Únor 2010

Arktická expedice – pokračování

O průběhu arktické expedice, kterou Greenpeace pořádalo během loňského léta, jsme vás již informovali – nyní si na našich stránkách můžete prohlédnout jedinečnou fotodokumentaci z naší plavby v arktických vodách.

S výsledky naší expedice jsme začátkem února vystoupili na konferenci v norském Tromso. Ředitel norské kanceláře Greenpeace Mads Christensen během tohoto vystoupení řekl: „Stojíme na křižovatce a to, jakou cestou se vydáme je jistým druhem IQ testu: vytěžíme a spálíme zásoby fosilních paliv, které se díky změně klimatu způsobující tání mořského ledu staly dostupnými? Anebo budeme Arktidu chránit a dáme jí spolu s místními komunitami šanci se aspoň stihnout přizpůsobit již dnes probíhající závažné změně klimatu? Je to smělý požadavek, ale někdo přece musí mít zdravý rozum a zastat se přírody, která sama za sebe mluvit nemůže.“

Další informace o programu konference a o problémech, se kterými se musí potýkat arktická oblast, si můžete přečíst zde.

Přidejte se k výzvě japonské vládě
Aktivisté Greenpeace byli zatčeni poté, co odhalili korupční skandál s velrybím masem

Dva japonští aktivisté Greenpeace stanuli 15. února před soudní porotou kvůli tomu, že ve veřejném zájmu odhalili korupční jednání vládou financovaného velrybího průmyslu. Hlasy Junichiho Sato a Toru Suzuki neutichly ani poté, co jim japonské úřady pohrozily trestem až desetiletého žaláře. Nyní však potřebují Vaši pomoc. Dejte japonské vládě vědět, že při nich stojíte jako jejich „obhájci“. Přidejte svůj hlas k výzvě a napište japonské vládě.

Jak se případ odhalení skandálu s velrybím masem od počátku roku 2008 odehrával.

Více o prvním stání „tokijské dvojky“

Paroubek chce už zase bourat Horní Jiřetín

Jiří Paroubek už počtvrté v posledních pěti letech změnil svůj názor na to, zda by měli být obyvatelé severočeského městečka Horní Jiřetín vyhnáni z domovů kvůli rozšiřování těžby uhlí. Předseda ČSSD tak jde hrdinně proti názoru většiny obyvatel Ústeckého kraje i ČR a nekriticky opakuje argumenty důlních společností, které jsou v rozporu se skutečností: „Pan Paroubek uvedl, že hlavním důvodem, proč prolomení limitů už zase podporuje, je boj proti nezaměstnanosti. Zjevně si popletl příčinu a následek – hospodářská a sociální závislost regionu na těžbě uhlí strukturální nezaměstnanost nepotlačuje, ale naopak vytváří. Další prohlubování této  závislosti je cestou do pekel“, komentoval Paroubkovo prohlášení Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR.

FSC papír

Vzali jsme si za cíl navázat na knižní kampaň, na níž české Greenpeace pracovalo od roku 2005, a přispět k propagaci využívání FSC papíru spolu s recyklovaným všude tam, kde to jen bude možné: na školách, ve firmách i na úřadech. V současné době např. studenti Francouzského lycea v Praze v rámci projektu zaměřeného na ochranu životního prostředí jednají s firmou, která pro školu zajišťuje veškeré kopírování, o přechodu na výhradní využívání FSC papíru.

Fotograf Greenpeace uspěl v soutěži World Press Photo

Fotograf Greenpeace Nick Cobbing získal 2. cenu v soutěži World Press Photo. Toto prestižní ocenění obdržel v kategorii Příroda za svůj snímek z vytvořený během grónské plavby na lodi Greenpeace "Arctic Sunrise" v létě 2009.

Výměra ploch osetých GM plodinami v loňském roce výrazně klesla

Evropští zemědělci se do pěstování geneticky modifikovaných plodin nijak zvlášť nehrnou. Oficiální údaje Evropské unie uvádějí, že v roce 2009 pěstovali ve srovnání s rokem 2008 o 11 % méně GM plodin. Tento pokles je ještě výraznější v Rumunsku, v České republice a na Slovensku (22–55 % pokles ploch osetých GM plodinami). Navíc v tomto období uplatnily Německo a Lucembursko bezpečnostní doložku zakazující pěstování GM kukuřice na svém území. Přidaly se tak k Rakousku, Francii, Řecku a Maďarsku, které se pro zákaz GM kukuřice vyslovily již dříve.

Bližší informace o poklesu ploch včetně tabulky srovnání údajů o plochách GM kukuřice MON 810 z let 2008 a 2009 najdete zde.

Vlažnost ke geneticky modifikovaným organismům není aktuální pouze v Evropě. Indie před dvěma týdny řekla „NE“ pěstování GM lilku. Indický ministr životního prostředí vyhlásil šestiměsíční moratorium na udělení povolení k pěstování geneticky modifikované odrůdy lilku firmy Monsanto (místní název Brinjal), první GM zeleniny vůbec, s odůvodněním, že před jejím uvedením na trh je třeba provést další odborný výzkum.