Greenpeace ČR - Novinky

Za svobodu slova! Podpořte i vy turecké demonstranty

Jana Pravdová — Sat, 08 Jun 2013 09:58:00 +0200

V Turecku to vře. V posledních několika dnech zde povstaly stovky tisíc lidí a požadovaly právo na svobodu slova a projevu. Co začalo jako místní protest proti zničení parku Gezi, jednoho z posledních veřejných prostranství se zelení v Istanbulu, se změnilo v celonárodní hnutí proti stále více autoritářské vládě.

Kancelář Greenpeace v Istanbulu je v těsném sousedství náměstí Taksim, kde se minulý víkend odehrály některé nejhorší projevy policejního násilí. Naši kolegové a dobrovolníci udržují kancelář už od minulého pátku otevřenou 24 hodin denně, aby zajistili lékařskou pomoc zraněným demonstrantům, pomohli uklidit město a podporovali demonstranty a obyvatele Taksimu.

Proto pořádají naši dobrovolníci v Praze a v Brně v neděli akci.

Cílem akce bude se společně vyfotit s transparentem na podporu těch, kteří v Turecku protestují za svá občanská práva jako např. svoboda slova

Příští víkend je v plánu promítat tyto fotografie z celého světa v parku Gezi na náměstí Taksim!

Praha – náměstí Jana Palacha, 14 hodin (Facebook Praha)

Brno – náměstí Svobody, 13 hodin (Facebook Brno)

Pokud nemůžete dorazit osobně, i tak se můžete zapojit:

1) Stáhněte si bublinu, vytiskněte a vystřihněte

2) Vyfoťte se

3) Fotku pošlete na jana.pravdova@greenpeace.org a to nejpozději do čtvrtka 13.června 2013

Greenpeace k současné povodňové situaci

David Murphy — Wed, 05 Jun 2013 07:48:00 +0200

Kvůli mohutným povodním, které zasáhly Českou republiku, jsme se rozhodli dočasně omezit naše průběžné aktivity v kampaních a soustředit veškerou svou kapacitu na pomoc v postižených oblastech. Momentálně připravujeme potřebné vybavení a týmy dobrovolníků, abychom byli schopni v rámci možností pomoci tam, kde bude potřeba.

Disponujeme nutným vybavením, know-how i dobrovolníky, kteří jsou ochotní pomáhat. Proto nebylo rozhodování, zda se zapojit do úklidových prací nijak složité, pomůžeme rádi. Ale jsme mezinárodní ekologická organizace a naší povinností je upozornit na příčiny opakovaných živelných pohrom, které v posledních letech tak často sužují Českou republiku. A také nabídnout řešení a požadovat nápravu tohoto stavu po zodpovědných institucích. Nejsme izolovaným ostrůvkem a časté povodně nejsou pouhá náhoda. Globální klimatické trendy se nám prostě nevyhýbají, i když se snažíme předstírat, že neexistují.

Podívejme se na fakta. Přestože média v poslední době soustředila svou pozornost na tři největší povodňové katastrofy, Česká republika byla v uplynulých 15 letech zasažena rozsáhlými záplavami mnohokrát (1997, 1998, 2000, 2002, 2009, 2010). Povodně si vyžádaly celkem 81 obětí. Finanční škody způsobené letošní „velkou vodou“ ještě nebyly vyčísleny, předchozí záplavy nás, daňové poplatníky, ale stály cca 120 000 000 000 korun.

Oblast České republiky historicky nikdy nebyla přírodními katastrofami ohrožovaná tolik, jako v současné době. Nyní naše území mnohem častěji trápí záplavy, nestandardně vysoké teploty i extrémní bouře. Je na čase, abychom začali vážně hovořit o změně klimatu. Bohužel, mezi politickými činiteli a subjekty, přímo odpovědnými za klimatické změny je těžké hledat partnery k dialogu. Aktuální ekonomické zájmy mocných bývají přednější než dlouhodobá práce na „zelených“ řešeních, přestože ta by ve výsledku mohla uspořit státu obrovské sumy.

Pro Greenpeace je ochrana klimatu prioritou, stejně jako prosazování praktických opatření, která se snaží dopady klimatických změn zmírnit. Musíme volat k odpovědnosti politiky této země, kteří změnu klimatu alibisticky popírají. Není možné se tvářit, že neexistuje souvislost mezi současným stavem klimatu a naším chováním – ať už v oblasti (ne)udržitelného zemědělství, výroby a spotřeby energie, průmyslu atd.

Pomozme nyní všem, kdo byli zasaženi povodní. A potom pomozme sami sobě sílu a četnost dalších povodní zmírnit. Protože pokud nic neuděláme, nic se nezmění. Každý druhý rok budeme se strachem sledovat povodňová zpravodajství, evakuovat tisíce lidí, přicházet o životy a majetek a nahrazovat miliardové škody.

Výstava o drancování oceánů „Bráníme naše oceány“ v Praze

rrogner — Fri, 31 May 2013 13:40:00 +0200

Konec plundrování oceánů evropskou flotilou průmyslových rybářů je na obzoru. Po dvouletém vyjednávání se Evropský parlament a Rada včera dohodly na základním znění reformy Společné rybářské politiky EU (SRP). Společně s finišem jednání vrcholí i čtyřletá celosvětová kampaň Greenpeace za udržitelnou rybářskou politiku, a to také v České republice. Dnes od rána například probíhá na náměstí Jiřího z Poděbrad (Praha 3) venkovní výstava s názvem „Bráníme naše oceány.

Reforma má zastavit nadměrný rybolov, obnovit zdecimované populace komerčně lovených ryb a přesměrovat dotace v řádech miliard eur z průmyslového destruktivního rybolovu na podporu udržitelného lovu a chovu ryb. Včerejší dohoda je velkým krokem k naplnění tohoto cíle.

„Několik desetiletí devastace evropských lovišť a decimovaní rybích populací je třeba co nejdříve zastavit, jinak nebude ohrožena jen budoucnost ryb, ale i rybolovu jako takového,“ říká Jan Freidinger z Greenpeace a doplňuje: „Proto včerejší dohodu vítáme, přestože je pro nás zklamáním, že Rada zablokovala stanovení termínů pro obnovu rybích populaci.“

Tři čtvrtiny populací komerčně lovených ryb jsou v současnosti přeloveny nebo zdecimovány. Stav velkých druhů ryb se snížil o 90 % a některé se dostaly na pokraj vyhynutí. Evropská rybářská flotila je 2-3 krát větší než současné zdroje ryb.

Tento neudržitelný stav přibližuje také výstava „Bráníme naše oceány“, která bude v pátek do 18 hodin a v sobotu do 15 hodin probíhat na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Součástí výstavy je i infomační centrum, kde je k dispozici nové vydání průvodce šetrným nákupem ryb a mořských plodů „Není ryba jako ryba“.

Kanadská agenda podporující těžbu ropy hrozí, že zničí Arktidu

rrogner — Tue, 28 May 2013 08:00:00 +0200

Ve stejnou chvíli, kdy Kanada oficiálně přebrala předsednictví Arktické rady, Greenpeace poslalo přímou zprávu delegacím na schůzce ministrů ve švédském městě Kiruna. Zároveň zveřejnilo mezinárodní online petici, která vyzývá Kanadu, aby kladla zájmy lidí a životního prostředí před zájmy ropných společností.

Arktická rada měla být fórem, které bude zajišťovat trvalou udržitelnost a ochranu životního prostředí v arktickém regionu, ale administrativa kanadského premiéra Harpera naznačuje, že využije tohoto fóra k tomu, aby podporovala průmyslový rozvoj v Arktidě.

„Nezůstaneme mlčky přihlížet a nenecháme Harperovu administrativu využít následujících dvou let k tomu, aby posílila svou ničivou průmyslovou agendu v Arktické radě,“ řekla Christy Ferguson, arktická kampaniérka v Greenpeace Kanada. „Pokud má Harper v plánu udělat Arktidě totéž, co udělal Kanadě, každý, kdo se zajímá o budoucnost této křehké oblasti, by měl být zděšený.“

Na schůzce ministrů Arktické rady ve švédské Kiruně vyhlásila ministryně zdravotnictví Leona Aglukkaq kanadskou agendu na následující dvouleté předsednictví. V rozhovoru, který předcházel schůzce, prohlásila Aglukkaq a další kanadští představitelé, že průmysl by měl mít v Arktické radě větší slovo.

Tento směr, kterým se chce Kanada ubírat, byl potvrzen programem, který Aglukkaq předložila ve Švédsku a který zcela selhal v tom, že nezahrnoval jakoukoli podstatnou akci arktických států vedoucí k řešení klimatických změn nebo směřování k jakékoliv domluvě, jak se vyhnout ropným únikům. Navzdory hlasitému volání po aktivnějším přístupu ze strany pracovních skupin Rady, vědců a mnoha ministrů, kteří se schůzky zúčastnili, zasedání skončilo bez jakýchkoli plánů, které by vedly k vytvoření mezinárodních smluv na regulaci emisí černého uhlíku nebo k zastavení arktické ropné horečky.

„Nedostatečnost plánů vedoucích k ochraně prostředí, které byly na této schůzce předloženy, je alarmující. Zejména když se k tomu přidají prohlášení kanadských představitelů o tom, že průmysl potřebuje více příležitostí k tomu, aby mohl do budoucnosti Arktidy hovořit,“ řekla Ferguson. „Rozhodnutí o tom, co je pro tento region bezpečné a trvale udržitelné, by nemělo být učiněno společnostmi, které jsou odhodlané získat profit z jeho destrukce. Arktická rada by měla být fórem usilujícím o ochranu před environmentálními katastrofami, jako jsou úniky ropy, a fórem bojujícím proti klimatickým změnám – neměla by jim to naopak ulehčovat."

V průběhu minulého týdne účastníci paralelně probíhající konference všech arktických původních obyvatel, kterou spolupořádalo Greenpeace a ruský výbor Zachraňme Pečoru (Save the Pechora Committee), podepsali společné prohlášení na odpor proti těžbě ropy v Arktidě. Signatáři tohoto prohlášení se stali také dva trvalí účastníci Arktické rady – Rada arktických Atabasků a RAIPON, a dále národ Dene, První národ Atabasků Chipewyan, Shromáždění prvních národů v severozápadních teritoriích a Rada mladých Sámského parlamentu ve Švédsku.

„Minulý týden se původní obyvatelé z celé Arktidy dožadovali svých dědičných práv, aby mohli promluvit a odmítli trvale neudržitelný rozvoj v Arktidě,“ řekla Kiera Kolson, aktivní arktická kampaniérka Greenpeace a členka národu Dene. „Leona Aglukkaq nehovoří za všechny lidi Severu – zejména ne tedy, kdy protlačuje destruktivní průmyslový vývoj v oblasti, která je již nyní narušena klimatickými změnami.“

V Ottavě přivedli dobrovolníci Greenpeace ledního medvěda v životní velikosti na Parliament Hill a drželi cedule s nápisy: „Harpere: Těžba v Arktidě = Ropné úniky“ a „Kanado: Neznič i Arktidu“, na kterých srovnávali možnost environmentální katastrofy v Arktidě s toxickou realitou dehtových písků v Albertě.

Greenpeace věří, že v průběhu následujících dvou let musí Arktická rada předložit konkrétní výsledky ochrany životního prostředí a lidí, kteří na něm závisí, a to tím, že:

bude souhlasit s vývojem nových, závazných, obecných standardů, které se budou vztahovat na těžbu ropy a plynu mimo pobřeží, a to včetně zákazu těžby ropy v Arktidě, protože není možné dosáhnout toho, že bude únik ropy vyloučen preventivními opatřeními, ani toho, aby bylo možné následky úniku ropy odstranit.

podnikne novou okamžitou akci vedoucí k redukci emisí skleníkových plynů v Arktických státech, včetně, ale nikoli výhradně, akcí vedoucích ke snížení emisí černého uhlíku.

podnikne kroky vedoucí k vytvoření mořských rezervací, včetně podpory založení světové chráněné oblasti v centrálním Severním ledovém oceánu, v rámci vylepšeného plánu na ochranu arktické biodiverzity.

otevřeně formuluje rizika hrozící v důsledku trvale neudržitelného průmyslového rybolovu.

posílí účast původních obyvatel zajištěním jejich přednostního, naprostého, informovaného souhlasu ve všech rozhodováních Arktické rady a vyvine pracovní plán k zabezpečení transparentnosti a participace, který pomůže tyto výsledky zajistit.

