Na co ministr Chalupa zapomněl

Společná tisková zpráva: Arnika, Bioinstitut o.p.s., Calla, Ekologický právní servis, Greenpeace ČR, Hnutí DUHA, Nezávislé sociálně ekologické hnutí – NESEHNUTÍ, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Společnost pro udržitelný život, Ekologický institut Ver

Tisková zpráva - 17 února, 2011
15. února 2011 - Nový ministr životního prostředí v pondělí poprvé představil své priority (1). Na řadu urgentních úkolů ale zcela zapomněl a jeho konkrétní postoj k vlastním prioritám zůstává většinou nejasný. Vyzýváme ministra Tomáše Chalupu, aby usiloval o řešení vážných globálních ekologických problémů. Na evropské úrovni by měl prosazovat zejména společný závazek snížit emise oxidu uhličitého o 30 % do roku 2020 (2).

Na národní úrovni požadujeme, aby prosazoval konkurenceschopnou inovativní „zelenou“ ekonomiku a moderní udržitelnou energetickou koncepci postavenou na maximální energetické efektivitě a efektivním využití obnovitelných zdrojů energie nad rámec vládního akčního plánu (3). S tím souvisí nutnost rychlého zajištění pokračování úspěšného programu Zelená úsporám (4) a dořešení stávajícího převisu žádostí nad dostupnými prostředky, který vznikl za éry ministra Drobila (5). Ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu by měl ministr Chalupa dokončit proces zajištění uhlí pro teplárny z velkolomu Vršany (6) a urychleně předložit již jeho předchůdcem slibovaný zákon o ochraně ovzduší.

Chceme, aby nový ministr zajistil, že při stanovení pravidel pro urychlení velkých staveb nebude omezena veřejná kontrola a občanská práva (7). Ministerstvo životního prostředí také nesmí ustupovat od důsledného trestání znečišťovatelů za porušování zákona (8).

Co nejdříve musí ministerstvo schválit již připravenou vyhlášku, která zamezí kácení stromů a alejí bez povolení a dostatečné náhrady (9). Je nutné změnit jednostranný způsob přípravy zákona o národním parku Šumava směrem k široké dohodě (10) a doplnit chybějící lokality do soustavy evropsky významných chráněných území NATURA 2000 (11).

Ministr by se měl také veřejně postavit za jeho předchůdci vyslovený nesouhlas se změkčováním hlukových limitů (12) a předložit opatření, která usnadní třídění odpadu.

Kontakty:

Zora Kasiková, mluvčí sdružení Arnika
Tel.: +420 606 727 942, e-mail:

Pavla Samsonová, Bioinstitut o.p.s.
Tel.: +420 585 631 179, e-mail :

Edvard Sequens, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí
Tel: +420 602 282 399, e-mail:

Martin Fadrný, vedoucí programu Odpovědný stát, Ekologický právní servis
Tel: +420 775 154 079, e-mail:

Michal Komárek, programový ředitel Greenpeace ČR
Tel: 603 488 474, e-mail:

Petr Machálek, ředitel Hnutí DUHA
Tel: 777 308 113, e-mail:

Milan Štefanec, člen Rady NESEHNUTÍ
Tel: +420 605 239 579, e-mail:

Kateřina Nesrtová, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců
Tel: +420 725 571 027, e-mail: katerina.nesrstova@pro-bio.cz

Jiří Dlouhý, předseda Společnosti pro trvale udržitelný život
Tel: +603 841 304, email:

Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica
Tel: +420 777 323 792, e-mail:

Kateřina Ptáčková, ředitelka Zeleného kruhu
Tel: +420 724 11 27 82, e-mail:


Poznámky:

1) Ministr na svém dnešním briefingu uvedl, že k jeho prioritám bude patřit například ochrana zemědělského půdního fondu, nakládání s odpady, pokračování programu Zelená úsporám, ochrana ovzduší či protipovodňová ochrana.

2) EU usiluje o snížení svých emisí CO2 o 80-95 % do roku 2050, ve srovnání s rokem 1990. Nejefektivnější cesta k dosažení tohoto cíle vede přes závazek EU snížit emise oxidu uhličitého o 30 % do roku 2020. Tento závazek by zajistil rychlejší a efektivnější modernizaci evropského hospodářství, zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a snížení její závislosti na dovozu fosilních paliv.

3) Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů schválila vláda 25. srpna. Plán se zaměřuje zejména na méně účinné využívání biomasy v elektrárenských a teplárenských zdrojích s nízkým využitím tepla, spalování směsného komunálního a průmyslového odpadu či dovoz biopaliv. Naopak omezuje využívání decentralizovaných a nových obnovitelných zdrojů energie, které jsou často v rukou malých a středních nezávislých investorů nebo obcí. Nastavuje také příliš nízké výkonové stropy pro jednotlivé obnovitelné zdroje. V případě fotovoltaiky dokonce určuje, že v roce 2020 má být její instalovaný výkon o 125 megawattů nižší, než byl ke konci loňského roku. V kombinaci s diskutovaným vládním návrhem novely zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie, který znemožňuje poskytnutí dotace v případě překročení těchto stropů, může paradoxně vést k útlumu celého sektoru a nesplnění minimálního 13% podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie do roku 2020, k němuž se ČR zavázala.

