Sedm smrtelných hříchů společnosti Monsanto

Odhalení Monsanta 

91 % GM osiv vyrábí a vlastní jediná americká společnost s názvem Monsanto, která si nepřeje, abychom byli informováni o tom, zda jsou GMO obsaženy v potravinách, které jíme. Velká většina konzumentů po celém světě je proti GM potravinám a plodinám z toho důvodu, že GMO bývá spojováno se zdravotními riziky, ztrátou biodivezity, zvýšeným používáním toxických herbicidů a dalšími problémy životního prostředí.¹ 

Bitva Monsanta za vnucení GM potravin a osiv světu 

Programem společnosti Monsanto je proměnit světovou zemědělskou a potravinovou produkci v jediný obrovský genetický experiment. Její úspěchy jsou nicméně dosud zanedbatelné. 85 % GM plodin je soustředěno v pouhých třech zemích: ve Spojených státech, Argentině a Kanadě. Ve velkém měřítku jsou navíc zatím pěstovány pouze čtyři GM plodiny (bavlna, řepka olejka, sója a kukuřice). V mnoha částech světa (např. v Evropě, Rusku, Africe a ve většině asijských zemí) velké potravinové řetězce a maloobchodníci odmítají prodávat GM potraviny. Také vlády mnoha zemí zakázaly pěstování GM plodin a odmítají jejich dovoz. Monsanto nicméně neustává ve svých snahách o zavádění GM plodin a potravin po celém světě, a to navzdory stále jasnějším důkazům o jejich škodlivosti pro životní prostředí a rizikovosti pro lidské zdraví. 

V nedávné době se společnost Monsanto nechala veřejně slyšet, že v zavádění GM kukuřice spatřuje své příští centrální bojiště. Hlavním terčem je Evropa, o níž Monsanto hovoří jako o své „příští příležitosti“ k dosažení „růstu a vedoucí globální pozice“. Jak nedávno zdůraznil výkonný viceprezident společnosti Bret Begemann, cílem Monsanta do roku 2010 je pěstovat v Evropě téměř 15 milionů hektarů GM kukuřice.  

Greenpeace je i nadále odhodlána vést kampaně za to, aby jak životní prostředí, tak potraviny zůstaly prosté geneticky modifikovaných organismů a aby moc společností jako je Monsanto byla podřízena kontrole. 

Sedm smrtelných hříchů Monsanta 

Vedle toho, že pěstování a konzumace GM plodin vyvolává vědecké, environmentální a zdravotní otazníky, tají agrochemické společnosti jako Monsanto také pravdu ohledně jejich prospěšnosti pro pěstitele a konzumenty. 

Rozeberme si proto „závazek“ společnosti Monsanto světu a odhalme pravdu, která se skrývá za sedmi prohlášeními publikovanými na vlastních webových stránkách společnosti.² 

Monsanto se zavazuje…

k dialogu: Budeme pozorně naslouchat rozdílným názorům, abychom rozšířili naše porozumění problematice a mohli tak lépe reagovat na potřeby a obavy společnosti i jeden na druhého. 

Pravdou je…

INDONÉSIE: Monsanto končí před soudem pro úplatkářství

V lednu 2005 musela společnost Monsanto, americká agrochemická společnost, zaplatit 1,5 milionu US$ jako pokutu americké vládě za úplatek, který vyplatila v Indonésii jako cenu za obcházení kontroly při zavádění pěstování GM bavlny. 

Společnost Monsanto také připustila, že mezi lety 1997 a 2002 vyplatila různým indonéským představitelům na úplatcích více než 700 000 US$, které financovala pomocí nepravých účetních výkazů z prodeje pesticidů vlastní výroby v Indonésii.³ 

Monsanto se zavazuje…

k transparentnosti: Zajistíme dosažitelné, přístupné a srozumitelné informace. 

Pravdou je...

Soudní slyšení je jediným způsobem, jak získat od Monsanta informace

V červnu 2005 německý soud nařídil společnosti Monsanto, aby zveřejnila utajovanou zprávu o krmných potkanů souvisejícím s geneticky modifikovanou kukuřicí MON 863. K rozhodnutí došlo v důsledku kampaně Greenpeace za zpřístupnění dokumentu v souladu se zákony Evropské unie. 

Poté, co se vyskytly obavy týkající se zdravotního dopadu krmení potkanů GM kukuřicí, společnost Monsanto se vytrvale snažila zveřejnění tisícistránkového dokumentu zabránit. 

Monsanto se zavazuje...

