O Prunéřovu stále ještě není rozhodnuto, přičemž nejdůležitější fáze povolovacího procesu probíhá právě nyní. Ve hře je, zda ČEZ v rozporu se zákonem získá povolení ke stavbě nových a zbytečných bloků elektrárny na dalších 25 let. ČEZ totiž při modernizaci v Prunéřově nechce použít nejlepší dostupnou technologii (BAT) pro nová zařízení, jak požaduje legislativa ČR i EU.
Elektřinu z Prunéřova přitom nepotřebujeme – posledních 10 let vyváží Česká republika každoročně více než dvojnásobek jeho roční produkce. Pro zdraví obyvatel severních Čech i energetickou bezpečnost České republiky by bylo nejlepší Prunéřov a nedaleké Počerady úplně uzavřít. (3)
Greenpeace při této příležitosti vyzvali hejtmanku Ústeckého kraje, aby kraj jako účastník řízení o integrovaném povolení (4) požadoval odstavení elektrárny v roce 2015, a předali jí petici „Nechceme šrot v Prunéřově!“, v níž svůj nesouhlas s ČEZem prosazovanou „modernizací“ Prunéřova vyjádřilo na 3 500 lidí z Chomutova a okolí. Dalších 235 občanů z celé republiky zaslalo svůj nesouhlasný názor na stavbu elektrárny krajskému úřadu přímo do právě probíhajícího řízení o vydání integrovaného povolení.
Vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský dnes upozornil: „Bohužel to zatím vypadá, že krajští radní tančí tak, jak ČEZ píská. V roce 2009 se sice na necelých 24 hodin odvážili požadovat použití nejlepší dostupné technologie, ale lobbisté ČEZu nějak dokázali, že svůj názor přes noc odvolali. Nyní dokonce vedení vyjádřilo s projektem oficiální souhlas.“ (5)
Jana Pravdová z Chomutova, která se podílela na vzniku petice a dnešní akce se zúčastní, doplnila: „Hejtmanka Vaňhová a její kolegové mají teď patrně poslední příležitost svůj nezájem o ochranu ovzduší a zdraví svých voličů napravit. Prunéřov je přitom největším zdrojem znečištění ovzduší na území kraje i v České republiky a nyní se rozhoduje o prodloužení jeho provozu do doby, kdy dnešní třicátníci půjdou do důchodu.“
Ekologický právní servis rozporuje proces povolování nových prunéřovských bloků již od roku 2008. Jeho právník Jiří Nezhyba uvádí: „ČEZ se nechová zodpovědně. Technologie, kterou chce pro Prunéřov použít, není dostatečně účinná. Argumenty, které ČEZ uvádí pro tuto polovičatou modernizaci, byly opakovaně vyvráceny. Aby toho nebylo málo, ČEZ se nechová ani hospodárně, když prosazuje pro Prunéřov řešení, které by bylo ve výsledku až o 10 miliard korun dražší, než kdyby postupoval v souladu s požadavky české i EU legislativy.“ (6)
Poznámky pro editory:
(1) Řízení o vydání integrovaného povolení je z hlediska ochrany životního prostředí a veřejného zdraví vůbec tím nejdůležitějším povolovacím procesem. Právě v tomto řízení by totiž měl ČEZ prokázat, že Prunéřov splňuje požadavky na nejlepší dostupné technologie. Ty však z hlediska energetické účinnosti nesplňuje. V integrovaném povolení se také stanovují závazné podmínky provozu elektrárny, která bude po dalších přinejmenším čtvrtstoletí negativně ovlivňovat své široké okolí. Na ústním jednání v rámci řízení proto 10. května 2011 místní lidé i organizace spolu s Greenpeace a Ekologickým právním servisem vznesli závažné připomínky k záměru ČEZu, a vyzvali krajský úřad, aby povolení nevydal. Na jednání se probíraly námitky nejen od zúčastněných organizací, ale také od 235 občanů z celé České republiky, kteří vyjádřili se záměrem nesouhlas na základě jeho technických nedostatků a ekologických dopadů. Více informací viz: http://www.pohodacez.cz/press/stovky-lidi-zadaji-krajsky-urad-aby-nedovolil-cezu-v-prunerove-porusit-zakon-138
(2) ČEZ chystá v Prunéřově postavit 3 nové bloky hnědouhelné elektrárny namísto dosluhujících a spalovat v nich hnědé uhlí nejméně dalších 25 let. Plánuje při tom použít nedostatečně účinnou technologii na úrovni 80. let minulého století, a tedy nejen plýtvat uhlím, ale vypouštět do ovzduší zbytečně více emisí oxidu uhličitého a zdraví škodlivých látek. V případech, jako je tento, by měla být ochrana obyvatel a přírody nadřazena nad zisky z výroby a vývozu energie.
