Český ministr zemědělství Petr Gandalovič ale hlasoval pro schválení
této GM plodiny a i kvůli němu nakonec Rada ministrů nedosáhla
absolutní většiny k tomu, aby žádost mohla definitivně smést ze stolu.
Rozhodnutí se tak nakonec dostane do rukou Evropské komise, která je
GMO dlouhodobě nakloněna a počítá se, že dá GM bramboru zelenou,
přestože existují závažné pochybnosti o jeho bezpečnosti.
Hlasování v Radě EU opět ukázalo, že jen velmi málo členských států podporuje pěstování dalších GM plodin v Unii. Většina států uznává, že i pěstování geneticky modifikovaných brambor přináší značná rizika pro životní prostředí a lidské zdraví. Nyní již záleží na evropských komisařích, jak se k této otázce postaví. Geneticky modifikovaný brambor s názvem Amflora vyvinul německý chemický gigant BASF. Brambor je bohatý na škrob a má sloužit průmyslovým účelům. BASF však požádal o užívání stejné plodiny jako potraviny a krmiva pro hospodářská zvířata. Firma zároveň přiznala, že kontaminace potravního řetězce není rozhodně vyloučena. Například největší český výrobce škrobu, firma Lyckeby Amylex Horažďovice, používá stejné zařízení k produkci škrobu pro potravinářské i technické účely. Pokud by měl důsledně oddělit potravinářskou a technickou, respektive konvenční a GM surovinu, vyžadovalo by to také oddělení zpracovatelských kapacit. Jinak řečeno, znamenalo by to vybudování nového průmyslového provozu, který by zpracovával výhradně brambory odrůdy Amflora. Argument, že pěstování GM bramboru firmy BASF údajně zlevní výrobu technického škrobu, tedy v českých podmínkách neodpovídá skutečnosti.
Uvedenou odrůdu před časem schválil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který je však již delší dobu kritizován členskými státy pro svou zaujatost a neplnění povinností právě v souvislosti s posuzováním GMO. EFSA v případě GM bramboru ignorovala závažná zdravotní a environmentální rizika. Zásadním problémem je například selekční marker pro neomycin, který umožnuje odolnost vůči neomycinu a kanamycinu během selekce. Transposon v bakterii E.coli propůjčuje odolnost vůči oběma zmíněným antibiotikům. Evropská agentura pro léčiva (EMEA) potvrdila, že obě látky jsou klinicky důležitými antibakteriálními preparáty. Evropská unie přitom zakázala využití selekčních markerů, které mohou vést k resistenci na antibiotika, po r.2004.
Posouzení rizik GM bramboru neproběhlo v souladu s platnou legislativou a nedošlo ani k dostatečnému posouzení vlivů na lidské zdraví. K tomu ještě BASF sama přiznává, že kontaminace potravin je v tomto případě velmi pravděpodobná. Greenpeace bude v každém případě na Evropskou komisi apelovat, aby pěstování GM bramboru na území Evropské unie nepovolila. V případě, že by podlehla nátlaku Světové obchodní organizace (WTO) a pěstování bramboru Amflora povolila, mohou jednotlivé členské státy Unie uplatnit národní zákaz.
• Rada EU pro životní prostředí bude jednat o selhání kontroly zdravotních rizik geneticky modifikovaných potravin
• EU povolila potenciálně toxickou kukuřici
• Geneticky modifikovaná kukuřice MON 863 má toxické účinky
Hlasování v Radě EU opět ukázalo, že jen velmi málo členských států podporuje pěstování dalších GM plodin v Unii. Většina států uznává, že i pěstování geneticky modifikovaných brambor přináší značná rizika pro životní prostředí a lidské zdraví. Nyní již záleží na evropských komisařích, jak se k této otázce postaví. Geneticky modifikovaný brambor s názvem Amflora vyvinul německý chemický gigant BASF. Brambor je bohatý na škrob a má sloužit průmyslovým účelům. BASF však požádal o užívání stejné plodiny jako potraviny a krmiva pro hospodářská zvířata. Firma zároveň přiznala, že kontaminace potravního řetězce není rozhodně vyloučena. Například největší český výrobce škrobu, firma Lyckeby Amylex Horažďovice, používá stejné zařízení k produkci škrobu pro potravinářské i technické účely. Pokud by měl důsledně oddělit potravinářskou a technickou, respektive konvenční a GM surovinu, vyžadovalo by to také oddělení zpracovatelských kapacit. Jinak řečeno, znamenalo by to vybudování nového průmyslového provozu, který by zpracovával výhradně brambory odrůdy Amflora. Argument, že pěstování GM bramboru firmy BASF údajně zlevní výrobu technického škrobu, tedy v českých podmínkách neodpovídá skutečnosti.
Uvedenou odrůdu před časem schválil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který je však již delší dobu kritizován členskými státy pro svou zaujatost a neplnění povinností právě v souvislosti s posuzováním GMO. EFSA v případě GM bramboru ignorovala závažná zdravotní a environmentální rizika. Zásadním problémem je například selekční marker pro neomycin, který umožnuje odolnost vůči neomycinu a kanamycinu během selekce. Transposon v bakterii E.coli propůjčuje odolnost vůči oběma zmíněným antibiotikům. Evropská agentura pro léčiva (EMEA) potvrdila, že obě látky jsou klinicky důležitými antibakteriálními preparáty. Evropská unie přitom zakázala využití selekčních markerů, které mohou vést k resistenci na antibiotika, po r.2004.
Posouzení rizik GM bramboru neproběhlo v souladu s platnou legislativou a nedošlo ani k dostatečnému posouzení vlivů na lidské zdraví. K tomu ještě BASF sama přiznává, že kontaminace potravin je v tomto případě velmi pravděpodobná. Greenpeace bude v každém případě na Evropskou komisi apelovat, aby pěstování GM bramboru na území Evropské unie nepovolila. V případě, že by podlehla nátlaku Světové obchodní organizace (WTO) a pěstování bramboru Amflora povolila, mohou jednotlivé členské státy Unie uplatnit národní zákaz.
• Rada EU pro životní prostředí bude jednat o selhání kontroly zdravotních rizik geneticky modifikovaných potravin
• EU povolila potenciálně toxickou kukuřici
• Geneticky modifikovaná kukuřice MON 863 má toxické účinky