Greenpeace usiluje o vyhlášení mezinárodně chráněné oblasti v neobydleném okolí severního pólu – oblasti, která by byla právně chráněná proti všem formám průmyslového rozvoje ve velkém měřítku, jako je těžba ropy nebo průmyslový rybolov. Více než 3 miliony lidí z celého světa již vyjádřily svou podporu Greenpeace kampani Zachraňme Arktidu (Save the Arctic).

Greenpeace si váží původních obyvatel a podporuje úplnou implementaci „Deklarace OSN o právech původních obyvatel“ jako nedílné součásti procesu rozvoje ekologicky a sociálně udržitelné společnosti se spravedlivými příjmy pro všechny. Greenpeace podporuje práva původních obyvatel na provádění tradičních aktivit jako je rybaření, lov, lov do pastí a shromažďování se na jejich tradičních územích.“

Statoil chce těžit ropu v ruské Arktidě

rrogner — Thu, 02 May 2013 08:28:00 +0200

Norská ropná společnost Statoil má v plánu uzavřít dohodu s ruskou těžební společností Rosněfť, aby získala přístup k arktické ropě v Barentsově moři.

V Norsku musí Statoil dodržovat velmi přísné zákony, které regulují těžbu ropy. Tato země si totiž svá moře udržuje čistá a nedovoluje těžit ropu v ledem pokrytých vodách.

Ovšem v Rusku platí jiná pravidla. Neexistuje zde dostatečná legislativa, která by tuto oblast a původní obyvatele chránila.

Rosněfť je znám jako nejšpinavější ropná společnost světa, která zdevastovala rozsáhlé oblasti Sibiře. Nyní by rád začal těžit i v arktickém šelfu. Chybí mu k tomu však potřebné technologie a finanční zdroje, a proto hledá spojence mezi západními společnostmi.

Této dohodě je třeba se postavit.

Přidejte se k naší petici „Arktida není na prodej!“, která apeluje na norského předsedu vlády, aby tomuto spojenectví zabránil.

Statoil musí dodržovat norské standardy všude tam, kde ropu těží.

Celosvětová akce I ♥ Arctic se blíží!

ljakesov — Wed, 17 Apr 2013 14:00:00 +0200

Již tento pátek a sobotu se bude na několika místech po celé České republice konat mezinárodní akce „I ♥ Arctic“. Přijďte se podívat nebo se přímo zúčastněte! Akce jsou naplánovány celkem na 11 místech, k pěti z nich se můžete i přidat.

V pátek

na plzeňském Náměstí republiky od 16:30 hodin,

v Českých Budějovicích na louce u VŠ koleje K3, Studentská 15 od 14 hodin a

ve Frenštátu pod Radhoštěm na louce u těžebních věží OKD od 10 hodin.

V sobotu proběhnou dvě akce, a to

v Zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem v rámci oslav dne Země od 10 hodin

v Praze na Nákladovém nádraží Žižkov od 17 hodin v cíli Velké jarní cyklojízdy, kterou pořádá iniciativa Auto*Mat. Její start je v sobotu v 15 hodin na náměstí Jiřího z Poděbrad. Pojeďte taky!

Zobrazit místo I ♥ Arctic na větší mapě

A to není vše – aktivity v arktické kampani pokračují i poté!

29. dubna začne v Praze letošní Arctic Tour 2013, kterou si nenechá ujít ani lední medvědice Paula. Její patronkou při putování po ČR bude herečka Klára Issová. Setkat se s ní budete moci v 8 městech.

29. dubna - Praha
30. dubna - Brno
1. května - Olomouc
2. května - Hradec
3. května - Praha (NGO market)
6. května - Plzeň
7. a 8. května - České Budějovice
9. května - Liberec
10. května - Ústí nad Labem

Průběh Arctic Tour 2013 můžete sledovat na našich stránkách.

Chcete se zapojit? Přihlašte se jako dobrovolník a pojeďte s námi.

Hledáme dobrovolníky, kteří nám v jednotlivých městech pomohou se:
- sbíráním podpisů na ochranu Arktidy
- stavbou a provozem stánku
- ubytováním

Více informací najdete na speciální stránce věnované Arctic Tour.

Expedice Greenpeace na severní pól začala

rrogner — Tue, 09 Apr 2013 11:13:00 +0200

Tuto neděli započala dlouho očekávaná expedice na severní pól. Šestnáctičlenný tým, jehož součástí jsou i čtyři odvážní polární ambasadoři, se vydal na náročnou pouť přes zamrzlý Severní ledový oceán. Opustili teplo a bezpečí polární základny Barneo a na lyžích se vydali vstříc třeskutým mrazům a neustálému světlu arktického dne.

Čtyři mladí arktičtí velvyslanci, kteří chtějí jménem všeho živého na Zemi prohlásit Arktidu za chráněné území, pocházejí ze všech koutů světa. Ezra Miller je ze Spojených států, Kiera Kolson z Kanady, Renny Bijoux ze Seychel a Josefina Skerk ze Švédska.

Příští pondělí (pokud počasí dovolí) se u severního pólu setkají s několika členy Arktické rady a s jejím předsedou Gustafem Lindem, který je v současné chvíli členem jiné expedice mířící k severnímu pólu. Mladí ambasadoři tak budou mít možnost podělit se s ním o své obavy o budoucnost Arktidy.

Cílem polární expedice je uložit na mořské dno speciální kapsli se jmény 2,7 milionů arktických obránců. Toto nezničitelné a netoxické pouzdro bude ležet na mořském dně až do roku 2050, kdy bude znovu vyjmuto. Je proto velmi důležité, aby byla uložená data čitelná i v budoucnu. Nejvhodnějším řešením se nakonec ukázala speciální high-tech nanotechnologie, s jejíž pomocí se jména arktických obránců vypálila laserem do skleněných tabulek. Na první pohled vypadají mikroskopická jména téměř 3 milionů lidí jako krásná dekorace, pod mikroskopem jsou však jasně vidět.

Uvnitř kapsle ve tvaru koule je osm samostatných kazet. Ve dvou z nich jsou skleněné tabulky se jmény, ve třetím je ilustrace zobrazující ústup mořského ledu v období 1979 až 2012. Ve čtvrté a páté kazetě je text deklarace na ochranu Arktidy, v šesté jsou jména všech 16 členů týmu Aurora. V sedmé kazetě je pak uložený mikroskop, kterým se jména dají přečíst, a USB paměť, na které jsou jména všech arktických obránců pro jistotu uložena ve 4500 PDF souborech. V osmé kazetě spočívá saténová Vlajka pro budoucnost, jejíž titanové dvojče je umístěno na vrcholku kapsle. Uvnitř koule je vakuum.

Koule je vyrobena ze speciálního skla, které působením většího tlaku ještě dále tvrdne. Celou ji obepíná titanový pásek, do kterého jsou vyryta slova Save the Arctic (Zachraňme Arktidu) a citát spisovatelky Arundhati Roy: „Jiný svět není pouze možný, již se k nám blíží. Za tichého dne už slyším jeho dech.“

Při každém pohledu na sever přejme našim polárníkům na jejich daleké a obtížné pouti hodně zdaru a štěstí. Doufejme, že spolu s našimi jmény sem umístí i naději pro příští generace a pro celou naši planetu.

Gratulujeme! Vlajka Kristýnky z Bystrého pojede na severní pól!

Lucie Jakešová — Fri, 15 Mar 2013 15:18:00 +0100

Návrh vlajky budoucnosti od desetileté Kristýnky z Bystrého ve východních Čechách se dostal do nejužšího výběru 18 nejlepších v mezinárodní soutěži „Vlajka pro budoucnost“. Znamená to, že její vlajka začátkem dubna pojede s arktickou expedicí Greenpeace na severní pól. Nebude sice tou, která poputuje s arktickým svitkem na mořské dno, ale probojovat se v tak velké konkurenci do finále a zajistit si symbolickou cestu do Arktidy, je obrovský úspěch.

Když se Kristýnka tuhle fantastickou novinku dozvěděla, byla skutečně nadšená:

"Nemohla jsem uvěřit zprávě, že moje vlajka poputuje na severní pól. Jsem velice šťastná a všichni moji kamarádi ze školy mají také velkou radost.

Moc mě trápí, že lidé ničí naši planetu. Dospělí lidé jsou tak nezodpovědní, ale mnoho dětí chápe, že lidstvo nemůže z přírody jen nekonečně brát. Věřím, že konečně dostaneme rozum. Arktida je krásná a my nemáme právo devastovat ji pro svůj prospěch.

Vlajku jsem namalovala, abych nestála se založenýma rukama, chci vyjádřit svůj názor, připojit se k dobré věci. Přeji expedici hodně štěstí! Budu vás nadále sledovat a podporovat.“

K čemu Vlajka pro budoucnost?

Letos v dubnu umístí Greenpeace na severním pólu v rámci arktické expedice na mořské dno speciální pouzdro s Arktickým digitálním svitkem, kde je přes 2,5 milionu jmen lidí, kteří se přidali ke kampani za ochranu Arktidy před ropnými společnostmi a destruktivním rybolovem. Zapojit se můžete i Vy na www.savethearctic.org!

Ovšem takové jedinečné místo přeci musí být označeno vlajkou. A to ne jen tak obyčejnou vlajkou…

Rozhodli jsme se proto spolu se skautským hnutím vyhlásit celosvětovou soutěž pro mladé lidi. Chtěli jsme vlajku, která bude symbolem mezinárodní spolupráce a všech lidí na celém světě.

Mezi 18 nejlepšími

Dnes porota v čele se slavnou módní návrhářkou Vivienne Westwoodovou vybrala z 18 finalistů vítězný návrh. V posledním kole byly kromě té Kristýnčiny české ještě vlajky ze Švédska, Malajsie, Jižní Arfiky, Indie, Lotyšska, Itálie, Řecka, Kolumbie, Kanady, Singapuru, Anglie, Velsu, Německa, Japonska, Ruska a Nového Zélandu.

„Tvořivost mladých lidí je jedním z nejmocnějších nástrojů, které pro vybudování lepšího světa máme. Vítězná Vlajka pro budoucnost je úžasným znázorněním míru, naděje a celosvětového společenství a jsem hrdá, že pojede na severní pól.“

Vítězkou soutěže se stala 13 letá Sarah z Malajsie, na základě jejíhož návrhu bude vyrobena vlajka, kterou odveze polární expedice na severní pól a ve skleněném pouzdru ji umístí 4 km pod led, spolu s milióny podpisů obránců Arktidy, kteří podepsali petici na její ochranu.

Vivienne Westwood narozená 8. Dubna 1941 jako Vivienne Isabelle Swire ve městě Glossop v britském hrabství Derbyshire. S módními návrhy začala v roce 1971 s jejím tehdejším partnerem Malcolmem McLaren v době, kdy Londýn udával kulturní trendy.

Na konci 70. let již byla Vivienne Westwoodová považována za symbol britské avantgardy a punkového hnutí. V současné době je Vivienne Westwoodová jako jedna z nejvlivnějších módních návrhářů na světě uznávána sama o sobě jako globální značka. Své modely předvádí po celém světě včetně Paříže, Milána a Londýna.

Svých přehlídek využívá k tomu, aby hovořila o kultuře a politice, zejména o naléhavé potřebě přijmout potřebná opatření proti globálním změnám klimatu.

Podívejte se na vítězný návrh i návrhy ostatních finalistů

Skvělá zpráva: Shell letos nebude těžit ropu v Arktidě!

ljakesov — Thu, 28 Feb 2013 10:48:00 +0100

V roce 2013 nebudou v arktických vodách Čukotského a Beaufortova moře probíhat žádné ropné vrty. Společnost Royal Dutch Shell totiž oznámila, že místo ropných vrtů plánovaných na letošní léto u pobřeží Aljašky si dá „pauzu“, aby se připravila na těžbu později.

Je to skvělá zpráva nejen pro Arktidu. Oznámení, že Shell letos nebude v Arktidě vrtat, je první správné rozhodnutí v rámci jeho arktického vrtného programu.

Vzhledem k tomu, že firma musela své poškozené vrtné lodi kvůli opravám odtáhnout do asijských doků, je zřejmé, že nemůže pokračovat ve svých plánech.

