„Zatímco v médiích na sebe krajský úřad a ministerstvo životního prostředí svalují vinu, ve skutečnosti obě instituce spolupracují na tom, aby nebezpečné kaly z Ostravska mohly v poklidu prolétnout komínem čížkovické cementárny, a pokračují tak ve šlendriánu, který likvidaci kalů provází od samého počátku. Kraj i ministerstvo mohly dát zapravdu našemu odvolání proti nezákonnému rozhodnutí, které celý problém způsobilo. Ale toto odvolání alibisticky smetl ze stolu nejprve kraj a nyní i chomutovský odbor výkonu státní správy ministerstva životního prostředí,“ uvedl Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR.(3)
„Považujeme rozhodnutí ministerstva životního prostředí za velmi nebezpečný precedens do budoucna. Obáváme se toho, že by firma Geosan mohla na Mostecko navážet i další nebezpečné kaly z Ostravska nebo dokonce nebezpečné odpady ze zahraničí. Desetitisíce tun nebezpečných kalů byly totiž údajně „nově objeveny“ v ropných lagunách chemičky Ostrama. Podobné množství bylo vyvezeno do Polska, které nyní požaduje jejich navrácení do Česka, a my se obáváme, aby se náš region nestal obětním beránkem,“ uvedl Ing. Miroslav Otcovský ze sdružení Kořeny. (4)
„Od ministerstva životního prostředí jsme očekávali, že bude bdít nad tím, aby se při rozhodování o ostravských kalech dodržely podmínky mezinárodní Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách a nařízení Evropského parlamentu a Rady, které ji promítá do evropského práva. Kaly z lagun Ostramo podle opakovaných měření obsahují polychlorované bifenyly a dá se předpokládat, že i dioxiny (5). Koncentrace těchto látek v kalech je značně proměnlivá a nelze se proto řídit jen měřením materiálu například z jedné z lagun. To podle nás ministerstvo ignorovalo,“ řekl RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.
„Nyní prosazovaný postup porušuje základní principy evropské politiky v oblasti životního prostředí obecně a odpadové politiky zvláště. Z nebezpečných odpadů se vytváří údajný „výrobek“ jejich naředěním, je porušován princip předběžné opatrnosti a dálkovým transportem odpadů pak také princip blízkosti. Ministerstvo životního prostředí by mělo zasáhnout, celý proces zastavit a zajistit, aby se starý problém Ostravska neřešil na úkor životního prostředí severních Čech. Ministerstvo by mělo řádně posoudit dostupné technologie (6), které jsou modernější a šetrnější pro lidské zdraví a životní prostředí, než je pálení odpadů v cementárně,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik.
Kontakty:
Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR,
e-mail: 
, tel.: 7š4620843
Lucie Jakešová, tisková mluvčí Greenpeace ČR,
, tel.: 603 443 140
Ing. Miroslav Otcovský, o. s. Kořeny,
e-mail: 
, tel.: 777 205 704
MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika, e-mail: 
, tel. 777 75 75 11
RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika,
e-mail: 
, tel. 603 582 984
Poznámky pro editory:
(1) Státní zakázku na likvidaci ostravských lagun ve výši 2,6 miliardy korun získala firma Geosan, která původně plánovala kaly z ostravských lagun spalovat v polských elektrárnách. Polská inspekce životního prostředí ovšem materiál prohlásila za nebezpečný odpad a Geosan tak přišel pro ostravské kaly o odbyt. Tím firmě vyvstala velká komplikace: do konce roku 2011 se totiž dle původní zakázky musí kalů zbavit a odtěžení kalů dokončit. Ačkoli v Česku existuje celá řada mnohem bližších skládek nebezpečného odpadu, rozhodla se firma Geosan vozit kaly přes celou republiku právě na litvínovskou skládku Celio a spalovat je v čížkovické cementárně na Litoměřicku.
(2) Krajský úřad obě odvolání svévolně označil za nepřípustná a v rozporu se zákonem znemožnil ostatním účastníkům řízení, aby se k nim mohli vyjádřit.
(3) Greenpeace požaduje zajištění likvidace ostravských kalů šetrnější technologií pro lidské zdraví a životní prostředí, nežli je spalování. Greenpeace podalo odvolání proti povolení Ústeckého kraje s dovozem a skladováním nebezpečného odpadu z ostravských ropných lagun dne 9. listopadu 2011. (Text odvolání na vyžádání k dispozici.) Greenpeace dále vyzvalo Českou inspekci životního prostředí k zastavení nezákonného transportu ostravských kalů a jejich skladování na území Ústeckého kraje. Viz TZ Greenpeace z 9. 11. 2011: http://www.greenpeace.org/czech/cz/press/ostravske-kaly/
(4) Sdružení Kořeny podalo odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraj dne 3. listopadu 2011 (Text odvolání zájemcům k dispozici na vyžádání.)
(5) Dioxiny je zažitý název pro dvě skupiny celkem 210 chemických látek – polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. 17 z nich se považuje za nejvíce toxické a na základě jejich stanovení se vypočítává tzv. toxický ekvivalent (TEQ). Tyto látky, které vznikají jako vedlejší nezamýšlené produkty například v chemickém průmyslu či ve spalovacích procesech reguluje Stockholmská úmluva tak, že stanovuje podmínky k minimalizaci jejich úniků do životního prostředí a stejně jako pro ostatní látky stanovuje rovněž podmínky pro nakládání s odpady, které je obsahují. Jde o látky nebezpečné již ve velice nízkých koncentracích – řádově 10-12 g/g.
(6) Pro likvidaci kalů s obsahem PCB a dalších persistentních organických je z pohledu ochrany životního prostředí i lidského zdraví vhodnější likvidace moderními nespalovacích technologií, ke kterým patří například BCD (zásaditý katalytický rozklad - Base Catalysed Decomposition) anebo GPCR (chemická redukce v plynné fázi - Gas Phase Chemical Reduction), u nichž je menší pravděpodobnost vzniku dioxinů a které mohou ošetřit vyčištění odpadů daleko flexibilněji než spalovny anebo cementárny. Je u nich také snadnější kontrolovat kvalitu výstupů.