Nový horní zákon má opět umožnit vyhánění lidí z jejich domovů

Společná tisková zpráva Zeleného kruhu, Hnutí DUHA, Greenpeace a o. s. Kořeny

Tisková zpráva - 13 prosince, 2012
Nový horní zákon, který dnes představil ministr Kuba, znovu zavádí vyvlastňování budov a pozemků kvůli těžbě a umožňuje vyhánění lidí z jejich domovů. Podle ekologických organizací tím ministr průmyslu zjevně porušuje závazky vlády i své politické strany.

K úplnému a neomezenému vyškrtnutí komunistických vyvlastňovacích paragrafů z horního zákona se Nečasova vláda zavázala v platné koaliční smlouvě (1), příslušnou novelu zákona již schválila vláda i parlament. Ministr Kuba však – jakoby na truc - na dnešní tiskové konferenci předložil opačný návrh. Navíc výslovně odmítl, aby z vyvlastňování byly vyloučené domy v zastavěném území měst a obcí. Odůvodnil to tím, že za první republiky, kdy bylo vyvlastňování zastavěného území zakázáno, byla spotřeba elektřiny nižší než dnes (2).

Jan Rovenský z Greenpeace uvedl:

„Považujeme za skandální, že ministr Kuba chce i nadále zachovat možnost, aby mohly být domovy tisíců lidí v Horním Jiřetíně, Černicích či Karviné vyvlastněné kvůli těžbě. Vyvlastňovat a bourat obce kvůli uhlí je zcela nepřijatelné – to si nemyslí jen místní lidé a Greenpeace, ale podle průzkumů 70 % občanů ČR. Vláda opakovaně slíbila, že vyvlastňovací paragrafy z horního zákona vyškrtne. Připomeňme, že pan premiér Nečas osobně sliboval, že vlastníky v Horním Jiřetíně ochrání. Martin Kuba svým dnešním návrhem drsně porušuje koaliční smlouvu a zjevně mu nevadí, že tak dělá ze svých kolegů a pana premiéra idioty. Doufáme, že mu to neprojde.“

Jan Skalík ze Zeleného kruhu řekl:

„Je to pár měsíců, kdy vláda na návrh ministra Kuby zrušila možnost vyvlastňování kvůli těžbě. Je to pár týdnů, kdy návrh schválil parlament. Nyní jde Martin Kuby do vlády s naprosto opačným návrhem. Před změnami jeho nálad si nemůže být jist žádný podnikatel ani občan.“ 

Tereza Otcovská z Kořenů uvedla:

„Pro lidi v Horním Jiřetíně je úplně jedno, jestli je bude z domova vyhánět soukromý Czech Coal, nebo státní Severočeské doly. Něco takového by neměl mít právo dělat prostě nikdo.“

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:

"Poplatky zůstanou směšně nízké. Nadále se vyplatí plýtvat a pořád bude výhodnější používat laciné přírodní suroviny než třeba recyklovat odpad. Ministerstvo navrhuje, aby si stát jako majitel z každé tuny vytěženého černého uhlí namísto směšného půl procenta hodnoty nechal legračního půldruhého procenta. Smysluplná reforma by musela poplatky zvýšit zhruba na třicet procent."

Kontakty:

Jan Rovenský, telefon 734 620 844, email

Vojtěch Kotecký, telefon 604 202 470, email

Jan Skalík, telefon 607 185 686, email

 

Poznámky pro editory:

(1)  V „Koaliční smlouvě o vytvoření koalice rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a boji proti korupci“ ze dne 12. července 2010 na str. 32 stojíBude připravena novela horního zákona, která zajistí povinnost poskytnout orgánům státní správy podklady pro odpis bilančních zásob nerostných surovin, zejména uhlí, a odstraní možnost vyvlastnění a další omezení vlastnických práv majitelů nemovitostí v dobývacích prostorech.“ (viz zde: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-dokumenty/koalicni_smlouva_ods_top09_vv.pdf) 

(2)  Vyvlastňovat domy, ve kterých žijí lidé, přitom nebylo možné za První československé republiky ani Rakousko-Uherska.

Podle znění horního zákona platného do roku 1943 bylo sice vyvlastnění v zásadně možné, ovšem byly z něj výslovně vyloučeny pozemky, na nichž nebylo podle zákona bez souhlasu vlastníka možné provádět geologický průzkum („kutání“). Toto omezení se konkrétně týkalo obytných, hospodářských nebo jiných budov, uzavřených dvorů, ohrazených domovních zahrad, ozdobných a jiných, jakož i hřbitovů a ploch ohraničených zdmi a konečně ve vzdálenosti menší než třicet osm metrů kolem majetku výše uvedeného“. Tento kazuistický výčet se poměrně přesně shoduje s vymezením zastavěného území obce podle současného stavebního zákona (viz § 58 zákon č. 183/2006 Sb.).
Vyvlastnění domů kvůli uhlí do českého právního řádu zavedli až němečtí okupanti – od roku 1943 bylo možné vyvlastnění i pozemků vyloučených z kutání „dal-li ministr hospodářství a práce z převažujících důvodů veřejného zájmu k tomu souhlas“. Uvedená úprava v horním zákoně přetrvala až do současnosti.