Boj záchranu Arktidy ale ještě rozhodně není u konce. V následujících dnech, týdnech a měsících zaměříme všechny své síly na to, aby bylo dobrých zpráv ještě víc.

Arktické snahy Shellu provází dlouhý seznam nehod a incidentů, které byly jen kousek od pohromy. V současné době americká vláda obnovila prověření arktického projektu společnosti Shell kvůli porušení porušení ekologických a bezpečnostních předpisů. Prezident Obama a jeho administrativa dali těžbě v Arktidě šanci a Shell prokázal, že to není možné.

Pošlete zprávu prezidentu Obamovi!

Greenpeace apeluje na prezidenta Obamu, aby Shellu neudělil povolení k arktickým vrtům. Pomozte nám v tom i Vy! Napište prezidentu Obamovi!

Těžba ropy v Arktidě je spojena s nepředvídatelnými riziky. V loňském roce Greenpeace opakovaně proti zahájení průzkumných vrtů v této oblasti protestovalo. Pod požadavek za vyhlášení Arktidy mezinárodně chráněnou oblastí a zákaz těžby a průmyslového rybolovu v arktických vodách na stránce www.savethearctic.org přidalo svůj hlas již přes 2,7 milionů lidí z celého světa, z České republiky pak přes 20 000.

Původně plánovala společnost Shell zahájit průzkumné vrty již v létě 2012. Nakonec směla firma provést pouze povrchový vrt, který nezasahoval do ložiska, protože kvůli nesplnění bezpečnostních předpisů nedostala povolení od amerických úřadů.

Co můžete udělat:

Napište prezidentu Obamovi, aby zakázal těžbu v Arktidě jednou pro vždy:

Přidejte svůj hlas za mezinárodní ochranu Arktidy na savethearctic.org!

Podpořte kampaň Greenpeace za záchranu Arktidy finančně. Více informací najdete zde.

Žofínské fórum: Energetická koncepce ČR

rrogner — Mon, 18 Feb 2013 14:28:00 +0100

Právě se koná 144. Žofínské fórum na téma „Udržitelný rozvoj a jeho strategické cíle, domácí a evropský surovinový potenciál“. Účastní se ho i Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR. Sledujte jeho průběžné komentáře.

Úspěch! Asia Pulp & Paper přestane devastovat indonéské pralesy

ljakesov — Tue, 05 Feb 2013 15:57:00 +0100

Největší asijský výrobce papíru Asia Pulp & Paper (APP) přestane s okamžitou platností kácet zbývající indonéské pralesy. Společnost APP dnes představila svou novou „Politiku ochrany pralesa“, která, pokud bude opravdu naplněna, může předznamenat konec dlouhodobé devastaci deštného pralesa.

Přimět APP k tomuto důležitému kroku stálo pořádnou dávku úsilí. Přes tři roky jsme tento koncern vyzývali, aby přestal vzácné oblasti devastovat. Během této doby se nám podařilo přesvědčit řadu firem – mj. Adidas, MontBlanc, Mattel nebo Tchibo – aby od firmy devastující indonéské pralesy přestaly odebírat papír. Toho bychom ale rozhodně nedosáhli bez lidí z celého světa, kteří pomohli přesvědčit desítky světoznámých značek, aby s APP ukončily smlouvu.

Ubývání zákazníků dostalo APP pod velký tlak. Jasně se ukázalo, že jednotlivé firmy mají v ruce klíč, jak ukončit celosvětové odlesňování, pokud ukončí své obchodní vztahy s výrobci, kteří způsobují devastaci pralesů. Společnost APP pochopila, že jen zvýšení rozpočtu na vylepšování image nestačí. Svůj vliv měl téměř určitě také závazek, který v roce 2011 představila sesterská společnost APP, firma Golden Agri Resources (GAR). S naplňováním svého slibu, že nebude odlesňovat, začala získávat zpět své zákazníky a napravila svou poškozenou reputaci.

Začátek proměny

Dnešek byl pro pralesní kampaň Greenpeace a všechny, kteří se na ní podílejí, skutečně průlomový – koncern APP vyhlásil okamžité moratorium na další kácení pralesa a celou škálu opatření, která zastaví její účast na odlesňování.

V uplynulých měsících vedlo Greenpeace s APP intenzivní dialog, v němž se vyjasňovaly detaily závazku. Do podmínek byly mj. zahrnuty i velmi důležité rašelinné lesy, které jsou významné pro světové klima, protože rašelinná půda (mocná až 18 metrů) zadržuje obrovské množství uhlíku. Navíc chce APP přijmout opatření vedoucí k jinému způsobu obhospodařování již vykácených rašelinných lesů, který zajistí minimalizaci emisí skleníkových plynů. Prvním krokem je zákaz budování infrastruktury, jako jsou např. odvodňovací kanály.

Novou politiku ochrany pralesa, kterou APP přijalo, samozřejmě vítáme. Je skvělou zprávou pro ohrožené orangutany a poslední tygry sumaterské. Pouhé závazky ale pochopitelně nestačí. Budeme velmi bedlivě sledovat, jestli APP své sliby naplňuje.

Věříme, že se jedná o začátek proměny. Nesmíme však zapomínat, že jde o proměnu, která měla nastat již před mnoha roky. Faktem totiž zůstává, že za posledních několik let vykácela společnost APP každoročně desítky tisíc hektarů.

APP je největším výrobcem papíru a celulózy v Asii a jedním z největších na světě. Z Indonésie a Číny vyváží do celého světa papír na obaly, časopisový, kopírovací či toaletní papír. Ve spádové oblasti jeho celulózek v Indonésii se nacházejí poslední útočiště tygra sumaterského, slona sumaterského a orangutana. Velké části těchto deštných pralesů APP v posledních letech vykácela a přeměnila v akátové plantáže.

Greenpeace se, prozatím, rozhodlo svou kampaň proti APP pozastavit. Budeme průběžně vyhodnocovat pokroky, které APP učiní, a v případě potřeby naše aktivity znovu obnovíme. Pokud APP dosáhne svých deklarovaných cílů, bude to opravdu významný milník v naší kampani za záchranu indonéských deštných pralesů. Vyšle to důležitý signál dalším firmám v papírenském průmyslu, jako je třeba společnost APRIL, které jsme dnes napsali .

Teď závisí jen na APP, jestli dokáže převést sliby v činy.

Podívejte se, jak probíhala kampaň proti APP v čase.

Arktická dohoda proti ropným katastrofám: jedna velká katastrofa

rrogner — Tue, 05 Feb 2013 09:48:00 +0100

V květnu 2013 chce Arktická rada schválit závaznou mezinárodní dohodu popisující opatření v případě ropné havárie v Arktidě. Avšak detaily plánované smlouvy, které unikly na veřejnost, jasně ukazují, že Arktická rada selhala.

Vágní formulace a nekonkrétní doporučení nezajišťují v případě havárie dostatečnou ochranu pro citlivý arktický ekosystém.

Z návrhu znění, který Greenpeace získalo, vyplývá, že výsledkem téměř dvouletého jednání arktických států je neúčinná smlouva s neadekvátními opatřeními a nedostatkem účinných sankcí. Předložená dohoda pro případ ropné katastrofy je tak spíš sama jednou velkou katastrofou.

Nikde se například nestanovuje, jakým způsobem se při havárii zabrání největším škodám. Vágním jazykem jsou zde pouze jednotlivé země požádány, aby při úniku ropy přijaly “náležitá opatření”, ale již se neurčuje jejich minimální úroveň. Dokument dále vykazuje řadu významných opomenutí, např. projednání závazků těžařů – pokud by k ropné havárii opravdu došlo, neměly by ropné společnosti, které ji způsobily, žádné konkrétní závazky ani povinnosti.

Je Arktická rada¹⁾ schopna ochránit křehký polární region v případě, že dojde k nejhoršímu? Tímto dokumentem rozhodně přílišnou důvěru nevzbuzuje. Navzdory slibům, že se jedná o první právně závaznou dohodu tohoto druhu, není schopna popsat ani základní havarijní vybavení, metody pro zastavení úniku ropy z vrtů nebo čištění zamořených oblastí. A ani nevede k odpovědnosti ropných společností za dopady svých chyb – nestanovuje žádné podmínky, které by zajišťovaly jejich odpovídající kapacitu v případě ropné havárie. I přes celosvětovou pozornost není Arktická rada v současné době podrobena pečlivému dohledu.

Tato dohoda chce po Kanadě, Dánsku, Grónsku a Faerských ostrovech, Islandu, Norsku, Rusku, Švédsku a USA tak málo, že je v podstatě úplně zbytečná.

Nabízí se rovněž otázka, v jaké míře se na tvorbě návrhu této dohody podílely samy ropné společnosti. Z fotografií na Flickru Arktické rady je patrné, že zástupci ropného průmyslu se účastnili pracovních skupin i závěrečné schůzky, kde byl dokument dokončován.

Nedávná nehoda vrtné lodi Kulluk společnosti Shell, která se v lednu 2013 během bouře utrhla a najela na mělčinu u pobřeží Aljašky, jasně ukázala, že těžba ropy v Arktidě nemůže být bezpečná. Ještě žádné ropné společnosti se nikdy nepodařilo dokázat, že umí zlikvidovat ropnou skvrnu na ledu. Tato dohoda nenabízí žádné řešení, jak zastavit a vyčistit havárii typu Deepwater Horizon.

Greenpeace požaduje vyhlášení světové rezervace v Arktidě. Jen takovým způsobem bude možné ochránit tuto jedinečnou a křehkou oblast před těžbou ropy či jiným průmyslovým využíváním a uchovat ji i pro příští generace.

Přidejte i Vy svůj hlas za ochranu Arktidy!

¹⁾ Arktická rada byla ustavena Otawskou deklarací v roce 1996 jako mezivládní fórum. Mezi její hlavní úkoly by mělo patřit zajištění spolupráce a koordinace arktických států se zapojením původních obyvatel pro potřeby arktických témat s hlavním důrazem na udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí v Arktidě.

Členské státy Arktické rady jsou: Kanada, Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Rusko, Švédsko a USA. Dalšími stálými členy jsou organizace sdružující původní obyvatele jako například: Arctic Athabascan council (AAC), Aleut International Association (AIA) , Russian Arctic Indigenous Peoples of the North (RAIPON)…

Vyzvěte české europoslance k ochraně oceánů!

ljakesov — Thu, 31 Jan 2013 08:34:00 +0100

6. února bude Evropský parlament hlasovat o reformě Společné rybářské politiky EU. Spolurozhodovat o ní budou i čeští europoslanci. Napište jim osobní zprávu, v níž je požádáte, aby využili této jedinečné příležitosti a ukončili nadměrný rybolov.

Vyzvěte je, aby podpořili návrh zprávy Ulrike Rodust a navrhované změny k rybářské politice EU. Kvůli oceánům, rybám a mořským živočichům, rybářům a všem občanům Evropské unie, kteří na destruktivní rybolov doplácejí ze svých daní.

Rozmanitost mořského života a ekosystémů je důležitá i pro nás a pro budoucnost naší planety. Nadměrný rybolov však likviduje mořský ekosystém a ohrožuje životaschopnost komunit, které jsou na něm závislé.

Populace ryb v evropských lovištích jsou na tom ještě hůře než jinde: 47 % atlantických a 90 % středomořských populací ryb jsou klasifikovány jako přelovené. Přestože se síla evropské rybářské flotily zvětšila, Evropa ztratila za poslední dekádu okolo 30 % rybářských pracovních pozic. Kvůli přelovení vlastních vod je stále víc závislá na dovozu, akvakulturách a cizích lovištích.

Budoucnost rybích populací v rukou europoslanců

Ještě ale není pozdě! Probíhající příprava reformy Společné rybářské politiky je první velkou příležitostí Evropského parlamentu se spolupodílet na pravidlech rybolovu v EU. V prosinci loňského roku Výbor EP pro rybolov učinil významný krok pro ukončení nadměrného rybolovu. Přijal silný a velmi dobře připravený soubor reformních návrhů, který může napravit stávající neudržitelnou politiku Evropské unie v oblasti rybolovu.

Zapojte se!

Vyzvěte české europoslance, aby podpořili návrh Výboru pro rybářství na reformu Společné rybářské politiky! Ten přináší dlouhodobý prospěch jak evropským občanům, tak i rybářům a mořským ekosystémům.

