Skip navigation.

V dubnu 1997 se česká pobočka mezinárodní ekologické organizace Greenpeace vydala na plavbu po řece Labi s 27 metrů dlouhou jachtou Albatros. Cílem bylo zmapovat největší zdroje znečištění v povodí a odebrat vzorky odpadních vod u chemiček, které své jedy vypouštějí přímo do řeky. Precizní analýza měla ukázat to, co občanům odmítá sdělit stát - kolik a čeho vlastně jednotlivé podniky vypouštějí do Labe.

LABE TOUR 97

(Informace na této stránce odpovídají stavu, jaký byl na Labi v roce 1997)

V dubnu 1997 se česká pobočka mezinárodní ekologické organizace Greenpeace vydala na plavbu po řece Labi s 27 metrů dlouhou jachtou Albatros. Cílem bylo zmapovat největší zdroje znečištění v povodí a odebrat vzorky odpadních vod u chemiček, které své jedy vypouštějí přímo do řeky. Precizní analýza měla ukázat to, co občanům odmítá sdělit stát - kolik a čeho vlastně jednotlivé podniky vypouštějí do Labe.

Foto Greenpeace/Günter Bartoš

 

Navzdory částečnému zlepšení zůstává Labe jednou našich nejšpinavějších řek. Z výpustních rour mnoha chemických závodů se do řeky i nadále valí nepřetržité proudy ohavně páchnoucích odpadů, které ohrožují vodní organismy i zdraví lidí. Břehový filtrát labské vody je přitom na mnoha místech používán k výrobě pitné vody. Odhaduje se, že jen v Německu tuto "labskou vodu" pije více než 1 milion lidí. Veřejnost přitom nemá šanci dozvědět se, kdo a čím vlastně vodu znečišťuje. Konkrétní informace o množství a povaze vypouštěných chemikálií jsou stále považovány za "obchodní tajemství" jednotlivých podniků. Navíc u nás neexistuje nezávislá organizace, která by informace tohoto druhu mohla veřejnosti poskytnout. A to mj. i proto, že analýzy těch nejškodlivějších látek jsou velmi, velmi drahé. Právo občana na informace o životním prostředí tak často zůstává pouze na papíře. I to byl jeden z důvodů, proč se česká pobočka Greenpeace rozhodla provést vlastní vzorkování.

Foto Greenpeace/Günter Bartoš

Na odběr vzorků z výpustí chemiček vyjížděli aktivisté Greenpeace ve známých rychlých člunech typu „zodiak“.

Foto Greenpeace/Günter Bartoš

 

Vzorkování proběhlo celkem ve třech fázích v období od 24. února do 13. dubna 1997. Během této doby aktivisté Greenpeace odebrali celkem 57 vzorků odpadních vod z výpustních kanálů chemických závodů Spolchemie Ústí nad Labem, Sepap Štětí, Spolana Neratovice a Synthesia Pardubice. Dále pak odebrali rovněž 8 vzorků říčních sedimentů nad a pod výpustěmi těchto závodů. Analýzu vzorků provedla pro Greenpeace specializovaná laboratoř na Univerzitě v Exeteru v Anglii a pražská akreditovaná laboratoř Ecochem.

Foto Greenpeace/Günter Bartoš

 

„Pořád jen slyšíme, jak se čistota vody v Labi zlepšuje. My jsme se na vlastní oči přesvědčili, že jsou tu stále chemičky, které doslova vraždí řeku.“
(Dr. Česmír Hrdinka - koordinátor toxické kampaně Greenpeace odebírá vzorky u Spolchemie v Ústí nad Labem)

Foto Greenpeace/Günter Bartoš

 

Vysoká nebezpečnost chloru je dobře známa už z první světové války, kdy byla tato látka používána jako bojový plyn. V bitvě u Ypres bylo nasazeno něco přes 180 tun chloru. Celkem 15 000 vojáků tehdy zůstalo na bitevním poli s poškozenými plícemi a 5000 jich nakonec zemřelo. Množství chloru, které bylo použito v bitvě u Ypres, se přitom vejde do čtyř až pěti cisternových vagónů. Protestní akcí před branami Spolchemie chtělo Greenpeace připomenout 82. výročí této tragédie a upozornit, že chlorová chemie, kterou dnes chemička provozuje téměř v centru stotisícového města, je nebezpečná časovaná bomba. Tuto situaci zhoršuje i samotná poloha města Ústí nad Labem, kde velice často dochází k inverzním situacím.

Foto Greenpeace/Günter Bartoš

 

Spolana Neratovice, a. s. je jednou z největších chemických společností v České republice. Velký problém zde představuje zejména elektrolýza chloru s následnou výrobou karcinogenního vinylchloridu a výrobou umělé hmoty PVC, která je vážnou hrozbou pro životní prostředí. Na snímku aktivisté Greenpeace odebírají vzorky z jednoho výpustního kanálu.

Foto Greenpeace/Václav Vašků

 

Pověšením dvacetimetrového transparentu „Stop PVC“ v areálu chemického závodu Spolana Neratovice vyzvalo Greenpeace podnik k ukončení výroby této plastické hmoty, která je silným zdrojem znečištění životního prostředí tzv. chlororganickými látkami.

Foto Greenpeace/Günter Bartoš

 

Greenpeace vede už řadu let kampaň proti používání PVC, protože tato hmota je ve světovém měřítku největším zdrojem dioxinů vůbec. Dioxiny jsou jedny z nejjedovatějších sloučenin, které vznikají lidskou činností. Kromě toho, že jsou karcinogenní a poškozují imunitní systém, způsobují též vrozené a vývojové vady. Slogan „PVC je environmentální jed" použilo Greenpeace Rakousko ve své kampani proti PVC. O tom, že mělo naprostou pravdu, svědčí i výrok Nejvyššího soudu Rakouska, který zamítl žalobu chemických koncernů proti Greenpeace a uznal oprávněnost tohoto výroku. Proto se dnes v celém světě od používání PVC ustupuje. Spolana Neratovice je navíc z minulosti známá produkcí totálního herbicidu Agent Orange. Právě při jeho výrobě se uvolňovaly smrtelně jedovaté dioxiny. Proto musela být výroba tohtot herbicidu na konci 60. let zakázána.

Foto Greenpeace/Günter Bartoš

 

Chemické závody Synthesia Pardubice neblaze prosluly především výrobou výbušniny semtex. Podle analýz Greenpeace je podnik Synthesia vůbec nejhorší znečišťovatel v povodí Labe.
Chemička vypouští nejtoxičtější část svých odpadních vod bez jakéhokoliv čištění přímo do řeky Labe. Hodnoty škodlivin naměřených ve vzorcích odpadních vod ze Synthesie přitom dosahují enormně vysokých hodnot: dichlorbenzen 393 mg/ litr, trichlorbenzeny 414 mg/ litr, chrom 3,34 mg/ litr.

Foto Greenpeace/Václav Vašků

 

Aktivisté Greenpeace prováděli na lodi Albatros rozbory pitné vody na přítomnost dusičňanů.

Foto Greenpeace/Günter Bartoš

 

Greenpeace se svým úsilím nepřestane, dokud voda v Labi nebude opět tak čistá, že ji lidé budou moci používat jako pitnou vodu a dokud ryby z Labe nebude možno zase bez obav jíst.

Foto Greenpeace/Günter Bartoš