepřijatelný.

Evropská i česká veřejnost nedůvěřuje GMO a odmítá je. Potvrzuje to jeden průzkum veřejného mínění za druhým. Příčinou je právě zbytečné tajnůstkářství a rozhodování bez kontroly, za zavřenými dveřmi. Pokud mají lidé nové technologii důvěřovat, je podmínkou, aby měli pocit, že rozhodování může ovlivnit i někdo jiný než výrobci a úředníci.

Zkušenosti s paragrafem o občanském právu účastnit se správních řízení o povolení jsou zatím velmi dobré. Do dnešního dne proběhlo celkem 38 řízení. Všechna byla vyřízena kladně.

Občanské sdružení (Greenpeace) se účastnilo pouze jediného z nich: na povolení Bt kukuřice MON 810. Připomínkovalo v něm vydané povolení a kritizovalo, že jeho podmínky jsou nekontrolovatelné (společnost Monsanto nepředložila povinně vyžadovaný plán monitoringu) a v rozporu s doporučením Evropské komise. Greenpeace ani ostatní občanská sdružení nic nenamítala proti ostatním žádostem. Bez námitek tak byla schválena GM sója pro uvádění do oběhu (pěstování ve volné krajině) sedmi různých plodin a uzavřené (laboratorní) nakládání s desítkami druhů GMO.
 
Občanská sdružení a ekologické organizace svými připomínkami rozšiřují okruh otázek, na které musí žadatel odpovědět. Vyvažují tak komerční zájmy biotechnologických společností.

Návrh seškrtat občanská práva je v rozporu s koaliční smlouvou. Vládní strany se v ní výslovně zavazují, že "budou podporovat udržení a zkvalitnění účasti veřejnosti při ochraně životního prostředí".

Stránky naší genetické kampaně