Požádejte je, aby podpořili reformu Společné rybářské politiky, která:

ukončí do roku 2015 nadměrný rybolov a přinese posun směrem k udržitelné rybářské praxi

uplatní přístup předběžné opatrnosti a řízení rybolovu založeného na ekosystémech

zvýhodní ty, kteří loví ryby trvale udržitelným způsobem

používá veřejné zdroje na řešení problému a ne na podporu nadměrného rybolovu

Podrobnější argumenty pro europoslance k hlasování o Společné rybářské politice najdete ZDE.

Jak na to?

1) Vyberte si europoslance či europoslankyně (z tabulky níže), jimž chcete zprávu odeslat.

2) Zformulujte osobní zprávu s výzvou, aby podpořili návrh Výboru pro rybářství na reformu Společné rybářské politiky. Využít můžete i podrobnější argumenty zpracované zde.

3) Přidejte také adresu Greenpeace (greenpeace@ecn.cz) do SKRYTÉ KOPIE. Budeme tak vědět, kolik lidí europoslancům skutečně napsalo.

4) Nezapomeňte na předmět zprávy - krátký a výstižný

UPOZORNĚNÍ: Nechceme europoslance spamovat! Jsme ale přesvědčeni, že má smysl jim poslat milý osobní vzkaz. Prosíme Vás, odešlete text, který si sami zformulujete a v němž je požádáte, aby využili této jedinečné příležitosti a ukončili nadměrný rybolov.

Poslanec	E-mail	Zvolený za kraj
Vladimír Remek	vladimir.remek@europarl.europa.eu	Jihočeský kraj
Miloslav Ransdorf	miloslav.ransdorf@europarl.europa.eu	Středočeský kraj
Jiří Maštálka	jiri.mastalka@europarl.europa.eu	Západočeský kraj
Jaromír Kohlíček	jaromir.kohlicek@europarl.europa.eu	Ústecký kraj
Edvard Kožušník	edvard.kozusnik@europarl.europa.eu	Liberecký kraj
Milan Cabrnoch	milan.cabrnoch@europarl.europa.eu	Středočeský kraj
Jan Zahradil	Jan.Zahradil@europarl.europa.eu	Praha
Ivo Strejček	ivo.strejcek@europarl.europa.eu	Vysočina
Hynek Fajmon	hynek.fajmon@europarl.europa.eu	Středočeský kraj
Evžen Tošenovský	evzen.tosenovsky@europarl.europa.eu	Moravskoslezský kraj
Andrea Češková	andrea.ceskova@europarl.europa.eu	Praha
Oldřich Vlasák	oldrich.vlasak@europarl.europa.eu	Královéhradecký kraj
Miroslav Ouzký	miroslav.ouzky@europarl.europa.eu	Ústecký kraj
Jan Březina	jan.brezina@europarl.europa.eu	Vysočina
Zuzana Roithová	zuzana.roithova@europarl.europa.eu	Praha
Libor Rouček	libor.roucek@europarl.europa.eu	Středočeský kraj
Vojtěch Mynář	vojtech.mynar@europarl.europa.eu	Moravskoslezský kraj
Pavel Poc	pavel.poc@europarl.europa.eu	Karlovarský kraj
Richard Falbr	richard.falbr@europarl.europa.eu	Ústecký kraj
Robert Dušek	robert.dusek@europarl.europa.eu	Liberecký kraj
Olga Sehnalová	olga.sehnalova@europarl.europa.eu	Zlínský kraj
Zuzana Brzobohatá	zuzana.brzobohata@europarl.europa.eu	Jihomoravský kraj

Silná reforma Společné rybářské politiky EU může zastavit drancování oceánů a nastavit udržitelný management, který zaručí dost ryb v sítích i pro budoucí generace.

Greenpeace se snaží udržet v reformě klíčová doporučení vědců a čelit tlaku průmyslové rybářské lobby, která reformu konstantně torpéduje. Chceme zajistit, že peníze půjdou jen na trvale udržitelný lov a chov ryb.

Bod, odkud není návratu

ljakesov — Tue, 29 Jan 2013 10:00:00 +0100

Ničivé bouře a ztracené životy, zničené domy, vlny veder a nebezpečné lesní požáry, prudce klesající teploty v zimě, sucha, záplavy a dokonce i sněhové bouře v poušti. Takové je naše současné počasí – není to žádná předpověď. Děje se to dnes. Teď. A bude to ještě horší, pokud budeme prodlužovat svou závislost na fosilních palivech. Způsobila totiž, že se nám vymkly z rukou emise oxidu uhličitého.

V roce 2011 dosáhly podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) emise CO₂ rekordní úrovně, protože jsme do atmosféry vypustili 31,6 gigatun skleníkových plynů, které způsobují globální změny klimatu. A může se to ještě zhoršit, protože se plánuje ještě mnohem víc emisí. Tedy, pokud s tím něco neuděláme…

Nová zpráva Greenpeace s názvem „Bod, odkud není návratu“ vypočítává, že 14 velkých uhelných, ropných a plynových projektů může vést do roku 2020 každoročně k přírůstku globálních emisí CO₂ o 3,6 gigatun. To představuje 20% nárůst oproti současné hladině a je to víc, než činí roční emise USA. Tak masivní nárůst emisí oxidu uhličitého by nasměroval svět k nárůstu teploty o 5 až 6 stupňů Celsia, což by na planetě Zemi způsobilo katastrofální změnu globálního klimatu.

Pokud se tak stane, budou extrémní jevy počasí, s nimiž se dnes potýkáme, naprosto běžné. Abychom zamezili nejhorším dopadům změn klimatu, je nutné udržet nárůst globální teploty pod úrovní 2 °C, což je i cíl OSN.

Plány, které ohrožují naši budoucnost, spočívají v masivní těžbě uhlí v Austrálii, Číně, USA a v Indonésii, v rozvoji plánů na těžbu ropy z kanadských ropných písků, v Arktidě či Brazílii a v nové produkci zemního plynu v Kaspickém moři a v USA. Firmy jako Shell, BHP Billion, Peabody, Enbridge, Gazprom, Cairn Energy, Petrobras nebo BP z klimatických změn profitují.

Existují alternativy

Ecofys, konzultační společnost pro oblast čisté energie, která Greenpeace s vypracováním zprávy pomáhala, ukazuje, že máme 75% šanci klimatickému chaosu zabránit, pokud maximální hodnoty emisí brzy klesnou a objem vypuštěného CO₂ ročně klesne o 5%.

Pokud zastavíme těchto 14 špinavých energetických projektů, a tím i novém emise oxidu uhličitého, ušetříme celou třetinu emisí, které je nutné snížit, chceme-li odvrátit hrozící klimatický šok.

Podívejte se na fotografie

Elektrárna Prunéřov - největší zdroj CO₂ v ČR. Ve světě se spaluje příliš mnoho uhlí, ropy a plynu. To je důvod, proč můžeme již brzy překročit hranici, za níž se nám už nepodaří odvrátit katastrofální dopady změn klimatu.

pro zvětšení klikěte zde

Největší rozšiřování špinavé energie do roku 2020. Přesto průmysl tlačí na dokončení 14 obřích projektů založených na uhlí, ropě nebo zemním plynu, které tak v blízké době přidají dalších 20% k emisím, které již nyní způsobují klimatické změny.

©Ross Beckley/Image Focus Australia

Ohnivá stěna. Lidé trpí dopady klimatických změn již dnes. Svět se už nyní ohřál téměř o jeden stupeň Celsia.

Následky hurikánu Sandy. Klimatické změny již nyní enormně mění naše počasí. Lidé kvůli jejich důsledkům trpí a umírají. Zkáza je ohromná. Vlády slíbily, že budou brát změny klimatu v potaz. Místo toho ale ignorují varování vědců a tyto projekty povolují, nebo k nim dokonce i vybízejí.

©Liza Udilova

Jaroslavl, Rusko. Některé oblasti v Rusku jsou mimořádně chladné. Projevy počasí začínají být extrémní.

©tlr3automaton

Zasněžený Jeruzalém. V lednu 2013 se zahalil Jeruzalém sněhovou pokrývkou.

Povrchový uhelný důl v centrálním Mongolsku. Čína, kde je již nyní nevídaná úroveň smogu, má v plánu během několika následujících let navýšit svou produkci uhlí o 20 %. Úroveň CO₂ se tak prudce vzroste.

Povrchový uhelný důl v australském Collinsville. Navzdory klimatickým změnám, které způsobují vážné vlny vedra, chce Austrálie zdvojnásobit vývoz uhlí.

Australské překladiště uhlí v přístavu Hay Point. Hlavním odbytištěm bude Čína a Indie, kde již nyní znečištěné ovzduší předčasně zabíjí stovky tisíc lidí.

Velký bariérový útes ze vzduchu. Vývozem uhlí může Austrálie zničit Velký bariérový útes, který je součástí světového přírodního dědictví.

Doly podél řeky Powder River ve Wyomingu. Spojené státy americké, druhý největší producent CO₂, mají v plánu prudce navýšit vývoz uhlí do Asie, což povede ke zvýšenému uvolňování emisí i dopadům na zdraví tamních lidí.

Uhelný důl v centrálním Kalimantanu v Indonésii. Aby mohla Indonésie vytěžit víc uhlí, povolí zničení rozsáhlých oblastí divočiny v oblasti Kalimantan na ostrově Borneo.

Vrtná plošina Kulluk společnosti Shell při pohledu z ostrova Kodiak. V křehkém prostředí Arktidy může brzy začít ropná horečka. Velké společnosti, jako je Shell, chtějí využít ubývání mořského ledu, které způsobují klimatické změny, a vydrancovat tuto nádhernou a jedinečnou oblast.

Lední medvěd v Arktidě. Citlivá arktická divočina je kvůli rozvoji těžby ropy a plynu ve velkém ohrožení.

Ropné písky v Albertě. Kanada má v plánu ztrojnásobit produkci špinavé ropy z ropných písků a způsobit tak obrovský nárůst emisí CO₂. Kvůli přístupu k ropě již byly zdevastovány rozsáhlé oblasti divočiny.

Ústí řeky v Pralese velkého medvěda. Kvůli otevírání nových trhů (zejména v Asii) je naplánována stavba více než 1 000 km dlouhého potrubí. To povede převážně divočinou, napříč Skalistými horami a skrz velkolepý Prales velkého medvěda na západním pobřeží Britské Kolumbie.

Bílý medvěd baribal v Pralese velkého medvěda. Tomuto křehkému kanadskému deštnému pralesu hrozí nebezpečí.

Delfíni v Brazílii. Brazílie plánuje povolit těžbu ropy těsně u svého pobřeží, která bude ohrožovat delfíny, velryby a další živočišné druhy.

Elektrárna Xuanwei v Číně. Smutnou ironií je fakt, že ve skutečnosti nepotřebujeme spalovat uhlí, ropu ani plyn. Nepotřebujeme víc špinavých zdrojů, aby ekonomiky našich států běžely hladce.

Elektrárna Dafeng v Číně. Čistá a bezpečná energie z obnovitelných zdrojů v kombinaci s jejím účinnějším využíváním stačí k pokrytí našich energetických potřeb na této planetě a účinnější využívání energie. Můžeme se vyhnout klimatickému chaosu, který by kvůli těmto 14 projektům na uhlí, ropu a zemní plyn vznikl.

Nová zpráva Greenpeace, Point of No Return, ukazuje, že projekty, jako jsou tyto, jsou cestou ke klimatickému choasu.

Zpráva: "Point of No Return"

Zpráva Point of No Return odhaluje pokrytectví světových vlád. Ty na jednu stranu slíbily, že udrží nárůst globální teploty pod 2°C. Ale zároveň propagují projekty, které povedou k nárůstu globální teploty o více než 3,5 °C či 4 °C , a pravděpodobně dokonce 6 °C. Děsivá budoucnost...

Stáhněte si zprávu Point of No Return (v AJ) [PDF]

Aktivisté Greenpeace zablokovali čerpací stanici Shellu v Davosu

rrogner — Fri, 25 Jan 2013 11:43:00 +0100

Dnes ráno v 9.15 zablokovalo 25 aktivistů z celé Evropy čerpací stanici Shell v blízkosti konání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu na protest proti této společnosti a jejich arktickému programu těžby ropy v Arktidě u břehů Aljašky. Aktivisté z Německa, Švýcarska, Francie a Itálie se přivázali řetězy k benzinovým čerpadlům, které odstavili z provozu.

