Zamyšlení

Otázka zní takto jednoduše: chcete, aby několik korporací mělo monopolní vlastnictví nad světovými dodávkami potravin? Zní-li odpověď ano, jistě uvítáte oznámení, které hodlá učinit v těchto dnech vláda Velké Británie, že v zemi může být zahájeno komerční pěstování GM plodiny. Je-li odpověď ne, měli byste toho litovat. Hlavní snahou biotechnologického průmyslu produkujícího GM plodiny je totiž odlákat Vaši pozornost přesně od této otázky.

     GM technologie umožňují společnostem vlastnit vše, co jíme. Mohou si patentovat osiva a procesy jejich vývoje. Mohou zajistit, aby plodiny nemohly růst bez jejich patentovaných chemikálií. Mohou zabránit reprodukci plodin. Skoupením konkurenčních osivářských společností a jejich uzavřením mohou ovládnout celý trh s potravinami, největší a nejrozmanitější trh ze všech. 

     Nikdo se špetkou zdravého rozumu si nic takového nemůže přát. A tak nás korporace nutí zaměřit pozornost na něco jiného. Nejprve hovořily o rozšíření nabídky pro spotřebitele, ale když selhala metoda cukru, přešly na bič. Nyní nám tvrdí, že pokud nepodpoříme zavedení GM plodin v Británii, zhroutí se naše vědecká základna. Odmítání konzumace GM produktů v Evropě prý ohrožuje rozvojový svět hladem. Oba argumenty jsou, řekněme si to upřímě, smyšlené, ale v PR se s průkazností nepočítá. Vše, o co jde, je natáhnout diskusi na co nejdéle k získání potřebného výsledku. A to znamená získat významné body ve svůj prospěch.

     Loni v říjnu 114 vědců, řada z nich financovaná biotechnologickým průmyslem, napsala premiérovi dopis, ve kterém se dovolávali toho, že nedostatek nadšení pro GM plodiny v Británii „zbrzdí naši možnost přispívat ke světovému vědeckému poznání“. Vědci, kteří se specializují na danou oblast tvrdili, že budou nuceni opustit zemi a hledat si práci jinde. 

     Nyní mě omluvte, pakliže se opakuji, ale zdá se, že je nutno to říci ještě jednou. GM plodiny nejsou věda. Jsou to technologické produkty vědy. Tvrdit, jak to učinil Tony Blair a řada vědců, že ti, kdo kritizují GMO jsou proti vědě je jako říkat, že ti, kdo jsou proti chemickým zbraním jsou proti chemii. Vědci nemají žádnou větší povinnost hájit GM potraviny než hájit výrobu Barbie panenek.

     Tím nechci říci, že se někteří signatáři mýlí, pokud tvrdí, že několik výzkumníků specializovaných na vývoj GM plodin nyní opouští Británii a budou hledat práci jinde. Tím, že veřejnost odmítá jejich produkty, se biotechnologické společnosti  začínají stahovat ze země spolu se svými fondy. Ale jestliže vědci spojili své živobytí s trhem, musí přijmout, že jejich existence bude tržními silami ovlivněna. Ti, kteří psali Blairovi by , zdá se, chtěli oboje: komerční fondy a zároveň nazávislost na komerčních rozhodnutích. 

     Ve skutečnosti byl v Británii příspěvek biotechnologických společností výzkumu velmi malý. Mnohem více peněz přišlo od vlády. Rada pro biotechnologie a výzkum v oblasti biologie hradila např. 26 projektů týkajících se GM plodin a pouze jeden o ekologickém zemědělství. Chtějí-li vědci, aby finanční zdroje nebyly ohroženy veřejným míněním, měli by usilovat o obrácení tohoto poměru.

     Ale žádost lidí v bílých pláštích není přílišný „doják“. Mnohem účinnější formou citového vydírání je to, s čím přišel minulý týden na stránkách The Guardian  Lord Taverne, zakladatel konzultační PR agentury Prima: „Nejsilnější argument ve prospěch vývoje GM plodin“, řekl, „je jejich možný příspěvek k omezení světové chudoby, hladu a nemocí.“

     Je jisté, že některé GM plodiny mají vyšší výnosy než konvenční plodiny, že mohou být modifikovány tak, aby obsahovaly více živin, i když oba tyto faktory byly přeceněny. Všude byly citovány dva projekty: sladký brambor, modifikovaný v Keni tak, aby odolával virusům a o vitamin A obohacená rýže. První projekt se právě zhroutil. Navzdory 6 milionům dolarů od Monsanta, Světové banky a vlády USA a velké propagaci v tisku, ukázalo se, že to nevedlo ke zvýšené odolnosti vůči virusům, ale navíc k poklesu výnosu. Hned za hranicemi v Ugandě mnohem levnější šlechtitelský program vedl ke skoro zdvojenému výnosu sladkých brambor. Ten druhý projekt, který nikdy nebyl ničím jiným než pouhým konceptem nefunguje, jak se dnes ukazuje, ani v rámci teorie – podvyživení lidé nejsou schopni vstřebávat vitamin A v této podobě. Nicméně to nebrání Lordu Tavernovi, Georgi Bushovi či Nuffieldské radě pro bioetiku, aby je necitovala jako zázračný lék na světový hlad. 

     Některé pokusy jsou ale úspěšné a zvyšují jak výnosy, tak i nutriční hodnotu. Navzdory snahám podporovatelů průmyslu o zmatení těchto pojmů se ale toto nerovná nasycení světa.

     Svět má přebytek potravin, přesto lidé stále hladoví. Hladoví, protože si nemohou dovolit je koupit. Nemohou si to dovolit proto, že zdroje bohatství a způsoby výroby byly ovládnuty a v některých případech  monopolizovány vlastníky půdy a korporací. Cílem biotechnologického průmyslu je ovládnutí a monopolizace zdrojů bohatství a procesů výroby.

     Na některých místech vlády či nezištní soukromí badatelé vyvíjí GM plodiny, které nejsou patentovány a nejsou závislé na aplikaci patentovaných pesticidů. Ty mohou přinést prospěch malým farmářům v rozvojovém světě. Ale Taverne a další propagandisté se nás snaží přesvědčit, abychom schválili korporativní  model GM rozvoje v bohatém světě v naději, že to povzbudí vývoj opačného modelu ve světě.

     Skutečně je těžké pochopit, co má výroba plodin pro místní obyvatele chudých národů společného s preferencemi spotřebitelů v Británii. Stejně jako vědci, kteří psali premiérovi, by i citový vyděrači chtěli oboje: tyto plodiny by se měly pěstovat k nasycení hladovějících lidí, ale tito hladovějící je nebudou moci jíst, leda by mohli vyvážet své potraviny do Británie. 

     A nyní se dostáváme k neustálém opomíjené pravdě o GM plodinách. Většina z nich se nepěstuje k nasycení místních lidí. Ve skutečnosti se vůbec nepěstují k výživě lidí, ale jako krmivo pro dobytek, jehož maso, mléko a vejce jsou poté prodávány bohatším světovým spotřebitelům. GM kukuřice, kterou dnes vláda hodlá schválit, není výjimkou. Nastane-li v příštích 30 letech světová potravinová krize, bude to proto, že orná půda, která my měla vyrábět potravu pro lidskou spotřebu bude místo toho produkovat krmivo pro dobybek 

     Biotechnologické společnosti nezajímá, zda kvete věda či zda lidé hladovějí. Chtějí pouze vydělávat peníze. Nejlepší způsob, jak peníze vydělat, je v kontrole trhu. Ale než ovládnete trh, musíte nejdříve přesvědčit lidi, že máte ušlechtilé cíle.