K otevřenosti: Své znalosti a technologie dáme k dispozici za účelem pokroku vědeckého poznání, ku prospěchu zemědělství a životního prostředí, ke zlepšení výnosů a na pomoc farmářům v rozvojových zemích. 

Pravdou je...

„Rozhodně odmítáme, aby obraz chudých a hladovějících z našich zemí byl gigantickými nadnárodními korporacemi využíván k prosazování technologie, která není ani bezpečná, ani příznivá životnímu prostředí a ani ekonomicky prospěšná...“ Delegáti z 20 afrických zemí v projevu na jednání o rostlinných genetických zdrojích pořádané Organizaci pro zemědělství a výživu Spojených národů (Food and Agriculture Organization, FAO). 

GM plodiny nedokázaly přinést Africe žádné výhody  

Deset let po prvním významnějším použití GM plodin nejsou patrné žádné výhody pro konzumenty, farmáře ani životní prostředí, a navzdory stále znovu opakovaným příslibům agrochemických společností nepozorujeme žádný pozitivní dopad na hlad a chudobu. Podle zprávy Afrického centra pro biologickou bezpečnost (African Center for Biosafety) a Přátel Země International (Friends of the Earth International),⁴ GM plodiny nevyřeší problém hladu. Většina GM plodin, které se doposud objevily na trhu, je určena jako krmivo pro zvířata, nikoli pro lidskou výživu, a na trh zatím nebyly uvedeny žádné, které by otázku hladu a chudoby řešily. Keňský sladký brambor, zavedený Monsantem, selhává. GM sladký brambor byl v Keni prezentován jako klíčová GM plodina, která má pomoci africkému zemědělství. Nicméně koncem ledna 2004, poté, co bylo utraceno více než 10 miliónů US$, byly v Keni v tichosti publikovány výsledky testů, které ukázaly, že žádné z těchto tvrzení se nezakládá na pravdě. Výsledky odhalily, že geneticky nemodifikované sladké brambory daly podstatně větší výnosy než jejich GM odrůda. 

Na konci roku 2005 navíc Jihoafrická republika vyhlásila moratorium na nové GM plodiny, a to až do dokončení studie prováděné ministerstvem obchodu a průmyslu. Toto moratorium mělo za následek zákaz dovozu veškeré GM kukuřice ze Spojených států do Jižní Afriky. 

Monsanto se zavazuje...

k prospěšnosti: Na základě vhodných a inovativních znalostí a promyšleného a efektivního vedení budeme vyrábět vysoce kvalitní produkty, které přinesou prospěch našim zákazníkům i životnímu prostředí. 

Pravdou je...

GM bavlna společnosti Monsanto indickým farmářům nepřinesla nic dobrého

Od roku 2003 dceřinná společnost firmy Monsanto v Indii, Mahyco-Monsanto, propaguje GM bavlnu. Monsanto tvrdí, že GM bavlna (známá také jako „Bt bavlna“) snižuje škody způsobené škůdci a zvyšuje výnosy i zisky farmářů. Ale tvrzení Monsanta se nikdy nenaplnila, neboť v první pěstební sezóně GM bavlna dramaticky zklamala. 

Sdružení organizací farmářů státu Andrapradéš - který je jednou z nejproduktivnějších bavlnářských oblastí v Indii - vydalo prohlášení, které říká, že „ačkoli byla Bt bavlna nabízena s příslibem, že snížením počtu postřiků a tedy i nákladů na spotřebu pesticidů klesnou i celkové pěstební náklady, tento slib se nenaplnil ani v nejmenším. Ve skutečnosti pěstební náklady všech skupin farmářů vzrostly.“ 

Přes výsledky prvních pěstebních sezón odmítla společnost Monsanto uznat selhání plodiny, ani nenabídla farmářům náhradu škod, a naopak vystupňovala propagační kampaň za pěstování Bt bavlny v následujícím roce.⁵ 

Monsanto se zavazuje...

k úctě: Budeme ctít náboženské, kulturní i etické zájmy lidí na celém světě. Bezpečí našich zaměstnanců, společností, v nichž působíme, spotřebitelů i životního prostředí bude naší nejvyšší prioritou. 

Pravdou je...