Ředitel Greenpeace International Kumi Naidoo, který na fóru také je, řekl: "Obrovské riziko, že Shell působí v Arktidě, je špatnou zprávou pro investory, pro zdejší životní prostředí i pro samotné klima. Během těžební sezóny na Aljašce společnost prokázala nade vší pochybnost, že nemůže fungovat bezpečně. Shell nyní čelí sérii oficiálních dotazů a veřejné opozici, která vážně ohrožuje její pověst.“ „Je na všech ropných společnostech, aby si odpověděly na jednoduchou otázku: Stojí za to riskovat svoji globální reputaci?"

Výkonný ředitel Shellu Peter Voser je také v Davosu, kde byla jeho společnost včera hlasy tisíců lidí oceněna cenou "Public Eye“ jako nejvíce neudržitelná firma na světě.

Greenpeace dnes požádalo WEF, aby zvážilo, zda destruktivní korporace, jako je Shell, by měly být v budoucnu do Davosu zvány. Zatímco arktický program Shellu pokračuje, Greenpeace věří, že Shell by na fórum pozvánku dostávat neměl.

Program těžby Shellu v Arktidě je v současné době předmětem přezkumu ze strany Obamovy administrativy po sérii nehod, které ukázaly obrovské riziko jejich podnikání na Aljašce. Poslední chyba bylo ztroskotání vrtné soupravy Kulluk poblíž ostrova Kodiak.

Greenpeace pokračuje v mezinárodní kampani za vytvoření chráněné oblasti kolem severního pólu a zákaz těžby ropy a průmyslového rybolovu ve vodách Arktidy. Více než 2,3 milionu lidí se už připojilo k petici na savethearctic.org, včetně známých osobností, jako jsou Paul McCartney, Sir Richard Branson a Penelope Cruz.

Připojte se i Vy!

Konec uhelného vyvlastňování

rrogner — Wed, 23 Jan 2013 08:35:00 +0100

Pokud žijete v Horním Jiřetíně, Černicích, Karviné nebo v kterémkoliv z desítek českých měst a obcí ležících v dobývacím prostoru, můžete nyní spát o dost klidněji.

Právě totiž nabyla účinnosti novela horního zákona, která z něj úplně a bez náhrady vypouští možnost vyvlastnění ve prospěch těžebních firem. Nečasova vláda tak po dvouletém zdráhání splnila svůj slib. Kamarádi v Jiřetíně a Litvínově mají co slavit. Vnucuje se ale samozřejmě otázka, jak dlouho to vydrží.

Ministr Kuba je bývalý anesteziolog a doktor záchranky.
Po oživování se mu zjevně stýská: v současnosti se totiž pilně pokouší o resuscitaci čerstvě zrušených paragrafů. Do připomínkového řízení poslal věcný záměr tzv. velké novely horního zákona, která vrací vyvlastňování zpět do hry. Nejde o doslovné opsání komunistických paragrafů, ale jejich výrazný facelift: brát lidem majetek už by mělo být možné pouze ve prospěch státu či státem ovládaných firem, za přiměřenou náhradu a pouze po předchozím souhlasu vlády.

Na první pohled to může znít docela sympaticky.

Zdá se totiž, že v Horním Jiřetíně, Černicích a v Karviné by mohli lidé i po Kubově novele zůstat v klidu: na zbourání jejich domů mají zálusk privátní firmy.

Ale katastrofický scénář by vypadal asi takto: Tykač pochopí, že se sám pod Horní Jiřetín nikdy nedostane. Udělá proto ČEZ nabídku - výměnu elektrárny Počerady za velkolom ČSA a několik miliard navrch.

Lom ČSA tak skončí v rukou Severočeských dolů, jejichž 100% vlastníkem je ČEZ - tedy státem kontrolovaná společnost, na kterou se omezení nevztahují. Stačilo by pak jen počkat na příští rudo-oranžovou vládu, která by odklepla zrušení limitů ve veřejném zájmu, a pro tisíce lidí žijících na uhlí bylo by vymalováno.

Z toho, že Kuba něco chce, ovšem nevyplývá, že to nakonec dostane. Od věcného záměru k prvnímu čtení ve sněmovně vede složitá cesta, která trvá i roky. První podstatná překážka číhala již v její první zatáčce.

Minulý pátek skončilo mezirezortní připomínkové řízení, ve kterém ke Kubovu návrhu vyjádřilo námitky hned několik jeho ministerstev. Ať už to dopadne jakkoliv, jen těžko to bude horší než v posledních 70 letech. Právě v roce 1943 totiž poprvé zavedla německá okupační správa do českého horního práva možnost vyvlastňovat obytné domy nebo továrny. Předtím, za první republiky i Rakouska-Uherska, bylo vlastnictví v zastavěných částech obcí pro těžaře nedotknutelné. Bude zajímavé sledovat, kterou z uvedených historických úprav se nakonec nechá inspirovat Kuba.

Autor: Jan Rovenský

Vyšlo v Hospodářských novinách 22.1. 2012

Rok 2013 – naděje pro světové oceány?

ljakesov — Tue, 22 Jan 2013 15:20:00 +0100

Tento rok má Evropa jedinečnou šanci zásadním způsobem přispět k odvrácení krize světových oceánů. Letos totiž máme poslední příležitost, jak účinně změnit systém, v němž funguje evropský rybářský průmysl.

Silná reforma Společné rybářské politiky EU může zastavit drancování oceánů a nastavit udržitelný management, který zaručí dost ryb v sítích i pro budoucí generace. Je to jedinečná příležitost, dát zdecimovaným populacím ryb příležitost se zotavit. Pokud ji promarníme, nebudeme za pár let už žádnou rybářskou politiku potřebovat, nebude co lovit.

Toto klíčové politické jednání bude mít zásadní vliv na budoucnost nejen evropských rybolovných oblastí. Evropská loviště se ocitla v hluboké krizi, protože velké rybářské lodě v nich téměř nic nenechaly. Plavidla předimenzované evropské flotily se nyní za svým úlovkem vydávají do mnohem vzdálenějších oblastí: k břehům těch nejchudších zemí, jako je západoafrické pobřeží či Indický oceán, kde berou živobytí drobným rybářům.

Vědci již dlouho upozorňují, že současný stav je naprosto alarmující a je třeba to změnit. V současné době totiž představuje evropský rybářský průmysl černou díru na peníze a všichni daňoví poplatníci EU (tedy i ti čeští) platí ze svých peněz destruktivní a neudržitelný rybolov, který prohlubuje stávající krizi světových oceánů.

Důležitá role České republiky

Do Prahy jsme proto v prosinci pozvali Dr. Katalin Rodics, docentku biologie, která koordinuje aktivity v Greenpeace v oblasti Společné rybářské politiky EU pro celou střední a východní Evropou, a domluvili setkání se zástupci českého ministerstva zemědělství. Na schůzce jsme jim pak vysvětlovali důvody, proč by měla Česká republika silnou reformu podporovat.

A když už jsme tu měli tak vzácného hosta, využili jsme této příležitosti a uspořádali o současné krizi oceánů a roli ČR v reformě Společné Rybářské politiky přednášku pro veřejnost.

Na první pohled se může zdát, že se rybářská politika EU České republiky nijak netýká, ale to rozhodně není pravda. Naše země má totiž při rozhodování stejně důležitý hlas jako přímořské státy. Navíc, silná reforma pro Českou republiku znamená jen výhody – může např. pomoci českým producentům ryb.

Na dobré cestě

V prosinci došlo k průlomovému rozhodnutí Výboru pro rybolov Evropského parlamentu, který posvětil klíčové body reformy Společné rybářské politiky. Ty pomohou zotavit přelovené populace ryb a zastaví jejich desetiletí trvající decimaci. Výbor souhlasil s cílem dosáhnout zotavení rybích populací na trvale udržitelnou úroveň. Již od roku 2015 by mělo být uplatňováno pravidlo tzv. maximálního udržitelného výnosu, tedy, že se daná populace nebude v důsledku odlovu zmenšovat. Zároveň uznal, že vzhledem ke stavu a velikosti lovených populací, je kapacita rybářské flotily nadbytečná, a navrhl opatření na její omezení. Nakonec podpořil opatření, které omezí objem nechtěných úlovků, tedy živočichů, kteří jsou mrtví či polomrtví vyhazováni zpět do moře jako odpad.

Již za několik málo dní se bude o návrhu, který schválil Výbor pro rybářství, hlasovat na plénu Evropského parlamentu. Je velká naděje, že bude potvrzen v nezměněné podobě. Potřeba bude však hlas europoslanců všech zemí, a proto jsme v kontaktu i s českými zástupci v Bruselu a vysvětlujeme jim důležitost tohoto rozhodování.

Rozhodnutí parlamentu může být zlomovým bodem znamenající konec drancování evropských moří. Ovšem jako obvykle, tak jednoduché to není. O reformě budou totiž ještě hlasovat ministři členských zemí, kteří mají v gesci rybářství. Za Českou republiku to bude ministr zemědělství Petr Bendl. Právě oni mohou být poslední překážkou obnovy rybích populací a ochrany oceánů pro příští generace.

Benetton ukázal svou "pravou barvu" a zavázal se k módě bez jedů

rrogner — Thu, 17 Jan 2013 09:28:00 +0100

Kultovní italská módní značka Benetton se včera zavázala odstranit veškeré nebezpečné chemické látky v celém globálním dodavatelském řetězci a výrobcích do roku 2020, a to v reakci na Greenpeace kampaň DETOX.

Jako součást svého závazku skupina Benetton plánuje zveřejnit data o jejich vypouštění od 30 svých globálních dodavatelů (včetně všech vlastních zařízení) do konce roku 2013 a publikovat informace pro lidi žijící v blízkosti výrobních závodů o tom, co je vypouštěno do životního prostředí.

Skupina Benetton se stává třináctou globální korporací, která se zavázala vyčistit svůj dodavatelský řetězec a produkty od té doby, co Greenpeace zahájila v roce 2011 kampaň DETOX, a devátou firmou poskytující konkrétní datum (konec roku 2015), kdy bude muset eliminovat všechny perfluorované sloučeniny (PFC) [1]. Závazek se bude vztahovat na všech 6.500 prodejen Benetton a na všechny značky v rámci skupiny Benetton, včetně Sisley a Playlife.

Přidá se firma Blažek k DETOXU?

I když se zdá, že trend sezóny DETOXikovat svou značku je jasný, do Česka se bohužel žhavé módní trendy dostávají se zpožděním. Proto Greenpeace začalo již na konci loňského ruku pomáhat české oděvní firmě Blažek zachytit nejnovější módní trendy.

Předali jsme jí informace o nebezpečných látkách, které jsme našli v jejich kolekcích a dali návod, jak na DETOX. Přeci jen jde o konzervativní značku a ze začátku o DETOXu nechtěli ani slyšet. Přesvědčili jsme je a ještě před Vánocemi Blažek představil novou environmentální politiku, která měla DETOXu jen náznaky a působila velmi usedle a nemoderně.

Naše rada byla jednoduchá - základ trendu jsou tři pilíře (princip předběžné opatrnosti, nulové emise nebezpečných látek, transparentnost), to vše doplněno o jasný časový rámec. Stačí se podívat na ostatní DETOXikované značky a jejich závazky, které jsou veřejně dostupné na našich webových stránkách.

Po Vánocích na nás čekalo milé překvapení - Blažek dal na naše rady a ve vylepšené environmentální politice se přihlásil k základním principům DETOXu. Ale ještě to není ono. DETOX trend má jasná pravidla, a ty Blažek zatím splňuje jen z části. Aby vše stihl a mohl svou jarní kolekci označit jako DETOX, nabídli jsme mu spolupráci Greenpeace korporátního teamu, který pomohl k módě bez jedů již třinácti společnostem.

Bude Blažek čtrnáctou?

1) Perfluorované chemikálie (PFC) jsou umělé chemické látky široce používané v průmyslu pro vlastnost odpuzující vodu a skvrny. V textilním průmyslu se používají pro vodě-odolné vlastnosti u textilních a kožených výrobků. PFC mohou způsobovat vývojové poruchy, poškozovat ledviny, narušovat hormonální systém a ovlivňovat imunitní systém.