Současná úroveň poznání a vývoje technologií nám umožňuje stále efektivněji a levněji získávat energii ze zdrojů, které neubývají, nešpiní, neničí krajinu těžbou ani neohrožují zdraví lidí. Budovat špinavé hnědouhelné elektrárny spalující nekvalitní hnědé uhlí technologií minulého století proto považujeme za krátkozraké a zbytečné. Více informací o záměru společnosti ČEZ v Prunéřově na www.pohodaCEZ.cz.
(3) Takto ušetřen�� uhlí by stačilo s rezervou pokrýt provoz všech českých tepláren, které se potýkají s nedostatkem paliva. Teplárny přitom využívají energii obsaženou v palivu až s dvojnásobně vyšší účinností, než tzv. kondenzační elektrárny ČEZu. V roce 2009 dosáhl čistý vývoz (saldo vývozu) elektřiny z ČR 13.643 GWh, tedy 18 % z čisté tuzemské výroby energie. Elektrárna Prunéřov vyrobila ve stejném roce vyrobila elektrárna Prunéřov 6.634 GWh.Uhlí ušetřené v Prunéřově by nešlo kvůli jeho nízké kvalitě poskytnout přímo teplárnám. Mohlo by však nahradit vysoce kvalitní teplárenské uhlí, které pálí jiné elektrárny ČEZ, a uvolnit jej tak pro potřeby tepláren.
(4) Kraj v integrovaném řízení vystupuje ve dvou rolích. V tzv. přenesené působnosti úředníci kraje o žádosti autoritativně rozhodují. V rámci výkonu tzv. samostatné působnosti se ale může k projektu vyjádřit i politické vedení kraje a v řízení jako běžný účastník hájit zájmy svých občanů.
(5) V roce 2009 rada Ústeckého kraje během 24 hodin změnila svůj názor na rozšíření elektrárny Prunéřov. Greenpeace považuje podobný veletoč za podezřelý a domnívá se, že je projevem vazeb ČEZ na některé z krajských politiků. Na změně postoje kraje se podle informací Greenpeace nejaktivněji podílel šéf severočeských sociálních demokratů a životní partner hejtmanky Vaňhové Petr Benda.
2. prosince 2009 na svém řádném zasedání schválili krajští radní usnesení, ve kterém vyjádřili nesouhlas s návrhem na rozšíření elektrárny Prunéřov podle aktuálního plánu společnosti ČEZ. Vyjádření měl kraj uplatnit v rámci probíhajícího posuzování vlivů elektrárny na životní prostředí, tzv. EIA (viz usnesení č. 25/33R/2009 z 33. schůze Rady Ústeckého kraje, v němž nesouhlasí s vydáním souhlasného stanoviska pro záměr „Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II 3 x 250 MWe“).
3. prosince 2009 ráno však bylo všechno jinak. Během 24 hodin byla svolána mimořádná schůze Rady, která předchozí usnesení zrušila (viz usnesení č. 3/34R/2009 z 34. schůze Rady Ústeckého kraje). Pro podrobnosti o veletoči krajských radních viz článek Deníku Referendum „Ústecký kraj neodmítne Prunéřov. Otočil kvůli dotaci?“
V rámci právě probíhajícího řízení o integrovaném povolení vydala Rada se záměrem souhlasné stanovisko (viz usnesení rady č 31/74R/2011 ze 74. schůze Rady ústeckého kraje).
(6) Podrobné argumenty vyvracející názory ČEZ, lze nalézt zde na webových stránkách společné kampaně EPS, Greenpeace a místního sdružení Chomutov pod pokličkou ČEZu.
Na ekonomickou nevýhodnost prosazovaného řešení pro Prunéřov poukazuje analýza společnosti Cityplan. Viz tisková zpráva EPS z 14. 9. 2010 „ČEZ špatnou technologií v Prunéřově vyhodí oknem 10 miliard“.
V této souvislosti pak není bez zajímavosti, že podle údajů Mezinárodní energetické agentury staví ČEZ vůbec nejdražší hnědouhelné elektrárny ze zemí OECD. Viz tiskovou zprávu EPS z 27. října 2010.
Kontakty:
Lucie Jakešová, tisková mluvčí Greenpeace ČR
e-mail: 
, tel.: 603 443 140
Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR (t.č. na jeřábu)
e-mail: 
, tel: 734 620 844
Jiří Nezhyba, právník Ekologického právního servisu
e-mail: 
, tel: 775 154 073