4) Program Zelená úsporám zahájil ministr Bursík na jaře 2009. Obavy politiků i expertů z příliš přísných podmínek a nevyčerpání programu do konečného termínu v roce 2012 se ukázaly jako liché. Prostředky budou vyčerpány dokonce v ročním předstihu. Program výrazně snížil domácnostem účty za energii, omezil znečištění ovzduší i naši závislost na dovozu fosilních paliv a podpořil ekonomiku v době krize. K pokračování úspěšného programu MŽP plánuje získat prostředky z prodeje emisních povolenek podnikům po roce 2013. Doté doby by bylo možné Zelenou úsporám podpořit například z dividend získaných ze společnosti ČEZ.

5) Ministr Drobil navzdory varovným informacím jím jmenovaného vedení Státního fondu životního prostředí uzavřel příjem nových žádostí do programu Zelená úsporám příliš pozd�� - těsně po obecních a senátních volbách. Počet přijatých žádostí v té době již převýšil dostupné finanční prostředky. Drobil tak způsobil problémy žadatelům i svému nástupci na postu ministra a poškodil pověst programu.

6) V rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí záměru na rozšíření těžby uhlí ve velkolomu Vršany MŽP uložilo podmínku, že 60% v budoucnosti těženého uhlí musí být přednostně dodáváno teplárnám. Ty z něj budou efektivně vyrábět elektřinu a teplo pro domácnosti. Teplárny získají více času na postupný přechod na obnovitelné zdroje energie a nebudou usilovat o prolomení limitů těžby uhlí. Obvodní báňský úřad v Mostě však brání převedení této podmínky do správního rozhodnutí. Odvolání nyní řeší Český báňský úřad.

7) Pracovní verze novely stavebního zákona připravená meziresortní komisí počítá s radikálním omezením veřejné kontroly rozhodování stavebních úřadů a je tak v přímém rozporu s veřejným závazkem koaličních stran. V případě jejího schválení hrozí vyloučení veřejnosti z územních i stavebních řízení u projektů, u kterých neproběhlo plné posouzení vlivů na životní prostředí. K nejznámějším takovým příkladům patří pražský tunel Blanka nebo projekt Plzeňské spalovny. Občanům má být dále zabráněno v účasti ve stavebních řízeních, kde se rozhoduje o konkrétní podobě stavby nebo o provozu nákladní dopravy na staveništi. Ve zbývajících správních řízeních by pak ztratili práva účastníka řízení a stali se pouhými „pozorovateli“. Zmíněná opatření přitom vůbec neřeší hlavní příčinu protahování přípravy – tedy nedodržování lhůt a chyby v rozhodování úřadů a pomalost následných soudních procesů.

8) Ex-ministrem Drobilem pověřený ředitel České inspekce životního prostředí (ČIŽP) připravil návrh na zrušení zákonné povinnosti trestat znečišťovatele za porušení ustanovení v některých zákonech. MŽP materiál dosud neschválilo. Rozšiřování možnosti odpouštět pokuty by zvýšilo tlak na rozhodování ČIŽP ze strany průmyslu a snížilo jeho motivaci k dodržování zákona. Nadbytečná administrativní zátěž přitom již byla z příslušných zákonů odstraněna, případně je její odstranění navrženo (např. návrh zákona o odpadech). Ke zpochybňování nevyhnutelnosti odpovídajícího trestu při porušení platných pravidel proto chybí důvod.

9) V roce 2009 došlo k novele zákona o ochraně přírody a krajiny, nebyla však aktualizována vyhláška, která upravuje konkrétní naplňování zákona. Tato vyhláška by měla zmenšit maximální obvod stromů, které je legální kácet bez povolení, a tedy i bez možnosti stanovit za ně náhradní výsadbu. Problémem je tak zejména plošné kácení na pozemcích určených k zástavbě. V současnosti se bez povolení kácejí všechny stromy o obvodu menším než 80 cm (měřeném ve výšce 1,3 m). Občanské iniciativy navrhují, aby se tato hranice snížila na 40 cm tak, jak je tomu například v sousedním Slovensku.

10) Od loňského podzimu probíhá příprava návrhu zákona o Národním parku Šumava. Pracovní skupinu vedle zástupců MŽP tvoří také představitelé místních obcí, kraje či Klubu českých turistů. Účast zástupců místních občanských spolků či ekologických organizací byla předchozím vedením MŽP opakovaně odmítnuta.

11) Na konci března se v ČR uskuteční biogeografický seminář, kde Evropská komise zhodnotí postup ČR při dokončování sítě NATURA 2000. Komise naší zemi vytýká nadřazení ekonomických cílů nad odborné biologické argumenty. Chybí ochrana unikátního Labského kaňonu či Slavíkových ostrovů, tedy míst, která jsou ohrožena plánovanou výstavbou jezů.

12) Ministerstvo zdravotnictví v prosinci 2010 předložilo k meziresortnímu připomínkování návrh novelizace nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, kterým (mimo jiné) navrhuje zvýšení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru z 60dB na 65dB (den), z 50 dB až na 60 dB (noc). Dokument Night Noise Guidelines for Europe, zpracovaný Světovou zdravotnickou organizací v roce 2009, ale doporučuje jako základní hlukový limit pro noční dobu 40 dB. To je o 20 dB méně, než se chystá zavést ministerstvo novelou nařízení. Zvýšení limitu o pouhé 3 dB přitom (díky logaritmické funkci) znamená zvýšení intenzity vnímání hluku na dvojnásobek.