8 důvodů, proč se nedá Shellu v Arktidě věřit

rrogner — Fri, 11 Jan 2013 09:00:00 +0100

Shell chce letos v létě vrtat v nedotčených arktických vodách u Aljašky, ale vypadá to, že tato ropná společnost nedokáže bezpečně operovat se svým zařízením ani mnohem jižněji. K dlouhé řadě průšvihů, které plány Shellu doprovázejí, se minulý týden přidalo další fiasko – ve větrné bouři ztratila společnost kontrolu nad jednou ze svých vrtných plošin.

Plošina, kterou Shell táhnul z Arktidy, se utrhla z lana v důsledku špatného počasí. Po opakovaných záchranných pokusech byla situace už příliš nebezpečná a společnost byla nucena nechat plošinu volně plout. Ta potom narazila na mělčinu poblíž ostrova Kodiak. Teprve po šesti dnech od ztroskotání byla plošina znovu vytažena na moře, ale nikdo netuší, jak velké je její poškození.

Jenže tento případ není prvním nezdarem, který komplikuje plány společnosti těžit v Arktidě ropu. Ve skutečnosti je důvodů, proč se nedá Shellu v Arktidě věřit, minimálně osm.

Tady jsou:

1. Shell netuší, kolik by likvidace úniku ropy stála

V březnu 2012 v reakci na dotaz britského parlamentního výboru pro environmentální audit přiznal Peter Velez, vedoucí krizového řízení v Arktidě, že Shell neposoudil náklady na likvidační práce v Arktidě, což pro akcionáře znamená možnost obrovské finanční ztráty.

2. Loď Shellu jménem Arctic Challenger nepovažuje americká vláda za bezpečný

V červenci loňského roku oznámily americké úřady, že klíčová složka havarijní flotily pro likvidaci úniku ropy nemá povolení plavit se do Arktidy, protože nesplňuje bezpečnostní standardy Pobřežní stráže Spojených států. Arctic Challenger je 36 let stará loď, která se používala k dopravě bezpečnostního vybavení přes mořský led. Avšak americké úředníky to, co viděli na její palubě, rozhodně nepotěšilo a nenabyli přesvědčení, že Arctic Challenger by mohl odolat extrémně drsnému arktickému prostředí. Shell původně souhlasil, že loď bude schopna ustát stoletou bouři, ale jeho inženýři nyní tvrdí, že „již není nutné“, aby loď splňovala tak přísné podmínky.

3. Pobřežní stráž Spojených států „není přesvědčena“ o disperzantech Shellu v případě úniku ropy

V rozhovoru pro Bloomberg News vyjádřil velitel Pobřežní stráže Spojených států pochybnosti o dopadu disperzantů na Aljašce v případě úniku ropy. Uvedl: „Nejsem přesvědčen, co to udělá ve studenějších vodách na Aljašce.“ Shell uvedl využívání disperzantů jako hlavní část svého havarijního plánu pro Arktidu.

4. Vrtná loď Shellu ztroskotala při „prudkém vánku“

15. července najela na mělčinu vrtná loď Shellu Noble Discoverer v chráněném a relativně klidném přístavu Dutch Harbour při rychlosti větru 56 km/h. Jak Noble Discoverer, tak Kulluk jsou stárnoucí rezavé lodě a nikoli nejmodernější plavidla, kterými se Shell chlubil. Kulluk (posledních 13 let zakonzervován) a Noble Discoverer (dříve Frontier Discoverer) byla postavena v roce 1966.

5. Vrtná loď Shellu hořela

V listopadu hořel motor vrtné lodi Noble Discoverer poté, co se vrátila do aljašského přístavu Dutch Harbour. Požár hasily speciální hasičské jednotky.

6. Bezpečnostní systém na zachycení ropy se během testování poškodil

V prosinci vyšlo najevo, že systém na zachycení uniklé ropy, který měl mít Shell k dispozici přímo v Arktidě, byl vážně poškozen při zářijovém testování. Zástupce federálního úřadu pro bezpečnost a ochranu životního prostředí prozradil, že podvodní zařízení na zachycování bylo „rozmačkané jako plechovka od piva“.

7. Viceprezident Shellu na Aljašce přiznává: „Úniky budou."

V rozhovoru pro BBC přiznává Pete Slaiby, že únik ropy je to, čeho se lidé nejvíce obávají. „Jestli se mě ptáte, jestli někdy dojde k úniku, dovedu si představit, že dojde,“ prohlásil.

8. Arktická ropná plošina Shellu naráží na skály

31. prosince 2012 najela ropná plošina Kulluk na mělčinu u pobřeží Aljašky, když byla tažena zpět do přístavu v Seattlu. Několik dní předtím přišlo do Aljašského zálivu nepříznivé počasí, způsobilo přetržení lana, které plošinu táhlo, a plošina tak volně plula po moři. Remorkér zvládl Kulluk znovu přivázat, ale 80 km jižně od ostrova Kodiak „zaznamenal četné výpadky motoru“. V důsledku této situace plošina znovu volně plula v desetimetrových vlnách a při větru 65 km/h. V pondělí, po dalším pokusu ji přivázat, nakonec narazila na mělčinu. Kulluk měl na palubě 526 172 litrů nafty a 45 425 litrů hydraulického oleje, ale dosud nebyl pozorován žádný únik. Trvalo šest dnů, než byla plošina vyproštěna a zatím nikdo netuší, k jak velkému došlo poškození.

Zdá se ale, že nic z toho nepřimělo Shell zastavit se a přemýšlet. Společnost má stále v úmyslu pokusit se i v roce 2013 najít arktickou ropu a o tom, jestli k tomu dostane příležitost, se rozhoduje právě teď. Toto je naše šance zastavit plány Shellu na těžbu ropy v Arktidě v příštím roce i potom.

Zapojte se do naší kampaně za ochranu Arktidy. Napište prezidentu Obamovi, aby odebral Shellu povolení k vrtům. Formulář k odeslání e-mailu najdete ZDE.

Přidejte se ke kampani za ochranu Arktidy a pomozte nám zastavit bezohledné ropné společnosti, aby nezničily křehkou arktickou přírodu.

Vlajka pro budoucnost

rrogner — Thu, 10 Jan 2013 09:30:00 +0100

„Tvořivost mladých lidí je jedním z nejmocnějších nástrojů, které pro vybudování udržitelné budoucnosti máme. Proto jsem přijala nabídku být porotkyní v soutěži Vlajka pro budoucnost. Podporuji kampaň Zachraňme Arktidu, a chci tedy najít návrh tak silný a srozumitelný, že mu budou rozumět všude na světě. A pokaždé, když se vítězka nebo vítěz podívá k severu, bude vědět, že na samém vrcholku světa tam na dně oceánu leží její či jeho vlajka a spolu s ní miliony jmen – trvalé vyjádření našeho společného závazku chránit Arktidu před vykořisťováním, těžbou ropy a nadměrným rybolovem.“

Vivienne Westwood, světově proslulá módní návrhářka, bude v porotě, která vybere vítězný návrh vlajky.

Ohrožená Arktida

Arktida je jméno oblasti na samém vrcholku světa, která zabírá přes 13 milionů kilometrů čtverečních. Patří do ní tundra Kanady, Ruska, Norska, Švédska, Finska a Aljašky, skoro celé Grónsko a také obrovský zamrzlý oceán, který obklopuje severní pól.

Arktida je jedním z posledních nezkažených míst naší planety. Je domovem téměř čtyř milionů lidí, včetně původních obyvatel, kteří zde žijí od nepaměti a přizpůsobili se životu na jednom z nejchladnějších míst na Zemi. Zdejší přírodní podmínky tvoří jedinečné prostředí pro vzácné druhy zvířat, jako je lední medvěd nebo téměř pohádkový narval.

Arktida plní důležitou funkci planetární „klimatizace“, protože její obrovské bílé ledové plochy odrážejí tepelné záření Slunce zpátky do vesmíru a regulují tak teplotu na Zemi.

Tento přirozený ochlazovací účinek je ale v ohrožení, protože arktický led taje kvůli změně klimatu. Arktida je extrémně citlivá na globální oteplování. Už dnes 75 % ledu v Severním ledovém oceánu roztálo a za 10 nebo 20 let možná nezbude vůbec žádný. To by změnilo svět k nepoznání.

Kdo ohrožuje Arktidu?

V současnosti patří mezinárodní vody okolo severního pólu všem lidem na světě. Ale jak led roztává, nemůže se už celá řada ziskuchtivých lidí, korporací a vlád dočkat, až si budou moci ukrojit kus Arktidy pro sebe. Chtějí ropu a další přírodní zdroje, které byly až dosud nedostupné. Ale ropné vrty mohou křehkou Arktidu zničit. Únik ropy by měl v této křehké oblasti devastující účinky a zlikvidovat jej by bylo téměř nemožné.

A navíc k tomu všemu, při spalování nově vytěžené ropy by se uvolňovaly do atmosféry další skleníkové plyny, které přispívají ke změně klimatu – a v důsledku by došlo k dalšímu tání ledu. Celý problém by se stále zhoršoval v začarovaném kruhu oteplování a tání.

I za takovou cenu chtějí těžařské společnosti začít těžit arktickou ropu, a to i navzdory skutečnosti, že by vystačila na pouhé tři roky!

Kampaň Zachraňme Arktidu

Místo utrácení peněz za těžbu ropy, která pak při spalování poškodí životní prostředí, potřebujeme tyto prostředky vzít a investovat je do čistých, zelených, obnovitelných zdrojů, které poskytnou naší planetě energii, aniž by ji znečišťovaly.

Proto vyzývá Greenpeace vlády všech zemí v Organizaci spojených národů ke společné akci na ochranu Arktidy.

Vedeme kampaň za vytvoření světové přírodní rezervace v mezinárodních vodách okolo severního pólu, aby tam nemohl průmysl. Také chceme zakázat podmořské ropné vrty v celé arktické oblasti a zastavit velké průmyslové rybářské lodě, které představují hrozbu pro mořský ekosystém.

Až na severním pólu umístíme Vlajku budoucnosti s podpisy milionů lidí, zasadíme tím semínko naděje. S vaší pomocí vzklíčí a budeme z něj moci vypěstovat nezastavitelné hnutí. Hnutí lidí, kteří budou společnými silami schopni přesvědčit politiky po celém světě, aby chránili Arktidu před těmi, kdo ji ohrožují.

Další informace a možnost přidat se ke kampani najdeš na www.savethearctic.org

Jak mohou pomoci mladí lidé?

Na ochranu Arktidy sami nestačíme. Po svém boku potřebujeme miliony lidí z celého světa.

Přidej se

Každý, kdo se ke kampani přihlásí, se zúčastní výpravy do Arktidy! My totiž všechna jména sepíšeme na svitek, který dáme do nezničitelného pouzdra a vezmeme na severní pól. Prosekáme led a pouzdro spustíme ledovou vodou až na mořské dno do hloubky čtyř kilometrů. Místo označíme speciální vlajkou, kterou k pouzdru připevníme. Naše společné vyjádření, že Arktidu musíme chránit, se jmény všech, kteří se k němu přihlásili, tam na mořském dně zůstane až do roku 2050. Přidat se můžeš na www.savethearctic.org

Navrhni vlajku

Na mořské dno umístíme vedle pouzdra se svitkem také vlajku. Ale tahle vlajka nebude jen tak obyčejná vlajka! A aby byla opravdu jedinečná, potřebujeme, aby nám s ní pomohli mladí lidé.

Nechceme vlajku jednoho státu nebo skupiny lidí. Chceme vlajku, která bude symbolem mezinárodní spolupráce a všech lidí na celém světě. Vlajku vyrobíme podle vítězného návrhu a v roce 2013 ji umístíme na severní pól spolu s pouzdrem.

Vlajka má vyjadřovat:

mír,

světové společenství,

naději.

Takže pokud je ti 6–26 let:

- stáhni si předlohu vlajky

- nakresli, namaluj, vytvoř na počítači nebo jinak navrhni vlajku

- odešli formulářem nebo poštou

Ať už se zapojíš vítězným návrhem vlajky, anebo svým jménem na svitku, každý pohled k severu ti připomene, že tvoje jméno je tam na vrcholku světa na znamení našeho společného závazku zachránit Arktidu.

