Greenpeace uspořádalo Mezinárodní konferenci o změně klimatu a jejích dopadech na Evropu

Přednesené příspěvky se zabývaly širokou škálou dopadů globálních změn klimatu, které se projevují na území Evropy, jako jsou např. dopady na vinohradnictví (Bernard Seguin, Unité Agroclim Site Agroparc, Avignon) či sklizeň a kvalitu žateckého chmele (Jiří  Nekovář, ČHMÚ, Praha), zdravotní dopady (Pim Martens, Maastricht University) nebo vztah evropského potravinového systému a klimatických změn (John Ingram, Oxford University). Přední odborníci z oborů entomologie či ornitologie objasnili dopady na biodiverzitu a opomenut nebyl ani politický rozměr této problematiky.

Podtitul konference „38 dní do Kodaně“ měl připomenout, že zbývá již jen několik málo týdnů do klíčového summitu o klimatu v Kodani, kde bude 7. prosince zahájena 15. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o ochraně klimatu. Půjde o jedno z nejdůležitějších mezinárodních jednání posledních let, na němž budou zástupci 192 zemí vyjednávat o přijetí nové mezinárodní dohody, která by měla nahradit Kjótský protokol a stanovit závazné plány na redukci emisí skleníkových plynů. Greenpeace usiluje o to, aby výsledkem summitu v Kodani byla účinná dohoda stanovující takové závazky, které by vedly ke skutečnému a efektivnímu omezení emisí skleníkových plynů.

Cílem konference bylo přispět k obohacení české odborné klimatické debaty a posílit zájem politiků, státních úředníků, médií i širší veřejnosti o tuto problematiku.

Přední mezinárodní odborníci proto v Praze přednesli nejčerstvější vědecké poznatky a důkazy o konkrétních dopadech změny klimatu na Evropu i Českou republiku. Celá řada lidí i médií v České republice totiž stále nepovažuje globální změnu klimatu za závažný problém  a bagatelizuje či zcela ignoruje prohlubující se vědecké poznání o tom, že klimatické změny postupují daleko rychleji a intenzivněji, než se donedávna usuzovalo, a že mohou mít podstatně ničivější účinky, pokud lidstvo v nejbližších letech zásadně nesníží emise skleníkových plynů.  Úroveň vědeckého poznání o klimatických změnách mezi klíčovými lidmi, kteří ovlivňují veřejné mínění v nových členských zemích EU, je velmi nízká. Průmysl ani spotřebitelé tak nemají dosud důvod ke změně devastujících výrobních postupů a chování.

Konference se konala pod záštitou Ministerstva životního prostředí České republiky. „Doufám, že toto setkání bude dalším významným impulsem pro odbornou i laickou veřejnost v uvědomění si závažnosti změn klimatu,“ napsal ministr životního prostředí Ladislav Miko ve svém dopise na adresu Greenpeace. Magdalena Klimovičová, vědecká poradkyně Greenpeace, k akci dodala: „Naší konferenci popřáli úspěch i tak výrazní světoví odborníci, jako je Sir Nicolas Stern, bývalý hlavní ekonom Světové banky, autor zprávy o ekonomických dopadech klimatických změn. Je to pro nás pocta a závazek pro další práci. Ze známých českých klimatologů se k přání přidal např. Jan Pretel.“