Tající Arktida očima vědců: bez ledu do r. 2030

Novinka - 25 září, 2012
Severoamerické Národní středisko pro data o sněhu a ledu (NSIDC) ve středu zveřejnilo dlouho očekávané údaje o stavu ledové pokrývky ve vodách Arktidy. Tyto údaje jsou alarmující. Rozloha ledu dosáhla rekordního minima. Led dramaticky ustoupil na neočekávanou úroveň. Co to ale ve skutečnosti znamená?

Julienne Stroeve

Ředitel NSIDC Mark Serreze tvrdí, že se nyní nacházíme „na nezmapovaném území“. Výkonný ředitel Greenpeace Kumi Naidoo popsal závod o záchranu Arktidy jako „rozhodující environmentální bitvu této éry“.

Loď Greenpeace Arctic Sunrise se vypravila do Arktidy s vědci Dr. Julienne Stroeve z NSIDC a Nickem Tobergem z Cambridge University, aby v regionu mohli provést další výzkum. Podařilo se nám oba vědce vyzpovídat ohledně změn v severní části planety.

Proč je letošní rok tak odlišný? Byl obzvláště teplý jako v roce 2007, kdy byl stanoven předchozí rekord?

Julienne: Letos v létě paradoxně nebylo počasí výjimečně teplé, aby přispělo k výrazným ztrátám ledu. Letošní rekord přesáhl ten z roku 2007 jen minimálně. To mi říká, že byl led pravděpodobně velmi tenký a měl sklon k tání i za běžných klimatických podmínek. Arktida ztratila velkou část svého starého, silného ledu, který nahradil nový, podstatně tenčí. Ten je mnohem více náchylný k tání během každého léta. Zatímco je kvůli přírodním změnám klimatu obtížné předvídat, zda příští léto zaznamenáme další rekordní úbytek ledu, je čím dál tím jasnější, že se Arktida nachází v novém klimatickém stavu, kdy každé léto ztrácí větší množství sezónní ledové pokrývky.

Nick: V roce 2007 panovaly klimatické podmínky, které přímo způsobovaly ubývání ledové pokrývky. V loňském roce však nebyly žádné nezvyklé meteorologické okolnosti, přesto však došlo ještě k větším ztrátám ledu než v roce 2007. Ledová pokrývka je v oslabeném stavu, obsahuje zejména nový a tenký led, který nemůže během zimy zesílit natolik, aby přežil letní sezónu. Tento dlouhodobý trend zrychluje jeho úbytek, což může ještě během našich životů vyústit v léta bez ledu.

Nick Toberg

Co znamenají odlišné funkce tloušťky ledu či jeho plochy?

Julienne: Plocha ledu je důležitá pro odrážení slunečních paprsků a ochlazování atmosféry. Pokud led ztrácí na tloušťce, stane se velmi tenkým a snadněji taje. Právě ztráta síly ledu je příčinou výrazného úbytku ledové pokrývky.

Jak ovlivňuje tání pokračující úbytek ledové plochy?

Julienne: Teplo, které dříve odrážela ledová pokrývka, nyní absorbují oceány. Během podzimu, když začíná opět mrznout, se teplo z nich uvolňuje zpět do atmosféry, což vede k nárůstu teploty vzduchu, k většímu množství mraků a větší vlhkosti v ní. Více mraků na podzim a v zimě pak udržuje atmosféru ještě teplejší, což snižuje nárůst ledu.

Srdce v ArktiděPřed 100 000 až 120 000 lety byly v Arktidě intervaly bez ledu. Proč tomu tak bylo?

Julienne: Nevíme, zda byla celá Arktida bez ledu. Víme ale, že některé části měly méně ledu než v současné době. Byly za to zodpovědné nejrůznější faktory, jako je například více energie ze slunce, což však není příčinou tání v dnešní době.

Co je to dlouhodobý obraz?

Nick: Pokud zbývající 4 miliony km2 mořského ledu zmizí během léta, dá se to přirovnat k dalším 20 rokům vypouštění CO2 do atmosféry (při současné úrovni emisí CO2). V 70. letech minulého století jsme měli 8 km2 letního mořského ledu, takže během posledních 30 let došlo k zmenšení jeho plochy o polovinu. 

 Julienne: Pokud budeme nadále oteplovat atmosféru, Arktida může být bez ledu do léta 2030. Zatímco přírodní změny klimatu mohou zvýšit úroveň ledu dočasně na pár let, trend je dlouhodobě sestupný. Tento rok je výjimečný – nacházíme se na konci současných klimatických modelů. Zpozorovali jsme totiž, že k poklesu ledové úrovně dochází podstatně rychleji, než předpokládá většina modelů IPCC.

Jaké jsou dopady na ostatní části světa kromě Arktidy?

Nick: Led je rozsáhlý chladící systém a klimatické schéma Země na něm závisí. Po úbytku ledu již nebude stejný rozptyl zimy a tepla. Například současné teplé vody již nebudou proudit okolo Británie. Ta leží na stejné úrovni jako Sibiř a oteplují ji severoatlantické proudy.

Julienne: Arktida určuje klimatické podmínky na severní polokouli. Otevřené vodní plochy absorbují sluneční energii, která na podzim odchází zpět do atmosféry, což způsobuje další oteplování Arktidy. To mění rozdíl v teplotách mezi rovníkem a pólem. Tyto změny mohou vyústit v úporné klimatické podmínky, jako je sucho, vlny vedra či záplavy. Dalším dopadem zvyšující se vlhkosti v atmosféře může být větší množství bouří. Roky s malým množstvím letní ledové pokrývky mohou být následovány více frekventovanými a intenzivnějšími bouřemi v oblasti Severního Atlantiku a povedou k více srážkám v mnoha částech Evropy a Sibiře.

Jak si myslíte, že na to svět odpoví?

Nick: Je zneklidňující, že jsme změnili tvář planety způsobem, který je viditelný. Lidi to však neovlivní, dokud tyto změny nepocítí denodenně.

Julienne: Doufám, že letošní úbytek ledu ovlivní americkou vládu a změní její uvažování.