Čistší vzduch a příprava na změny klimatu. Absurdní by byla podpora uhelných elektráren

Zítra projedná vláda Akční plán pro “uhelné kraje”

Tisková zpráva - 3 září, 2018
Směsice dobrých řešení pro zlepšení kvality ovzduší či přípravu na změny klimatu a nebezpečných nápadů na výstavbu spaloven či absurdní dotování uhelných elektráren, tak vypadá podle Hnutí DUHA, Greenpeace a Centra pro dopravu a energetiku druhý Akční plán Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje (Restart) [1]. Zítra jej projedná vláda. Jedním z velkých nedostatků Akčního plánu je i nedostatečné zapojení veřejnosti do jeho přípravy.
Je také nepochopitelné, že horké téma adaptací na změnu klimatu nepatří mezi priority. Přitom právě řešení smrkové kalamity (Moravskoslezský kraj je jeden z nejpostiženějších v ČR) a rozsáhlého sucha opakovaně označují politici (například ministři Richard Brabec a Miroslav Toman) za své priority.


Hlavní přínosy druhého Akčního plánu:
  • Navrhuje pokračovat v kotlíkových dotacích po vyčerpání současného balíku peněz z evropských fondů, rozšířit je i na výměnu starých kamen a zpřístupnit chudým domácnostem.
  • Vyzývá k obnově lesů v odpovídající druhové skladbě. Podporuje zpracování plánů adaptace měst na změnu klimatu (například zvyšování podílu zeleně či využívání dešťové vody). Nezařazuje však adaptace mezi priority.
  • Počítá s plněním limitů pro znečištění ovzduší z uhelných elektráren a tepláren a výrazným zvýšením recyklace komunálních odpadů.
Hlavní negativa druhého Akčního plánu:
  • Navrhuje finanční podporu pro uhelné elektrárny a teplárny, aby splnily limity pro znečištění ovzduší.
  • Počítá s výstavbou nepotřebných a plýtvavých spaloven, které by ohrozily růst recyklace.
  • Nepodařilo se do přípravy adekvátně zapojit místní obyvatele a obyvatelky.
Ekologické organizace dále podrobně komentují nejdůležitější body druhého Akčního plánu z hlediska ochrany a zlepšování životního prostředí.

Výměna starých uhelných kotlů a kamen
Pokračování kotlíkových dotací po vyčerpání současného balíku peněz z fondů EU, jejich rozšíření i na výměnu starých kamen a zpřístupnění chudým domácnostem [2] ekologické organizace samy dlouhodobě prosazují. Napomůže to výraznému zlepšení kvality ovzduší v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji. Postrádají však regulace uhelného vytápění, které jsou nutným doprovodem dotací, zejména další omezování či zpoplatnění spalování hnědého uhlí. To škodí ovzduší i v tom nejmodernějším kotli.

Nižší znečištění z uhelných elektráren a tepláren (jejich dotováním?!)
Akční plán považuje za jednu z priorit plnění limitů pro znečištění ovzduší z velkých spalovacích zdrojů [3]. Avšak zcela absurdní je, že by vláda měla napomoci vytvoření  finanční podporu pro uhelné elektrárny a teplárny, aby těchto limitů dosáhly [4]. Zatímco už není možné financovat nové uhelné kotle domácnostem, takto by se  dotovaly uhelné technologie firmám, navíc do provozů, které jsou často vysoce ziskové. Přitom na rozdíl od domácností, které musí v roce 2022 bez výjimky splnit emisní limity (v praxi tedy vyměnit nejstarší kotle na pevná paliva za modernější), uhelné elektrárny a teplárny mohou z nových limitů platných od roku 2021 získat výjimku a fungovat dál. 

Vláda by tedy měla v první řadě zakázat (či alespoň omezit platnost) vydávání výjimek a donutit zejména uhelné elektrárny snížit znečištění zákonem, ne dotacemi. Zatím toto řešení odmítala.  Hnutí ANO má hlavní podíl na jarním odmítnutí kompromisního návrhu Pirátů k novele zákona o ovzduší, který by právě tento problém řešil [5]. Dotace pro uhelné elektrárny by byly navíc v příkrém rozporu se Státní energetickou koncepcí ČR, která požaduje útlum uhelných elektráren (stejně jako uhelných kotlů v domácnostech) a směřuje uhlí primárně do účinných tepláren [6]. 
 
Příprava krajů na změny klimatu
Akční plán obsahuje některá řešení pro adaptaci na změnu klimatu. Vyzývá k obnově lesů v přirozené druhové skladbě a podporuje zpracování plánů adaptace měst na změnu klimatu. Jde například o zvyšování podílu zeleně, využívání dešťové vody, zelené fasády, odstraňování nepropustných ploch na veřejných prostranstvích, vhodnou regeneraci brownfields. Mimo lesy a města však Akční plán opomíjí zadržování vody v krajině či ochranu půdy před erozí. Tato část plánu však nepatří mezi priority na tento ani příští rok. Vzhledem k rozsáhlému suchu a rychlému šíření smrkové kalamity v lesích - kdy právě Moravskoslezský kraj je jedním z nejvíce postižených - jde o velmi nekoncepční přístup.

Přepálené plány na spalování odpadů
Akční plán má velké rozpory v hospodaření s odpady. Počítá s výrazným růstem recyklace dle prognózy Plánu odpadového hospodářství ČR, ale také s výrazně vyšším spalováním směsných komunálních odpadů. Ekologické organizace opakovaně a důrazně varují, že ČR nemůže stavět nové velké kapacity na spalování odpadů, protože musí do roku 2035 zajistit  65% míru recyklace podle nového evropského Balíčku pro cirkulární ekonomiku, a spalovny rozvoji recyklace brání.