Než se přihlásíš, přečti si prosím celá pravidla soutěže.

Návrhy můžeš posílat do 27. února 2013.

Těšíme se na tvoje příspěvky!

Dejme značce Levi's 501 000 důvodů k DETOXu!

ljakesov — Fri, 07 Dec 2012 10:36:00 +0100

Džíny značky Levi's se vyrábějí za použití nebezpečných chemikálií. Jak tato světová značka přispívá ke znečištění mexických řek, odhaluje nová studie Greenpeace „Toxické nitky: Pod obalem“. V rámci kampaně DETOX za textilní průmysl bez toxických látek apeluje Greenpeace na firmu Levi's, aby se zavázala odstranit jedy ze své výroby. Módní značky jako ZARA a Mango ukázaly, že to jde.

Analýzy vzorků odpadních vod ze dvou největších mexických textilních továren Kaltex (ve státě Queretaro) a Lavatex (ve státě Aguascalientes) prokázaly širokou škálu škodlivých látek v odpadních vodách. Oba závody, v nichž se barví a perou džíny, jsou na seznamu dodavatelů značky Levi's. V řekách San Juan a San Pedro, u nichž textilky leží, byly nalezeny škodlivé látky jako tributylfosfát, trichlorbenzen, ftaláty a nonylfenol, které mohou způsobovat rakovinu nebo poškozovat reprodukční systém.

Špinavé levisky

Džíny značky Levi's patří k nejznámnějším a k nejkopírovanějším oděvům na světě. V testu oděvů 20 světových oděvních značek, jehož výsledky zveřejnilo Greepeace 20. listopadu, byly zahrnuty i levisky. V sedmi z jedenácti výrobků Levi's pocházejících z Mexika, Vietnamu a Číny byly zjištěny nebezpečné nonylfenolethoxyláty, přičemž nejvyšší hodnoty měly kalhoty z mexické produkce.

Studii "Toxické nitky: Pod obalem" najdete ZDE (v AJ).

Levi Strauss, přední výrobce džínů ale tvrdí, že je také na špičce v ochraně životního prostředí.

Na firemní stránce to alespoň píše Chip Bergh, prezident a výkonný ředitel společnosti Levi Strauss and Co:

„Od toho, jak vyrábíme své produkty, až po způsob, jakým vedeme naši společnost, se zasazujeme o zlepšení životního prostředí. Naši zákazníci to od nás očekávají, naši zaměstnanci to požadují a naše planeta to potřebuje.“

Za tímto jistě úctyhodným tvrzením jsou nejspíš dobré úmysly, ale skutečností je, že oblíbené módní značky jako Levi’s jsou přímo propojeny s využíváním a vypouštěním nebezpečných chemikálií do mexických řek.

Jak to, že firma jako Levi’s, která veřejně deklaruje podporu ochrany životního prostředí, je přímo propojená s tak nestydatým toxickým znečišťováním? Vysvětlení je bohužel docela jednoduché.

Mexiko

Jedním z největších výrobců džínoviny na světě je Mexiko. Textilní a oděvní průmysl je čtvrtým největším průmyslovým odvětvím v zemi. I když vývozy byly oproti Číně v uplynulých letech malé, od roku 2010 jeho podíl na trhu rychle narostl – částečně díky blízkosti s USA. Důvodem byla celosvětová poptávka po „rychlé módě“. Řada módních značek rychle reaguje na měnící se trendy a vyrábí osm i více kolekcí ročně, což znamená víc nového oblečení a víc nebezpečných chemikálií.

V současnosti však nemusí průmysl v Mexiku informovat o chemikáliích, které používá a vypouští. Údaje o vypouštění látek jsou velmi často považovány za tajné, a to dokonce i v případě, že je vyžaduje samotná vláda. Kdokoli k nim chce přístup, musí projít velmi složitou procedurou úředních požadavků. Odpadní roury ale mezitím i nadále dnem i nocí chrlí jedy do mexických řek.

Ke konfliktům mezi místními obyvateli a továrnami jako Lavamex a Kaltex dochází v Mexiku často, ale znečišťování trvá. V jednom případě navrhl člen mexického Kongresu vyšetřování průmyslového znečištění ze závodu Kaltex. I když ve své zprávě popsal znepokojivé znečišťování, nestalo se nic. Závěr zněl: „Tyto společnosti se staly nedotknutelnými, navzdory rizikům pro životní prostředí.“

Čas na činy

Smutnou ironií zůstává, že společnosti jako Levi’s, které tvrdí, že se o životní prostředí starají, za sebou v místě své výroby zanechávají toxický hnus. Levi’s v tom není sám – dodavatele ve stejné oblasti Mexika využívají také další značky, třeba Guess, Tommy Hilfiger, Express, Calvin Kelin, Paris Blues a American Eagle Outfitters.

Řada z nich má podobná pozitivní prohlášení o jejich odhodlání chránit životní prostředí. Teď mají šanci ukázat místo slov i činy. Právě tyto značky mají sílu a vliv, aby hrály pozitivní roli v textilním odvětví v celém Mexiku.

Zapojte se!

Pomozte nám přimět Levi's i další, aby přestali při výrobě svého oblečení používat a vypouštět nebezpečné látky! Tento týden se k vyčištění své výroby do roku 2020 zavázala španělská značka oděvů Mango. Na konci listopadu svůj závazek zveřejnila firma ZARA, která vyslyšela výzvu více než 300 000 lidí, kteří ji během několika dní vyzvali k DETOXu. Dejme značce Levi's k DETOXu 501 000 důvodů!

Greenpeace spustilo kampaň za DETOX textilního průmyslu v roce 2011. Jejím cílem je, aby se oděvní značky zavázaly k nulovému vypouštění nebezpečných chemických látek do roku 2020 a požadovaly od svých dodavatelů zamezení únikům toxických látek z jejich továren do místních vod.

Milí dobrovolníci, užijte si dnešní den – patří vám!

ljakesov — Wed, 05 Dec 2012 10:25:00 +0100

Dnes je mezinárodní den dobrovolníků! Proto bychom chtěli moc a moc poděkovat všem, kteří nám letos věnovali svůj volný čas, své ruce i svá srdce. Ať už jste pomáhali v kanceláři s každodenní administrativou, malovali transparenty nebo třeba sbírali podpisy pod petice. Jste důležitou součástí Greenpeace, přinášíte spoustu nápadů i cennou zpětnou vazbu. Pro nás jste důkazem, že naše společné úsilí má rozhodně smysl. Bez vás by Greenpeace nebylo tím, čím je. Děkujeme!

Ve studentském on-line magazínu Studentpoint.cz dnes vyšel rozhovor se dvěma dobrovolnicemi Greenpeace z lokální skupiny v Brně. Příjemné počtení. :-)

Článek vyšel 5.12. v on-line magazínu Studentpoint.cz. Publikováno se svolením redakce.

Jak vidí Greenpeace jeho dobrovolníci?

V září jsme vám přinesli rozhovor s koordinátorkou brněnských Greenpeace. Dnes přinášíme několik názorů dvou dobrovolnic skupiny.

Greenpeace není jen organizace zabývající se ekologií. Jsou to především mladí lidé, kteří se rozhodli aktivně trávit svůj volný čas a kteří se zajímají o svět, ve kterém žijí. V minulém rozhovoru nám koordinátorka brněnské skupiny říkala o dobrovolnících, kteří se podílejí na nejrůznějších akcích. Možná, že jste začali uvažovat, že byste se také stali dobrovolníky. Proto jsme dvěma z nich položili několik otázek, které vám možná pomohou udělat ten správný krok a pustit se do toho. Klára Trizuliaková i Barbora Valešová jsou studentky. Proč volný čas tráví v ekologické organizaci a ne jinde? I o tom si s námi povídaly.

Co ti dalo členství v Greenpeace a co ti to naopak bere?

Klára Trizuliaková: Členství v Greenpeace mi dalo možnost poznat spoustu nových lidí, kterým není jedno, co se děje kolem nás a chtějí se aktivně zasadit o změnu, ať už se jedná o snahu zabránit ropným společnostem těžit v Arktidě a vyhlásit tam chráněné území, nebo je to boj za zachování těžebních limitů a prosazení trvale udržitelné energetické koncepce v naší zemi. V neposlední řadě jsem získala množství zajímavých informací z různých oblastí, a ty mě nutí více přemýšlet. Mohla jsem se zapojit do různých akcí od získávání podpisů pod petice přes účast na Dni Země, kde jsme hlavně s dětmi mluvili o třídění odpadu, o obnovitelných zdrojích energie nebo o různých ekologických problémech dnešních dní, až po promítání filmů s environmentální tematikou spojené s diskuzí. Členství v Greenpeace mi bere asi jedině iluze o tom, jak něco funguje. Ve chvíli, kdy se člověk dostane k informacím a dá si je do souvislostí, tak mu dojde, jak je všechno propojené a že změna k lepšímu musí být komplexní, nikoliv dílčí.

Co je podle tebe vaším největším úspěchem?

Klára Trizuliaková: Vybrat jednu věc je těžké. Ráda bych jmenovala například zákaz vývozu toxického odpadu do méně rozvinutých zemí (tzv. Basilejská úmluva) nebo zákaz ukládání radioaktivního a průmyslového odpadu na mořské dno či padesátileté moratorium na těžbu nerostů v Antarktidě (minimálně do roku 2048).

Za velmi úspěšné považuji také přijetí nařízení EU týkající se nové evropské chemické politiky, tzv. REACH - Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals (Registrace, vyhodnocení, povolování a zákaz chemických látek), do kterého se nám podařilo prosadit některé požadavky v oblasti nakládání s chemickými látkami. Výrobci teď musí například poskytovat informace o vyráběných nebo dovážených chemikáliích a jejich vlivu na zdraví.

Vedle toho se nám také podařilo dosáhnout nového označování geneticky modifikovaných potravin či zákazu prodeje kojeneckých lahví, obsahující bisfenol A – látku, která narušuje hormonální systém.

Co by sis ty osobně do budoucna přála, aby se v oblasti ekologie zlepšilo?

Barbora Valešová: Konkrétně v oblasti ekologie? To bych byla ráda, kdyby se lidé začali více považovat za součást přírody, než za někoho, kdo by ji chtěl ovládat. Jinak by bylo fajn, kdyby otázka efektivního využívání alternativních zdrojů energie nezůstávala jen u vědy a výzkumu, ale opravdu účelně se uváděla do praxe. (Trochu utopie, ale – bez toho, aby byla znehodnocována lobbismem.)

Na co bys nalákala další studenty, kteří by uvažovali, že budou členy Greenpeace?

Barbora Valešová: Pokud nesouhlasíte s něčím, co se kolem vás děje a nechcete jen tak sedět a nečinně přihlížet, je zapojení do činnosti neziskové organizace dobrý způsob, jak se ozvat a něco začít dělat. Greenpeace je organizace nezávislá, celosvětová, navíc v této oblasti s poměrně dlouhou historií a tedy i spoustou zkušeností. V Greenpeace najdete plno lidí s podobným názorem a především vědomí, že člověk ve svém snažení není sám, což je velice důležité.

Elektronické společnosti nás mohou vést k čisté energii – pokud na ně zatlačíme

rrogner — Tue, 04 Dec 2012 10:17:00 +0100

Každý den se spoléháte na svůj počítač, mobil nebo tablet, abyste byli výkonnější nebo abyste se prostě pobavili. Tyto přístroje vylepšují naše životy, ale rychlost, jakou je nakupujeme a jakou se jich zbavujeme, má vážný dopad na naši planetu.

Proto se nás lidé často ptají: „Jaká technologická společnost je nejekologičtější?“ A tyto dotazy pouze sílí s tím, jak se blíží vánoční nákupní sezóna. My na tuto otázku odpovídáme pečlivě, s pomocí spousty analýz a pravidelným kontaktem s výrobci spotřební elektroniky.

Nejekologičtější variantou je často to, aby si lidé kupovali pouze tu elektroniku, kterou opravdu potřebují, aby nakupovali použitou elektroniku a aby prodlužovali život svých zařízení upgradem jeho části nebo nahrazením slabé baterie. Nejekologičtější elektronika je totiž většinou ta, kterou si nekoupíte.