Technologie Terminator – nebezpečí pro 1,4 miliardy lidí

V roce 1999 společnost Monsanto veřejně slíbila, že pozastaví marketing technologie Terminator, tedy rostlin, které jsou geneticky modifikovány (GM) tak, aby produkovaly sterilní semena. Nyní ale Monsanto říká, že takzvaná „sebevražedná semena“ přece jen možná vyrábět nebo používat bude. Odvolání slibu v únoru 2006 naznačuje, že společnost se chystá používat technologii Terminator v plodinách, které nejsou určeny pro lidskou potravu, a že pro budoucnost nevylučuje ani další použití technologie.⁶ 

V reakci na to více než 300 organizací vyhlásilo svou podporu globálnímu zákazu technologie Terminátor. Podle jejich přesvědčení sterilní semena ohrožují biodiverzitu a zničí obživu a kulturu 1,4 miliardy lidí, kteří jsou závislí na uchovávání osiva farmářem. Osivo je zaseto, úroda sklizena a příští rok je zrno získané z úrody znovu zaseto. Většina farmářů si nemůže dovolit každý rok kupovat nové osivo a osetí uchovaným osivem je tedy pro jejich přežití a zemědělský cyklus naprosto zásadní. Tímto způsobem získává lidstvo potravu úspěšně po tisíce let. 

Technologie Terminator znamená, že společnost Monsanto bude osivo plodin farmářům prodávat každý rok. Toto osivo ale bude geneticky upraveno tak, aby až dozraje, byla všechna nová zrna z této úrody sterilní. To donutí farmáře, pokud budou chtít pěstovat GM obilí, zaplatit každoročně společnosti za nové osivo. 

„Farmáři a původní obyvatelé po celém světě nemohou Monsantu důvěřovat,“ prohlásil Alejandro Argumedo ze sdružení Asociación ANDES – Parque de la Papa (Bramborový park) v Cuzcu (Peru).  „Vzhledem k tomu, že původní obyvatelé a farmáři jsou pro zabezpečení své potravy a svého sebeurčení závislí na uchovávání osiva, znamená porušení slibu Monsantem strašnou zradu.“  

Monsanto se zavazuje...

Budeme řádnými hospodáři:

Budeme dbát na průhlednost řízení, rozdělení úloh a zodpovědností, budeme vytvářet pevné vztahy s našimi zákazníky a externími partnery; budeme přijímat rozumná rozhodnutí, spravovat zdroje naší společnostia ručit za dosažení plánovaných zisků 

Pravdou je...

Monsanto proti americkým farmářům

Zpráva Centra pro bezpečnost potravin (Center for Food Safety) z roku 2005 dokumentuje právní spory vedené společností Monsanto proti americkým farmářům a odhaluje tak tisíce vedených vyšetřování, téměř stovku soudních pří a četné případy bankrotů.⁷ 

Na základě rozsáhlého výzkumu a četných interview s farmáři a právníky CFS zjistila, že Monsanto, jedna z největších světových agrochemických  společností, používala tvrdé vyšetřovací metody a bezohledná soudní stíhání, což zásadním způsobem změnilo způsob hospodaření mnohých amerických farmářů. 

Největší zaznamenaný rozsudek vynesený dosud ve prospěch společnosti Monsanto ve sporech proti farmářům zní 3 052 800 US$. Celková suma přiznaná firmě Monsanto v těchto sporech dosahuje 15 253 602 US$. Ve sporech, jejichž rozsudky byly dokumentovány, zaplatili farmáři průměrně 412 259 US$. 

Proti dlouhým prstům Monsanta si žádný farmář není jistý. Farmáři byli dokonce žalováni poté, co bylo jejich pole kontaminováno pylem nebo semeny z cizí GM úrody, když GM semena vyklíčila na polích osetých v následujícím roce geneticky nemodifikovanými varietami. 

Monsanto se zavazuje...

Vytvářet vynikající pracovní prostředí: Zaručíme pestrost lidí i myšlenek; budeme podporovat inovativnost, kreativitu a vzdělávání; uplatňovat metody týmové práce; a odměňovat naše lidi a vážit si jich. 

Pravdou je...

Bývalý zaměstnanec společnosti Monsanto

„Ze společnosti jsem odešel, protože jsem vyjádřil své obavy ohledně zavádění GM technologií v Rumunsku. Byl jsem toho názoru, že ani Rumunsko, ani Monsanto nebyly připravené a schopné monitorovat a kontrolovat GM technologie.“ 

Dragos Dima, bývalý generální ředitel Monsanta v Rumunsku, který společnost opustil v roce 1998 

případ je uzavŘen – společnost Monsanto je shledána vinnou na základě obžaloby ze zločinů proti přírodě, zločinů proti právu farmářů na pěstování a právu konzumentů na požívání plodin a potravin prostých genetických modifikací. 

ROZSUDEK – Zastavit pěstování geneticky modifikovaných plodin a zaměřit se na takovou výrobu geneticky nemodifikovaných plodin a potravin, která vychází ze zásad trvale udržitelného rozvoje a ochrany biodiverzity a která všem lidem zaručuje přístup k bezpečným potravinám.