Zapojení lidí bez lidí
Programu Restart se navíc stále nedaří zapojit veřejnost. Budoucnost krajů by měla být v rukou místních obyvatel a konkrétní potřeby by tak měly vycházet především od nich. Program Restart zapojuje veřejnost pouze online formulářem, kam mohou lidé zapsat své návrhy. Toto řešení považujeme za velmi nešťastné a zcela nedostatečné. Návrhy by měly projít veřejnou diskusí s argumenty a návrhy musí vyhovovat veřejnosti i pracovním skupinám, které na nich budou dále pracovat. Bez toho nelze očekávat kvalitní řešení a spokojené obyvatele. 
Vytvořit participativní proces na území tří krajů je náročný úkol, je to však stěžejní pro reflektování potřeb a názorů lidí a získání jejích přízně. Online formulář je v tomto ohledu kontraproduktivní. Správný participativní proces je navíc podmínkou pro využití evropských fondů a zapojení do Uhelné platformy Evropské komise [7].

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: 

“Vítáme rozšíření kotlíkových dotací i na kamna a jejich zpřístupnění chudším domácnostem. Shoduje se to s tím, co prosazuje i Hnutí DUHA. Každá mince však  musí mít dvě strany. V akčním plánu chybí omezení či zpoplatnění spalování hnědého uhlí, které škodí i v tom nejmodernějším kotli. Naopak zcela přebývá důraz na výrazný nárůst spalování odpadů. Ten by ohrozil plány státu na zvýšení recyklace odpadů, která má přednost. Zarážející je, že adaptace území na změnu klimatu nepatří mezi priority pl��nu. Je jen málo urgentnějších problémů než řešit katastrofální sucho a rozsáhlé hynutí lesů, přičemž zrovna Moravskoslezský kraj je jeden z nejzasaženějších.”


Dan Heuer, projektový koordinátor z Centra pro dopravu a energetiku, řekl:

“Program Restart navrhuje řešení nejen pro hospodářskou, ale i sociální a environmentální problematiku. Tento přístup má velký potenciál přinést do regionů změnu. Avšak aby získal program legitimitu a důvěru místních, musí do své činnosti efektivněji zapojit veřejnost. Vyvaruje se tak škodlivým projektům i pozdější kritice. Pro využívání evropských fondů nebo zapojení do mezinárodních platforem je to navíc nezbytný předpoklad.”  

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, řekl:

“Program Restart si klade za cíl pomoci chudším regionům, tedy těm, na nichž zanechala jizvy desítky let trvající těžba uhlí. Je proto absurdní, aby místo investic do chytrých řešení a inovací a do průmyslových odvětví budoucnosti prohnal peníze komíny zastaralých uhelných elektráren, zvlášť pokud si rekonstrukce a účinnější filtry mohou koupit firmy samy. Problémy Ústeckého, Karlovarského či Moravskoslezského kraje nevyřeší další těžba a spalování uhlí.”

Kontakty:
Dan Heuer, projektový koordinátor, Centrum pro dopravu a energetiku, 772 728 692,  
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, 723 559 495,  
Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, 

Poznámky:
[1] Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, zkráceně také Restart, je vládní program ke zlepšení situace  v tzv. hospodářsky postižených krajích. Program vydává každý rok aktualizovaný akční plán s návrhy, které mají diverzifikovat ekonomiku a řešit také sociální a environmentální problematiku. Komentář ekologických organizací k vytvoření programu je dostupný zde: http://www.hnutiduha.cz/aktualne/ustecky-kraj-se-definitivne-odkloni-od-uhli

[2] Prioritně podporovaná řešení:
-    Pokračovat ve finanční podpoře výměny starých kotlů v domácnostech a navrhnout motivaci pro sociálně slabší skupiny obyvatel (různé formy nástrojů včetně dostatečné informační kampaně).  Rozšířit podporu na zdroje vytápění a objekty, u kterých nebyla dosud podpora možná, s cílem snížit emise znečišťujících látek z tohoto sektoru.

[3] Mezi prioritní oblasti zájmu v oblasti ochrany ovzduší patří:
-    aplikace nejlepší dostupné techniky (tzv. BAT) u průmyslových a velkých energetických zdrojů znečišťování ovzduší. 

[4] Prioritně podporovaná řešení:
-    Nastavit finanční podporu pro provozovatele imisně významných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a urychlit tak využití nejlepších běžně dostupných technických řešení a nejlepších dostupných technik uvedených v závěrech o BAT. Důraz se klade na dosahování emisních koncentrací v dolní polovině intervalu spojeného s nejlepšími dostupnými technikami, v souladu s pravidly veřejné podpory.  
[5] http://hnutiduha.cz/aktualne/vetsina-poslancu-dala-prednost-uhelne-lobby-pred-zdravim-energetickou-politikou-statu

[6] Státní energetická koncepce České republiky, kapitola 4.3 Strategické priority energetiky ČR, https://www.mpo.cz/dokument158059.html
 
[7] Takzvanou “Platformu pro uhelné regiony procházející transformací” založiala loni Evropská komise k podpoře oblastí, které se vzdalují od ekonomiky závislé na fosilních palivech. Platforma propojuje instituce, organizace a další subjekty podílející se na rozvoji a zprostředkovává výměnu zkušeností mezi jednotlivými stranami a oblastmi. V nich se připravují a provádějí dlouhodobé projekty a strategie pro zlepšení místní environmentální, sociální a ekonomické situace. Platforma chce pomoci i s přerozdělováním evropských fondů, což je spojeno s povinností zapojit do procesů veřejnost.