Nicméně když už si musíte koupit nějaký nový výrobek, máme přesto pro vás dobré zprávy: mnoho společností vyrábějících elektroniku se v odstraňování toxických chemikálií z mobilních telefonů, počítačů a tabletů polepšilo. A to je důležitý krok správným směrem. Tato změna se nestala náhodou nebo z čirého altruismu: společnosti se změnily z velké části díky kampaním, za kterými stojí kreativní lidé.

Další velkou výzvou pro technický sektor je špinavá energie, která je používaná při výrobě produktů a v dodavatelských řetězcích, a která způsobuje klimatické změny. V roce 2012 je očekáván prodej elektronických zařízení ve výši 1 trilionu amerických dolarů, takže tento průmysl můžu zabránit velkému množství globálního oteplování už jen tím, že začne při výrobě svých produktů používat čistou energii.

To je důvod, proč Greenpeace International vydal tento týden 18. verzi svého Průvodce zelenější elektronikou, který hodnotí 16 vedoucích elektronických společností v závislosti na jejich slibech a vývoji napříč mnoha ekologickými kritérii, která posuzují, jak ekologické jejich produkty a praktiky jsou.

Tyto společnosti musí být ve vedení, aby mohly zabránit elektronickému odpadu hromadícím se v takových místech, jako je Čína, a aby mohly zajistit, že jejich výrobky jsou vyrobeny z čisté energie a ne špinavé. Elektronické společnosti také v mnoha zemích získaly politickou moc, díky čemuž mohou mít při prosazování čisté energie velký vliv na vládní politiku.

Indická firma Wipro se umístila na vrcholu poslední edice našeho průvodce, a to díky využívání obnovitelných zdrojů energie a prosazování zelenější energetické politiky v Indii. Tato společnost si také dobře vedla v oblasti sběru použité elektroniky k recyklaci a postupném vyřazování nebezpečných látek ze svých produktů. Wipro nastavuje laťku celému odvětví a to je čas pro jeho konkurenty, aby se snažili srovnat krok.

Tchajwanský výrobce počítačů Acer se stal „skokanem“ našeho průvodce – posunul se vzhůru o 9 příček až na čtvrté místo. A to díky navázání spolupráce s dodavateli s cílem omezit emise skleníkových plynů, použití nebezpečných látek, „krvavých“ minerálů a dalších substrátů. HP (2. místo), Nokia (3. místo) a Dell (5. místo) uzavírají první pětku. Apple si mírně pohoršil z pátého místa v loňském vydání na šesté. Firma RIM (výrobce Blackberry) se nepolepšila a zůstává zcela na konci hodnocení jako šestnáctá.

Průvodce boduje společnosti v závislosti na celkové politice a praktikách, nikoli podle konkrétních produktů, takže tím získáte přehled o celkové trvalé udržitelnosti největších jmen v průmyslu.

Otázkou je, jak se v žebříčku umístila značka, kterou si kupujete. Kompletní verzi průvodce (v anglickém jazyce) najdete zde.

V průběhu těchto 18 let, kdy průvodce vydáváme, jsme viděli, jak se společnosti přeskakují v zeleném závodu na vrchol. Takže nemusíte opustit svou oblíbenou značku okamžitě. Místo toho se ujistěte, že bude váš hlas vyslyšen. Přidejte komentář na facebookový profil své oblíbené značky a podělte se o tohoto průvodce se svými přáteli a rodinou.

Všichni z nás – společnosti stejně jako jednotlivci – máme zodpovědnost, abychom naši planetu udělali trvale udržitelnější.

Podívejte se na starší Průvodce zelenější elektronikou...

Revolta figurín: Pošlete Zaru na DETOX!

Lucie Jakešová — Sat, 24 Nov 2012 11:22:00 +0100

"Nebezpečné látky v oblečení, které máme každý den na sobě? To snad ne? Odkud se tam vzaly? Tak dost! Je načase to změnit! ZARA se musí přidat k DETOXu!," řekly si figuríny z výloh módní značky a zahájily revoltu.

Oživlé figuríny vyrazily z výloh před svůj domovský obchod ZARA a vyzvaly svou značku k DETOXu! Ke vzpouře dnes došlo nejen v pražské Zaře, revolta se konala po celé zeměkouli. v V 80 světových městech se k dnešní akci přidalo přes 700 dobrovolníků Greenpeace.

Důvod k akci? V nezávislé laboratoři jsme nechali otestovat výrobky od 20 značek. A zjistili jsme, že oděvní průmysl dělá ze svých zákazníků nechtěné spolupachatele toxického zamoření vod. Výsledky analýz jsme toto úterý zveřejnili ve studii "Toxické nitky".

Je čas na DETOX!

V asijských textilních továrnách, kde se vyrábí většina oděvů (nejen) světových značek, se totiž používají chemické sloučeniny (nonylfenolethoxyláty), které pak zamořují vodní toky po celém světě. Když se tyto chemikálie uvolní do prostředí (buď přímo při výrobě, nebo později při praní), mohou se rozkládat na ještě nebezpečnější látky, které například narušují funkci hormonů či způsobují rakovinu.

Například ve výrobcích značky ZARA – největšího prodejce módního oblečení – byly nalezeny jak tyto chemikálie, tak i rakovinotvorné látky z barviv. Pokud nějaká firma ročně vyrobí 850 milionů kusů oblečení, jako právě ZARA, má to obrovský vliv na životní prostředí i na lidi, kteří používají vodu ze zamořených řek pro svou obživu a k pití.

Uplynuly čtyři dny a k požadavku, aby se ZARA přidala k DETOXu, se přidalo již 270 tisíc lidí! Od úterka probíhají po celém světě akce upozorňující, že ZARA má malé špinavé tajemství. Přidejte se i Vy a pošlete Zaru na DETOX!

Podívejte se na fotky z akcí za DETOX značky ZARA!

Jsme přesvědčeni, že dokážeme Zaru nejen přimět k DETOXu, ale také ji přesvědčit, aby se stala lídrem na cestě k budoucnosti bez jedů. Může totiž změnit nejen sebe, ale pozitivním způsobem ovlivnit i trend v celém textilním odvětví.

Dodavatelé totiž požadavkům firem, jako je ZARA, budou naslouchat, protože je potřebují. A začne-li přísnější pravidla vyžadovat ZARA, ostatní se brzy přidají. O tom, že má ZARA problém s toxickými látkami ve svém oblečení ví vedení firmy již skoro rok a půl. Tehdy jsme vydali první studii Špinavé prádlo, která poukazovala na vazby mezi znečištěním čínských řek a oděvních značek. Od té doby toho ale ZARA příliš neudělala. Po hlasitých výzvách z celého světa už ale mlčet nemůže.

O tom, že to jde, svědčí příklady oděvních firem H&M, C&A nebo Marks & Spencer, či sportovních značek jako Adidas, Nike nebo Puma, které jsme k DETOXu vyzvali loni.

Společně to dokážeme

Přidejte se ke kampani za DETOX módních značek a dejte o ní vědět i svým známým. Čím víc lidí se zapojí, tím víc budou manažeři těchto firem brát náš požadavek vážně a uznají, že je načase přidat se k DETOXu.

Zara je firma známá svou schopností bleskově reagovat na nejposlednější trendy. Dejme jí najevo, že oblečení, bez nějž se tuto sezonu "zaručeně neobejdeme", musí být 100% bez toxických látek!

Naléhavá výzva prezidentu Putinovi, aby bránil práva původních obyvatel Ruska

rrogner — Thu, 15 Nov 2012 14:28:00 +0100

Z Ruska se nám donesly krajně znepokojivé zprávy: našemu spojenci v boji za ochranu Arktidy a největšímu sdružení původních obyvatel Ruska bylo ruskou vládou přikázáno, aby ukončil svou činnost.

Ruské autority zastoupené Ministerstvem spravedlnosti pozastavily až do dubna 2013 činnost Svazu původních obyvatel ruského severu (Russian Association of Indigenous Peoples of the North, RAIPON), přičemž se odvolávají na formální nesrovnalosti mezi stanovami organizace a ruskými federálními zákony. RAIPON funguje na základě těchto stanov již 22 let, aniž by k tomu vláda měla jakékoli připomínky. Od svého založení v roce 1990 sjednocuje, prosazuje a chrání práva 41 skupin a organizací domorodých obyvatel ruského severu, spojuje 300 000 lidí, kteří v politické sféře nemají vždy své zastání.

K pozastavení činnosti této organizace došlo den před začátkem jednání Arktické rady ve švédské Haparandě (v níž je RAIPON stálým účastníkem) a má být v účinnosti až do 7. Shromáždění domorodých obyvatel severu, Sibiře a Dálného východu Ruska, které je naplánováno na březen 2013.

V srpnu 2012 podpořil Svaz původních obyvatel ruského severu spolu se zástupci dalších domorodých obyvatel ze severu Ruska zákaz ropných vrtů v arktickém kontinentálním šelfu v oblastech, kde se půda využívá tradičním způsobem. Také vyzval všechny původní obyvatele Arktidy, aby se k tomuto požadavku přidali .

Výkonný ředitel Greenpeace International, Kumi Naidoo, včera napsal dopis prezidentu Putinovi, ve kterém požaduje, aby zasáhl a zvrátil toto rozhodnutí, takže RAIPON bude moci pokračovat ve svých legitimních aktivitách a zastupovat práva a zájmy domorodých obyvatel ruského severu.

Vážený pane prezidente,

píši Vám, abych Vás vybídl k zásahu v naléhavé záležitosti. Je třeba zabránit rozpuštění Svazu původních obyvatel ruského severu (RAIPON), ke kterému má dojít pouze na základě drobných technických detailů.

V letošním roce jsem se během své návštěvy Moskvy zúčastnil konference se zástupci původních obyvatel Ruska. V průběhu této akce jsem byl informován o jejich pokračujícím boji za sebeurčení a za ochranu jejich původních území a živobytí. Objevily se zprávy o bezohledném jednání ropného průmyslu, které výrazně přispívá k ničení rozsáhlých přírodních oblastí a k lidskému utrpení. Neodvratné úniky ropy téměř každodenně sužují řeky a ničí lesy ruského severu.

Jsem si jistý, že jste si vědom toho, že původní obyvatelé Ruska mají s touto probíhající ekologickou katastrofou bezprostřední zkušenost, řeky umírají a místní lidé čelí narůstajícímu počtu rakovinných onemocnění. Již dlouhou dobu se lidé ze severního Ruska snaží, aby byl jejich společný hlas vyslyšen, ale setkávají se v lepším případě s neustálou lhostejností, v horším případě se zastrašováním na hranicí šikany.

Tento víkend nařídil ruský ministr spravedlnosti hlavní organizaci zastupující domorodé národy ruské Arktidy, aby ukončila svou činnost. Právní postavení Svazu původních obyvatel ruského severu (RAIPON), který funguje jako zastřešující organizace pro většinu domorodých národů ruského severu, je v ohrožení.

Dle mých informací zavřel ministr spravedlnosti RAIPON z administrativních důvodů. Doufám, že souhlaíte s tím, že tak důležitý hlas by neměl být nucen zmizet kvůli pouhé technické záležitosti.
Pokud bude RAIPON rozpuštěn a vyhnán z Arktické rady, které se účastní od jejího vzniku, budeme to vnímat jako úmyslný pokus umlčet nesouhlasné hlasy v diskuzi o budoucnosti ruské části Arktidy a jako cynický tah k umlčení těch, kteří otevřeně mluví o dopadech těžby ropy.

RAIPON neochvějně a odvážně pomáhá původním obyvatelům Ruska, aby našli svůj hlas – a to jak na národní, tak mezinárodní úrovni. Tam, kde se původní obyvatelé odváží pozvednout svůj hlas, musí být podporováni a povzbuzováni, nikoli trestáni za svou odvahu.

Jménem Greenpeace se obracím na Vás a ruskou vládu, abyste zajistili budoucnost Svazu původních obyvatel ruského severu, a to včetně pokračování jeho zapojení v Arktické radě, orgánu, který je vůdčí silou v oblasti spolupráce v regionu, a v němž zastává RAIPON pozici stálého účastníka. RAIPON je klíčovým partnerem Arktické rady a musí být nalezen způsob, jak dosáhnout toho, aby zde mohl i nadále zastupovat zájmy domorodých národů severu.

S pozdravem

Dr. Kumi Naidoo, výkonný ředitel Greenpeace International

-------------------------------------------------------------------------