Dokumentace byla hotová již letos na jaře, ministerstvo ji ale těžařům vrátilo, protože v ní chyběl propočet dopadů pokračující těžby na klima planety. (2) Další krok k plánovanému rozšíření dolu přitom přichází jen několik týdnů po vydání vědecké zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu IPCC, která jasně říká, že státy musejí utlumovat těžbu a spalování fosilních paliv, pokud se má lidstvo vyhnout katastrofickým dopadům změn klimatu. (3)
:. Skrývkové rypadlo ukusuje krajinu na dole Bílina. (c) Greenpeace - Ibra Ibrahimovič
Po zveřejnění dokumentace má veřejnost 30 dní, aby poslala ministerstvu životního prostředí své připomínky v rámci procesu EIA (Environmental Impact Assessment). Organizace Greenpeace v těchto dnech dokončuje webové stránky www.spoluprotiuhli.cz, které dají možnost lidem žijícím v České republice podat vzorové připomínky, které budou požadovat, aby ministerstvo k tomuto projektu vydalo negativní stanovisko. Zároveň budou moci lidé dopsat ministerstvu i vlastní vzkaz, proč s rozšířením dolu nesouhlasí.
“Nyní se s textem dokumentace seznamujeme. Oslovili jsme několik expertů na posuzování vlivů na životní prostředí, aby zjistili, jestli dokumentace obsahuje vše podstatné a nalezli v ní případné chyby. Na základě jejich posudků podáme v zákonné lhůtě vlastní připomínky v procesu EIA. Zároveň ale chceme, aby svůj nesouhlas s rozšířením dolu mohl jednoduše vyjádřit kdokoliv, proto připravujeme digitální nástroj, který k tomu lidem pomůže,” sdělil tiskový mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek.
Na základě dokumentace a podaných připomínek bude ministerstvo zpracovávat nezávislý posudek. Na jeho zpracování nesmí pracovat žádná osoba, která se podílela na oznámení nebo na dokumentaci EIA. Je stále možné, že posudek rozšíření dolu Bílina kvůli příliš velkým škodám na životní prostředí nedoporučí, případně těžařům jejich plány znatelně oseká. Posudek předchází závěrečnému závaznému stanovisku EIA, bez něhož není možné plánovanou hornickou činnost povolit.
Severočeské doly rozdělily projekt na rozšíření dolu Bílina do dvou fází. Nyní žádají o prodloužení těžby do roku 2035, přičemž zamýšlejí překročit hranici územních ekologických limitů těžby platných do roku 2015. (4) Pro Greenpeace je přitom rozšiřování dolu za hranici původních limitů zásadně nepřijatelné. V druhé etapě by se přitom mohl provoz dolu prodloužit nejméně do roku 2050. To by mělo silně negativní dopad nejen na krajinný ráz, ovzduší a kvalitu života v sousedních obcích, ale i na klima – celkové vzniklé emise skleníkových plynů do roku 2050 by dosáhly 421 milionů tun CO2. (5)
Bílina je jeden z největších uhelných velkolomů, nachází se u stejnojmenného města v severních Čechách. Uprostřed dolu je nejnižší místo v České republice, nadmořská výška už se zde počítá jen v metrech a stále klesá. K případnému rozšíření dolu otevřelo cestu prolomení územních limitů, které schválila vláda Bohuslava Sobotky v roce 2015. (6)
Rozšíření dolu by vedle negativních dopadů na životní prostředí mohlo mít pro český stát i nepříjemné ekonomické důsledky. Na provoz české uhelné energetiky doplácíme všichni formou tzv. externích nákladů desítky miliard korun ročně – v nákladech na zvýšenou zdravotní péči, na obnovu poškozených lesů a na adaptaci na dopady klimatických změn. Podle výpočtů vědců z Univerzity Karlovy pro Ministerstvo průmyslu a obchodu z roku 2015 by externí náklady na pokračování těžby v lokalitě Bílina do roku 2050 dosáhly řádově stovek miliard korun. (7)
Kontakty:
Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, 734 620 844, 
Robin Kvapil, mediální koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR, 
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, 603 443 140, 
Poznámky pro editory:
(1) https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP471
(2) https://www.lidovky.cz/byznys/energetika/severoceske-doly-chteji-za-limity.A170111_122823_ln_domov_jho
(3) https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2617214-mame-jen-12-let-na-zasadni-zmenu-svet-reaguje-na-alarmujici-zpravu-o-klimatu
(4) https://www.lidovky.cz/byznys/energetika/severoceske-doly-chteji-za-limity.A170111_122823_ln_domov_jho
(5) Viz tabulku 33, Kvantifikace environmentálních a zdravotních dopadů (externích nákladů) z povrchové těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi v těžebních lokalitách velkolomů Bílina a ČSA a využití vydobytého hnědého uhlí ve spalovacích procesech pro výrobu elektřiny a tepla na území ČR”, studie COŽP Univerzity Karlovy pro Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2015. https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/53560/61109/636769/priloha002.pdf
(6) https://zpravy.aktualne.cz/domaci/limity-na-lomu-bilina-se-prolomi-u-csa-dal-plati-rozhodla-vl/r~ef5630aa764511e594170025900fea04/
(7) Ve variantě rozšíření těžby na dolu Bílina a pokračující těžby na dolu ČSA do roku 2022 se externality šplhají až na astronomických 599 miliard korun.
Viz tabulku 56, Kvantifikace environmentálních a zdravotních dopadů (externích nákladů) z povrchové těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi v těžebních lokalitách velkolomů Bílina a ČSA a využití vydobytého hnědého uhlí ve spalovacích procesech pro výrobu elektřiny a tepla na území ČR”, studie COŽP Univerzity Karlovy pro Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2015. https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/53560/61109/636769/priloha002.pdf